Kochy84 komentáře u knih

(SPOILER) Zámek Blandings, nižší aristokracie, všichni jsou krásně distingovaní, malinko zdegenerovaní a bojí se lady Constanz.
Je to kniha o nešťastné lásce, několika zasnoubení, omylu v datumech (o co jednodušší život máme dnes v době sociálních sítí), o souboji dvou ukázkových sviní a jejich zhrzovaných majitelů a taky o tom, že pro jednoho mohou být 2000 liber životní terno a pro druhého účet za krmení pro ptáky.
Takhle, ty tři hvězdičky jsou jako lepší trojka, spíš ke dvojce, ale nějaká malá drobnost mi tam chyběla. Snad to, že jsem se chvílemi ztrácel v postavách a kdo je kdo jsem si definitivně ujasnil až před koncem.
Na druhou stranu, při nejedné situaci jsem se opravdu od srdce zasmál. Třeba když sluha (co není Jeeves) odmítá pánovi poslušnost, protože musí podávat tác s nápoji a posílá jej do hajzlu nádhernou, britsky slušnou, šroubovanou větou. Potom mě taky velmi pobavila skoro až situační komika kolem spisovatele, který si pronajal domek, aby měl klid na psaní, ale furt mu tam někdo lezl, a ke všemu spisovatel seznal, že má z nějakého důvodu v kuchyni prase.
Je to oddechová literatura, buďme za ní rádi teď v těžkých dobách. A nezapomínejme, že nebýt Wodehouse, Jirotka by nikdy "nevymyslel" Saturnina. A to by byla věčná škoda. (Protože o čem by dnes prodával knihy pan Macek, že...)

4 06.03.2022

Jako velký fanoušek seriálu jsem si nemohl nechat ujít i knihu. Četl jsem ji asi před patnácti lety a tehdy mi přišla taková nemastná neslaná, překombinovaná a zbytečná. Dál jsem ji ještě jednu šanci a tentokrát to bylo výrazně lepší!
Zatímco seriál ve dvaceti minutách nemůže obsáhnout různé motivace a pozadí, v knížce se autoři můžou klidně rozkecat a tak se třeba dozvíme, jak se vlastně stalo, že se Lister octl na Trpaslíku a kdy se ve skutečnosti (a za jakých okolností) poprvé potkal s Rimmerem. Je tam i spoustu scén, které by v televizi byly prostě příliš drahé (Lepší než život). Celé je to navíc protkané humorem, který prostě k trpaslíkovi patří.
Jen jednu věc bych vytkl a to je překlad. Některé výrazy byly naprosto zbytečně vulgární, nejsem puritán, ale zrovna Trpaslík obohatil světový jazyk o krásnou nadávku Smeg, tak nechápu proč v knize musím číst běžné Kurňa a horší.. tedy chápu, protože překladatel zřejmě není fanoušek Trpaslíka.
Dál jsem si předsevzetí, že tenhle kratičký komentář napíšu tak, aby neobsahoval ani jednu hlášku z Trpaslíka. Mám za to, že hláškovat je pasé jak klobouky..sakra.....

8 22.02.2022

No, co na to říct.
Protože hodně času trávím za volantem, použiji takovou analogii. Asi jako když jedu po dálnici a kniha Praskliny projede v druhém směru proti mě, tak moc jsme se minuli. Upřímně nechápu co jsem vlastně dočetl, jaký byl záměr nebo tak něco, zároveň ale nemůžu říct, že by to bylo blbé. Je to divné. Hodně se tam umírá, několik obrazů se mi bude zřejmě vracet, ale celkově za mě ne-e.

2 13.02.2022

(SPOILER) Troskovo steampunkové universum je moje guilty pleasure uz od dětství. Jednou za 2-5 let se ke všem knihám z tohoto světa vracím.
Je to báječný svět. Letadla a rakety létají na elektřinu, kterou si berou z okolního prostředí. Planety ve vesmíru jsou většinou obydlené, všude se dá dýchat samozřejmě a díky Marťanskemu překladači (z prvního dílu trilogie) si navíc všude všichni rozumí a mohou se dorozumívat archaickou předválečnou spisovnou češtinou. A to i ve chvílích emocionálně vypjatých, kdy hrdinové z úst vypouští silná slova takové hrubosti, že Foglarovy plantážníci jsou proti tomu výplodem opilého dlazdiče.
Třetím dílem se uzavírá trilogie, ve které tři mladí muži, Doktor, přírodovědec a strojař, všichni pokrevně spříznění s génii z minulé trilogie, cestují vesmírem a objevují nové světy. Podle otevřeného konce soudím, že Troska nejspíš plánoval další díly, nové postavy přibyvší těsně před koncem knihy toho například mnoho nepředvedly, ale pak si to po sobě asi celé přečetl a na další díly už nedošlo.
Je to vlastně takový jako Star trek. Máme tu vesmírné padouchy, co dokážou vysávat celé planety (dívám se na tebe, lorde Vadere), máme tu národ létajících lidí (eee, Barbarella), máme tu geniálního trpaslíka z trpasličího národa (nevím, Hobit?), Jehož šéf se jmenuje Lomikar a naší tři hrdinové jsou v téhle třetí knize už tak nějak spíš vlečeni událostmi. Vlastně kdykoli se pokusí do děje nějak výrazněji zasáhnout, projeví se jako naprostí dementi.
A to mě vlastně na knize asi nejvíc štvalo. Tatam jsou ti vzdělaní hrdinové, teď tu máme bandu ublížených pitomců, kterým není nic svaté. (Nesahej na ten knoflík. Co se může stát? Sáhnu na něj. Jeee, něco se stalo...) Působí to na mě dojmem, jakoby chtěl Troska všechno co nejrychleji dopsat, aby to už už měl z krku.
Na druhou stranu, 5 hvězd si kniha zaslouží, protože uzavírá universum, které mi v dětství přirostlo k srdci. Přál bych si, aby se dílem inspiroval někdo, kdo by z něj dokázal vytvořit PC hru nebo seriál, klidně animovaný. Co na to třeba Netflix?

1 12.02.2022

Mrazivé čtení. Jak se žije v pracovním světě vytvořeném pro dvacetileté juniory někomu, komu je přes padesát?
Mnoho v knize popsaných zvyků a postupů jsem na vlastní kůži zažil, když jsem se živil jako "mediální konzultant" (prodával jsem reklamu). Takové ty nekonečné pořady, meetingy s kolegy, honba za leady, telemarketing... A do toho naprosto nekompetentní lidé, kteří byli buď tak neskutečně hloupí a nebo bylo jejich úkolem firmu rozložit zevnitř. A to mi prosím bylo 35 a měl jsem i tak pocit, že se svět kolem mě zbláznil.

7 09.02.2022

Silný příběh ze života. Ale z trilogie je, řekl bych, nejslabší. Je to předvídatelné, hrdina není zrovna nejsympatičtější, ale cením originální linku s nespavostí, kterou se rozhodl léčit marným superhrdinským bojem za spravedlivější katastr. Ve světle dnešních cen nemovitostí je navíc úsměvné o jaké drobné se lidé v roce 2016 byli schopni handrkovat.

7 05.02.2022

(SPOILER) Benny Griesel je vyhořelý policajt, bojuje s pitím a s korupcí sboru. A do toho mu v rajónu řadí vrah - mstitel zabíjející zle lidi africkým oštěpem, jeho vyhodila žena z bytu, protože chlastal a zmlátil ji před dětmi, ale plusové body má rozhodně za to, že je latentní baskytarista, stejně jako já.
Vážně, knížka, kterou jsem vlastně otevřel jen proto, abych si odškrtl "afrického autora" není můj šálek antilopího mléka. Hodně mi vadilo, jakým způsobem je napsaná, že autor skáče z jedné postavy na druhou, jak se místy uchyluje k brutalitě, která je samoúčelná a naprosto zbytečná a přijde mi, že některé scény v knize byly jen proto, že se autor snažil přenést atmosféru severských detektivek na úplný jih. Několik sexuálních scén je psáno natolik podivným jazykem, že jsem měl pocit, že je autor buď puritán anebo je mu dvanáct. (Ale taky za to klidně může moct překladatel, že ano..)
Na druhou stranu, z knížky přímo čiší africká beznaděj, prach, písek a špína, vědomí, že barva kůže o vás rozhoduje víc než byste si přáli, tahle atmosféra je tu super. Jako mínus ale musím uvést, že jsem se při čtení nemohl zbavit melodie "jedem do Afriky" od skupiny YoYo band, která mi už dlouho hraje v hlavě. A to jsem si jednou ke čtení dokonce pustil "Toto - Afrika" a stejně. No, za to ale kniha nemůže samozřejmě.
Jo a jestli jsem něco nepřehlédl, nedozvěděl jsem se, jestli Benny vyšetřil ty sousedky noviny.

1 31.01.2022

Přiznám se, že mě Princ Ládík docela dlouho míjel. Nosil jsem ho v hlavě jako takového toho exota, co chodí pěšky strašně daleko a píše o tom blog, ani nevím jestli je to vlastně pravda. Pak jsem ho náhodou slyšel vyprávět v nějakém podcastu, dál jsem tedy knížce šanci a byl nakonec velmi mile překvapen.
Jeho vyprávěcí styl je strhující, lehký, plny nadhledu a ironie, nenásilného vzdělávání a trefných postřehů. Při čtení (v mém případě poslouchání) mám chuť sbalit batoh a vyrazit někam daleko stopem jako za mlada. Pak si ale samozřejmě uvědomím, že ač nejsem zase o tolik starší než Princ Ládík, tenhle způsob dovolené už pro mě asi není, a tak prostě jen čtu a závidím. A přemýšlím nad tím, co všechno se opravdu stalo a co je jen umělecká licence. Nad některými okamžiky zůstává až rozum stát, ale proč ne, odvážnému štěstí přeje. Třeba se dá opravdu projet stopem velká část Evropy a Balkánu aniž by vás někde okradli nebo zmlátili a to i když mnohdy vstupujete na cizí pozemky a chodíte k cizím lidem do domů.
Jako milý bonus knihy uvádím, že se mi letos hodí do čtenářské výzvy.

4 27.01.2022

(SPOILER) Kdysi jsem hrál koncert v Jindřichově Hradci. Málem jsme se tam tehdy porvali. Po přečtení knihy Bez duše jsem rád, že jsme z Hradce odjeli živí :)
Ale teď vážně. Kniha je pro mě milé překvapení a rozhodně hodlám přečíst další díly. Je to vlastně taková severská detektivka z jižních Čech. Máme tu bývalého policistu, který pracuje jako knihkupec a po večerech je Hradeckým superhrdinou a jakožto nelegální detektiv pomáhá lidem z problémů. Má svoje démony, hodně pije ( z nějakého důvodu nikoli rum s plachetnicí ale jamesona a když už to nejde dál, kafe. Takže si můžu škrtnout další téma výzvy..), zaplétá se do případů na které policie nestačí.
Zajímavý je způsob vyšetřování. Hrdina někam vstoupí a začne se vyptávat. Někdy si musí pomoct svým bývalým odznakem. Dozví se střípek informace a pak ho někdo strašně zmlátí. Opravdu, přemýšlím, jestli jsem někdy četl knihu, kde by hlavní postava dostala tolik nakládaček jako Matěj Mlynář.
Po obsahové stránce je to takové jednodušší, spíš to celé plyne jako taková ta noir detektivka od McBaina, akorát se holt místo v L.A. odehrává v Jindřichově Hradci. Jinak je tam všechno, drogy, porno, mrtvé děti a detektiv co žije s maminkou.

7 16.01.2022

Potřeboval jsem do výzvy knížku od někoho, kdo je o 22 let starší než já. Tak otevřu Google a tam Viewegh.. chjo.
No nic, povídám si, dá se tu stáhnout zadarmo, kdysi jsem to četl, bude to taková jako jednohubka, dám tomu dvě hvězdičky, napíšu nějaký vtipný komentář a bude. Taková hezký ztracená neděle, říkal jsem si. Jenže...
Jenže ono to zase až tak úplně blbý nebylo a já se přistihl, že mě to místy vlastně docela dost baví.
Jasně, není to vysoká literatura, takové čtení na dovolenou anebo na záchod. Hodně postav, hodně stereotypů, ale taky několik originálních nápadů. Z knížky navíc čiší takový ten cynismus českého (tehdy) nejprodávanějšího autora, který si uvědomuje, že mu přijde snad úplně všechno. A tak tu vlastně od začátku sledujeme, jak se vlastně píše takový román o cestě autobusem a následném válení se u moře.
Není to na pět hvězdiček, možná ani na ty 4, místy je to zbytečně ukecané, linka s továrnou na varné sklo je naprosto zbytečná a podezříván autora, že tam měl nějaké osobní zájmy a že si vyřizuje účty. A závěr, ten je taky dost natahovaný, jako by autor už měl hotovo, ale ve smlouvě bylo o 100 stránek víc.
Ke knížce se asi vracet nebudu a nebýt výzvy, nečetl bych jí. Přesto ale nelituji a ve Vieweghově tvorbě jde rozhodně o tu lepší část jeho díla. Jo a taky to kdysi zfilmovali, ale přišlo mi to takové hodně zjednodušené, takový ten film co vznikl jen kvůli Vejdělku....

8 09.01.2022

Velká Sova patří k nejlepším českým detektivním postavám (a jasně, je to i tím jak dobře ji ve filmech zahrála Klára Melíšková, kterou jsem měl při čtení neustále před očima.) A pevně doufám, že nás čekají i další její příběhy. Nebýt toho konce, který byl i na mě celkem drsný, neměl bych nejspíš co vytknout. Spoilerovat nebudu. Jestli komisařku Výrovou znáte, knížkou neprohloupíte. Jestli neznáte, začněte od začátku série.

13 01.01.2022

Paní Klevisová je pro mě už delší dobu sázka na jistotu, nevybavují si, že bych od ní četl špatnou knížku. A nebylo tomu ani v tomhle případě.
Tentokrát se Bergman s kolegyní vypráví do České Kanady, aby vyšetřil vraždu, která může (ale nemusí) souviset se 14 let starým případem. Že vám námět nepřijde originální? Není, no. Nemusí být.
Síla paní Klevisová totiž není v nějakém brutálním popisování nepěkných činů jako je tomu u severských autorů, ale v poctivě budované atmosféře, kde vás nejdřív seznámí se všemi postavamiba pak se rozjede poctivá detektivní práce.
Někde jsem kdysi slyšel, že autorka větší část práce na knize neví kdo že bude pachatel. A tak každá z postav má nějakým způsobem motiv a vy jako čtenář do poslední chvíle netušíte. Tak má vypadat správná detektivka.

14 28.12.2021

(SPOILER) Já jsem teda doufal, že mi Ježíšek pod stromek přinese nového Výra, Marťan mě před lety naprosto dostal a na Artemis vzpomínám kladně, prima oddechovka o měsíci. A teď jsou vánoce 2021, já držím v ruce Spasitele a říkám si "ty vole, to je tlustý.."
Nebudu napínat, není. Weir má totiž neuvěřitelný talent vyprávění. Knížka vás do sebe vtáhne a než se nadějete, je tu konec. Jinak je tam všechno co ve správné SF má být. Hrozba přesahující globální rozměr, cizí lodě, nepodařená hibernace, drzý palubní počítač a dobrý konec. A protože je autor zároveň hodně zběhlý v popkultuře, hrdina hláškuje a i když se nachází v jiné hvězdné soustavě, začíná každý den kafem .
Asi bych teď hodně spoileroval a proto vám jen poradím: pokud máte rádi sci-fi, je to jasná volba. Pokud holdujete takovým těm knížkám "může se stát, protože věda", je to jasná volba. Pokud máte z nějakého důvodu potřebu si při čtení představovat Ryana Goslinga, je to jasná volba, v připravované adaptaci by totiž měl hrát hlavní roli.

20 27.12.2021

Kultovní seriál BBC mě víceméně míjel. Věděl jsem o co jde, znal jsem jména postav, koho dabuje Vaculík a tím to tak nějak končilo. Politika nikdy nebyla můj koníček, je tolik jiných věcí nad kterými se můžu rozčilovat.
Jenže pak jsem jednou u kamaráda v autě objevil audioknihy a řekl jsem si, že je čas doplnit si vzdělání.
Je až neuvěřitelné, že je to knížka starší než já. Některá témata (gender, střet s islámem, rozpočty pro kulturu vs sport...) Jsou tak současná, až z toho vlastně mrazí. Podporuje to takovou tu teorii, že čas je kruh a pořád se vrací. Taky mě trochu děsilo, že ke každé z postav mě napadalo několik skutečných politiků, kteří nám vládnou.
Pro milovníky suchého anglického humoru povinnost. Jdu shánět další díly. A nebo se konečně na stará kolena podívám na ten seriál.

5 22.12.2021

K téhle knížce mám zvláštní vztah. V době své bouřlivé puberty jsem si jí nejednou vypůjčoval z knihovny, četl si o všech těch kapelách a snil, že jednou budu taky tak dobrej, že o mě Korál bude psát knížky.
A pak jsem na tu knížku na dvacet let zapomněl, až mi na ni náhodou padl zrak v jednom antikvariátu. Tak jsem si jí koupil domů.
Knížka nádherně zestárla. První část je jakési rychloseznámení s tím, jak se vyvíjela hudba na území Československa někdy od doby, co Petrovi Jandovi vypadl první vlas až po začátek devadesátek. Korál se Špulákem tu detailně a přitom čtivě vysvětlují souvislosti a vy sledujete, jak se muzikanti v kapelách prolínali, kdo s kým kamarádil a kdo se nesnášel a že ve finále hrál tak nějak každý s každým. Spousta že zmíněných jmen se proslavila, někteří nežijí, u některých si říkáte "kéž by zůstali u muziky a nepsali na facebook co si myslí o očkování.."
Druhá část vlastně abecední seznam nejrůznějších hudebních uskupení s krátkým biem, sestavou a diskografií, v některých případech s rozmazanou černobílou fotkou s vtipnými účesy, přecijen je to kniha o metalu na začátku devadesátek. Je úsměvné číst o kapele Krucipusk, která právě přijala nadějného zpěváka Tomáše Hájíčka. Nebo o kapele jejíž jméno jsem zapomněl, asi to nikam nedotáhnou, ale hraje tam nějaký René Rypar.
Za zmínku stojí taky unikátní grafická podoba knížky, je to paperback, z nějakého důvodu na modrém papíře a stránky textu ve dvou sloupcích jsou doplněné o psychedelické obrázky odkazující tu na staré průmyslové nápisy, tu na art Deco reklamy, tu na dopravní značky.. dělá to na mě dojem, že někdo zkoušel možnosti nějakého grafického programu a rozhodl se, že použije všechny dekorativní prvky které nabízí. Tím nechci říct, že by to působilo nějak amatérsky, naopak, ke knížce jako takové se to až neuvěřitelně hodí.
Bylo by zajímavé, kdyby autoři napsali třeba druhý a třetí díl, o muzice kolem roku 2000 a dál.. už proto, že by tam mohli psát i o mně :D

17.12.2021

(SPOILER) Nečekal jsem vůbec nic, dostal jsem skvělou zábavu na 2 večery.
Knížka vpodstatě odpovídá na otázku, kterou si pokládá spousta lidí: "co kdyby Záhada Blair Witch byla kniha a odehrávala se na Slovensku?"
Je to čtivé, bloudí se tam po lese, řeší fyzika alternativních vesmírů a skutečný původ bludiček. Navštívíte zrušený blázinec, opuštěné salaše i maringotky. Potkáte děsivé děti. Navíc není vyloučeno, že některá z postav je halucinace nebo tak něco.
Kdysi jsem zažil párty na chatě v Nízkých Tatrách. Všechno co se v knize psalo se myslím doopravdy mohlo stát. A není to ani tak jinými dimenzemi, myslím, že za to může borovička.....

15 13.12.2021

Dlouho jsem přemýšlel co o knize napsat.
Jsem ročník 84, základku jsem tedy absolvoval právě v devadesátých letech. Jasně, jsem kluk z vesnice a Pražské reálie úplně neocením, na druhou stranu, hodně věcí v knize popisovaných jsem sám zažíval, seriály, bravíčka, závislosti na podřadných cukrovinkách ze stánků (dokonce i u nás na vsi byl stánek, kde jsme utráceli kapesné za jedlý papír, žvýkačky ve tvaru cigaret a komiksy, dodnes tam funguje..) anebo Pogy, v těch jsem býval obzvlášť dobrej. Jinými slovy, jsem číslovka knihy, která vznikla nejspíš proto, aby dala facebookové stránce Pure devadesátky nový smysl (nebo jak dneska mladí říkají - monetizaci).
Zajímavé je hlavně to, že mi to vlastně vůbec nevadí.
Johana Fundová má totiž kromě toho obchodního i nesporný literární talent. Příběh tří spolužáků, vyprávěný postupně z jejich pohledů a to navíc v roce 2000 a pak v dospělosti, to mohlo dopadnout hrozným fiaskem a přitom je to čtivé, dává to smysl, má to druhý plán, sociální přesah, v současnosti je navíc krásně vystihnuto, jak se ta naše generace pere se životem. Jasně, knížka obsahuje i spoustu povinných pomrknutí na fanoušky facebookové stránky Pure devadesátky, aby si pro čtení mohli vykřiknout "hej, já taky po škole vždycky koukala na Milagros" nebo "hej, tatarce s kečupem u nás k hranolkům říkali Ďábelka."
Závěr knížky mi přišel takový hektický, jakoby se autorka potřebovala knížky co nejrychleji zbavit. Osobně by mi nevadilo, kdyby postavy nechala ještě tak sto stránek něco řešit, takhle jsem měl pocit jako když Netflix zařízne slibný seriál po druhé sezóně, ale scenaristi musí narychlo dopsat konec, protože počítali se sedmi..
Jak říkám, dle mého se výlet do přelomu milénia Johaně Fundové vydařil. Důstojný debut. Rozhodně si přečtu i další knížky, budou-li.

4 11.12.2021

Takhle vypadaly Netflixovske seriály před sto lety. Nedává to smysl, nemůžete přestat a sezona skončí v nejlepším.
Od nějakých devíti let mám pro Troskovo "Nemo universum" slabost. Co na tom, že si musí vynalézat vlastní výklady přírodních zákonů. Co na tom, že mladí inženýři a doktoři letící v elektrické raketě kosmem se občas chovají jako děti a v dnešním nehostinném světě by je pravděpodobně brzy někdo zabil. Je to pohádka. A baví mě skoro stejně jako když jsem ji četl poprvé v deseti (a od té doby tak dvacetkrát určitě).
Tenhle díl je nejvýpravnější. Podíváme se na planetku obydlenou trpaslíky, následně přistane na Venuši, kde se potkáme s troglodyty, dinosaury a mimozemšťany létajícími v deset kilometrů veliké kouli. Troska si neláme hlavu s gravitací, perspektivou, astronomií, prostě tady to máte a učená posádka Aeronautila vám to formou hádky mezi doktorem přírodních věd, strojařem a elektrotechnikem vysvětlí. A když jde do tuhého, pomůžou paprsky smrti.
Je to pohádka, ale skvělá. Stará, naivní, dávno překonaná, ale skvělá. Celý ten fiktivní svět postavený na nápadu, že Kapitán Nemo žil, obývá dutinu pod povrchem země, kterou naplnil roboty a továrnami je skvělý. Proč to ještě nikdo nezfilmoval? Stačily by steampunkove kostýmy a zelené plátno.

1 27.11.2021

Skvěle napsaná a hodně drsná kniha.
A nejlepší na tom všem je, že to tak nějak všechno opravdu bývalo.
Já si jako malý kluk z Plzně severu myslel, že vrchol jha zažil můj praděda, když jako dělník ve Škodovce vstával denně v půl čtvrté, pak šli jako parta chlapů osm kilometrů pěšky (přes kaolinový důl navíc) a to teprve dorazili na vlak.. a pak rozečtu Šikmý kostel, kde hned na prvních stránkách moje předky zahanbí havířské ženy vyrážející na pouť za levnou Polskou solí (tenkrát ještě neměla ten posypovej mediální obraz)
V té knížce je toho hrozně moc. Zdánlivě banální rodinné historie i velké světové události. Uvědomíte si, jaké štěstí máme, že pracujeme na povrchu, jak silní lidé tehdy museli být a přesto brali život tak nějak přirozeněji než ho bereme my. My si pořád na něco stěžujeme. A přitom si troufám říct, že málokdo z naší generace stal před dilematem "buď dáš děti do české školy anebo přijdeš o práci."
Hodně věcí pro mě byla novinka, vůbec jsem třeba netušil o tom, že se to na Těšínsku mydlilo ještě dva roky po první světové. Hlavně, že jsme v dějepise pořád dokola probírali pravěk..
Těším se, až si přečtu druhý díl. Ale první byl tak silný, že to nebude rozhodně hned.

26 20.11.2021

(SPOILER) Tohle byl perfektní brak!
Pana Maye mám zafixovaneho jako "ty skotské detektivky", některé mě bavily velmi, jiné míň, ale tahle se mi vysloveně trefila do vkusu.
Je to trochu sci-fi, zajímavé je, že jestli je pravda, že byla kniha dopsaná ještě před vypuknutím pandemie, pak se na několika místech May dost trefil s tím, jak to asi bude vypadat a to včetně roušek a zákazů vycházení a domobran. (U nás se naštěstí nestrilelo, ale lidi furt bonzovali měšťákům...)
Bavil jsem se i přesto, že cca od třetiny knihy mi bylo jasné jak to skončí, kdo je pan Smith a kdo všechno ještě umře. A to povětšinou rukou jednoho z nejzábavnějších vrahů vůbec. Líbilo se mi, jak takové ty vidlacke typy "cizáky tu nechceme" s bouchačkami v neproskolenych rukou zde zastupovala bohatší vrstva lepších lidí izolovaná na ostrově. Líbilo se mi, že i když je pandemie a zákaz vycházení, život (noční) si vždycky cestu najde. A v konfrontaci s realitou z ČR mě na tom místě rozesmalo, jak všichni měli roušky, desinfikovali sklenice a dodržovali rozestupy.
Ano, nebyl to typický Peter May, ale za mě možná jeho nejpřístupnější kniha. Jako audiokniha navíc skvěle načtená. Asi bych si rád přečetl nějaké volné pokračování..

11 24.10.2021