Melouch
Vlastimil Třešňák
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/68945/bmid_melouch-65c5f13ba612b.jpg
4
27
27
Nový román známého písničkáře, prozaika a malíře je situován do autorova rodného Karlína. V knize jsou konfrontovány dvě časové roviny: druhá polovina 60. let, kdy parta karlínských kluků zakládá bigbítovou kapelu, a současnost, kdy se dávní kamarádi ze 60. let pokoušejí objasnit historii téměř detektivní, jejíž pramínky se začaly sbírat již za války, aby pak v 60. letech vyústily v tragédii. Důraz je v knize kladen na kritické vidění současnosti, zejména odporných lidských typů z prostředí současného - i nedávného - českého šoubyznysu. (převzato z http://kosmas.cz)... celý text
Přidat komentář
Dostal jsem prakticky přesně to, co jsem očekával. Autentická spíše smutná, ale i trochu veselá zpráva o oné tragikomické době. Chvílemi snad zbytečně natahované, ale celkově velmi přesvědčivé a nemilosrdné.
(SPOILER) Zajimava kniha, sikovne vyuzivajici opakovani, spousta vtipu a horkosti. SPOILER: Hlavnim mym problemem s touto knihou je tema revanse (pro ktery v knize vlastne neni duvod) nebo pomerne samoucelne fasounske linky. Takze kdyby clovek netusil, ze Tresnak je na vsechno tady pekne nasranej, tak spousta veci pusobi dost samoucelne.
Opravdu skvělá knížka,chvíli mi trvalo než jsem se začetla ale pak to byla jízda.Dost podobně na mě působila kniha od Rudiše Konec punku v Helsinkách.Tam se taky prolínají dvě časové osy i podobná období , i téma začínajících kapel.Určitě jedna z těch knih na které nezapomenu.S čistým svědomím plný počet .
Skvělá kniha! Zezačátku mi dělalo problém prolínání dvou světů (mládí a "stáří"), ale jakmile jsem si zvykla, začala se knížka číst sama. Často jsem se při čtení smála, často jsem pocítila odpor k režimu, který panoval, a k mnoha postavám. Pro mě jasně 5 hvězdiček :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Klíč je pod rohožkou |
| 2005 |  Melouch |
| 1991 | To nejdůležitější o panu Moritzovi |
| 2004 | Den bude dlouhý |
| 1996 | U jídla se nemluví |
Zajímavé, jako kdyby se Šabach rozhodl napsat něco až absurdně spisovnou češtinou.
Škoda podivného konce.