knihomolka27
komentáře u knih
Ptačí zpěv
Meagan Spooner
Doba mého nepřetržitého čtení fantasy knížek už pomalu odeznívá, a vrhám se spíš na krimi, thrillery, ale pamatuju si, že tahle knížka se mi opravdu moc líbila. Postavy byly super a děj originální a akční.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Jako dítě jsem ty příběhy naprosto hltala, a hltám je i ted. Je v nich všechno láska, zrada,síla, zbytečnost války, vychytralost, odvaha, touha, naděje, tragédie... Mezi mé top patří Éros a Psýché, Odysseovy cesty....
Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
Úžasná knížka s pořádnou dávkou černého humoru, tajemství, starobylým anglickým domem, netradičními skvělými postavami, a jedním hodně starým duchem. Tohle a daleko víc co má knížka, je tak dokonalá kombinace, že nevím co jiného bych dodala.
Čarodějnice z Hex Hall
Rachel Hawkins
Skvělá knižní série , kterou přečtete za týden o prázdninách. Klidně by takových knížek mohlo být víc.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Knížka je naprosto fantastická. Po přečtení se vám změní pohled na svět. Každý kdo si jí přečte by si měl uvědomit, že nemá smysl ztrácet svůj drahocenný čas kvůli hloupostem(x hodin denně na mobilu, přetvařování kvůli lidem, které nemám ráda, trávení svého volného času na facebooku) Jak já říkám, člověk by se měl snažit žít tak, aby na smrtelné posteli nelitoval ani 10 minut ze svého života. Spousta hlášek bylo tak nádherných, že by se daly citovat.
Styl Remarquova psaní je tak jedinečný, čtivý a krásný, a tak jsem neodolala a k mnoha pasážím sem se vracela znovu. Dokáže naprosto věrohodně popsat atmosféru i postavy.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Obecně se u těchto žánrů bojím, že mi bude strašně dlouho trvat než se začtu, nebo že kapitoly rozdělené na minulost a budoucnost mě budou plést, nebo že dám přednost jenom jedné z nich. Ale u téhle knížky to určitě neplatilo. Bylo to extrémně čtivé, děj byl chvílemi napínavý až k prasknutí ale.....
ted přijde to velké ALE(pozor spoiler) měla jsem problém s hlavní hrdinkou, dokázala jsem s ní sice soucitit, ale nedovedla jsem jí mít ráda. Nejvíc mi na ní vadilo, že to utíkání vzdala vždycky strašně rychle, a že na toho debila víc neječela a neřvala, když by jí stejně nezkřivil ani vlásek, a to ještě nemluvím o tom jak vždycky když na ní byl trošičičku hodný tak by se mu hned nána pitomá vrhala do náruče. Vždyt jí přece nehlídal 24 hodin denně mohla vymyslet nějaký dobrý plán jak utéct nebo se svěřit sousedům, kteří k nim chodili na jídlo. Navíc mi přišlo mnoho situací až absurdních, chápu že její manžel byl velké zvíře, ale nezkorumpoval přece naprosto všechny na planetě, a ta jeho hra moje žena je šílená, by v reálném světě asi taky moc neprošla. Ten konec byl určitě jasným happy endem, ale neříkejte mi, že takový detailista a perfekcionalista jako její manžel, by si nevšiml, že mu přímo před ním dává něco do pití, když jí před tím tak moc hlídal. Opravdu nevím co by Grace dělala kdyby od své sestry nedostala ty prášky. A co na konci ten argument Ester, aby zapírala, že kdy v tý červený místnosti byla, copak jsou obě tak hloupý, že jim nedojde, že policie vezme otisky z těch depresivních obrazů, které sama malovala. Chvílemi opravdu nelogické.
Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
Hned co jsem si přečetla anotaci, věděla jsem že tuhle knížku musím mít (připomínalo mi to trochu knížku nevítaný host, která je super). No a pak jsem jela do Prahy a doufala, že tuhle knížku ještě nevydali, jelikož jsem se zase stala závislačkou na kupování předražených knížek, a koupit bych si jí nemohla bez výčitek svědomí. Ale at sem se sebe víc snažila projít před knihkupectvím , už jsem opravdu byla rozhodnutá nevejít dovnitř, stačil mi jediný letmý pohled do výlohy, a ta knížka tam samozřejmě byla. Klíčem je rychle vtrhnout dovnitř čapnout knížku, ještě rychlejš se dostat k pokladně zaplatit a už není cesty zpět, byla jsem o 400 kč lehčí, ale nadšená jako malé dítě z nové knížky.
A chybu jsem neudělala, knížka mě chytla už od začátku, autorka píše velmi čtivě, vytvořila velmi různorodé, postavy, které byly jedna zajímavější než druhá(nejvíc sympatická pro mě byla Francis a taky Tony), čtení odsýpalo velmi rychle i přes velké množství stránek, příběh mě upoutal(nějaké scény byly velmi smutné, u některých se zase nešlo nesmát), celkově mi přišlo, že autorka se nad dějem velmi zamyslela a vyšperkovala ho do detailů (popisy příběhů postav, jejich psychika), což bylo jenom dobře. Potěšily mě i to, že autorka se v knize zmínila o dalších mých oblíbených knihách jako je třeba Jana Eyerová, a stejně jako v Janě Eyerové i ona nám k mé ještě větší radosti prozradila jak to bylo dál s postavami . Knížka v sobě nese i určité poselství, které nejlíp podle mě vystihuje věta...."nevíš co máš , pokud nejsi hodně blízko tomu, abys to navždy ztratil,,
Nevítaný host
Shari Lapena
Když jsem k téhle knížce psala sáhodlouhý komentář, samozřejmě se mi stalo, že jsem ho celý omylem smazala. Takže to zkusím znovu kratší.....Tenhle námět mě strašně baví....odlišní lidé, kteří se většinou neznají, se setkají na stejném místě ve stejnou dobu. To místo je třeba starobylé sídlo nebo hotel, za jehož luxusem a útulností se skrývá mnoho spletitých uliček, tajemství, nebezpečí a lží. Je to velmi dobře vykreslená děsivá kulisa na jejímž pozadí se začne odehrávat velké, hororové dobrodružství, které změní život postavám, jejichž osudy jsou dány na milost i nemilost tajemnému vrahovi, který je vždy o krok napřed před nimi .Postavy se v příběhu začnou projevovat a postupně i měnit, je samozřejmostí že si najdeme postavu, které prostě musíme fandit v jejím boji. V ději jsou důležité jak velmi akční scény tak i scény kde se zdánlivě nic neděje, ale ve skutečnosti jsou důležité a i zajímavé, protože se zaměřují na vnitřní pochody postav a na detaily vedoucí k vrahovi.
Proměna
Franz Kafka
Tahle povídka na první pohled působí absurdně, nelogicky, jako naprostý nesmysl, ale nesmysl to není a nikdy nebude. Většinou když se vás už v anotaci snaží přesvědčit, že se jedná o jednu z nej povídek vůbec, říkáte si, to sotva. Ale pro tuhle povídku to určitě platí. nejlepší knihy jsou ty, které ve vás vzbudí nějaké pocity, kromě pocitu ,,tuhle knížku fakt nesnáším". A to tahle kniha fakt splnuje, ne ten pocit ,,tuhle knížku nesnáším", ale pocit, tahle knížka je prostě o životě. Nechci tím říct, že je možné proměnit se v brouka, autor s tím pracuje jako s metaforou pro odcizení své vlastní rodině. I ti nejbližší pro nás mohou být ti nejvíc vzdálení, pokud nás neberou takový jaký jsme. Z příběhu Řehoře mi bylo velmi smutno, Řehoř pro svou rodinu dělal první poslední a oni ho tak rychle odepsali. To co prožíval po své proměně nebyl život, nejhorší bylo, že se jeho rodina potom ani neostýchala dávat mu jasně najevo, jak moc se ho už chtějí zbavit.
Podle mého názoru byl Řehoř taky člověk, který svůj život odkládal pořád na potom, dokola se jenom stresoval, že přijde pozdě do práce(i v téhle absurdní situaci) , která ho vůbec nebavila, ale dělal jí jen kvůli rodině. Těšil se až konečně vynadá šéfovi a začne žít podle svého, jenže to už nestihl.
Každý si tuhle povídku vyloží trochu jinak, a právě to je na ní další hezká věc.
Mansfieldské panství
Jane Austen
Děj zdlouhavější, ale ne tolik jako u Emmy. Fanny je svá hlavní hrdinka, taková vrba, které se svěřují ostatní, ale ona je zvyklá v sobě city dusit. Pro lidi, které miluje by se klidně i rozkrájela(bohužel i pro ty co si to nezaslouží), ikdyž jí samotnou by to udělalo neštastnou. Umím si představit jak těžké pro ni muselo být dívat se na muže , kterého miluje, jak moc je poblázněný do nikoho jiného. A ještě ženy tak odlišné jako je ona sama( ženy , která svým temperamentem dokáže na první pohled muže tak jednoduše uhranout) Prostě Fanny má krásnou, ale komplikovanou, uzavřenou povahu. Jako mnoho introvertů má problém s tím, že jí okolí nechce pochopit a nebo jí chápe špatně.
Opatství Northanger
Jane Austen
Sympatické postavy, zajímavá lehce detektivní zápletka , krásné prostředí, krátké počteníčko. Catherine se mockrát chovala jako pubertačka, ale tou taky byla, byla mi sympatická svou veselou povahou, která se dokáže nadchnout i pro maličkosti. Hodně věcí máme s touto hrdinkou společných , milujeme dobrodružství, tajemství, romány, máme velice bujnou fantazii, která je spíš na škodu a oblíbily jsme si Henryho.
Úskalí lásky
Jane Austen
Nečekala jsem, že se mi knížka zalíbí. Ale byla skvělá. Hodně povídek se mi dokonce tak líbilo, že by mi vůbec nevadilo přečíst si je jako celou knížku s velkým počtem stránek. Jane to psaní měla prostě v krvi.
To nejlepší z nás
Nicholas Sparks
Přesně u takových knížek nevíte jestli máte dřív, fnukat, brečet, nebo řvát to zoufalé, srdceryvné proč ? Proč to muselo skončit zrovna takhle?
Nejdelší jízda
Nicholas Sparks
Nejlepší z děl tohoto autora co jsem zatím četla. Bavil mě jak příběh Iry a Ruth tak i příběh Luka a Sofie, což se mi u knížek tohohle typu často nestává. Bylo hezké, že Luke a Sofie se mohli inspirovat vztahem Iry a Ruth, a poznat , že i přes jejich velké rozdílnosti může jejich láska vydržet, pokud je dostatečně silná. Film je krásný.
První stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Četla jsem celou sérii po drahokamech, a vůbec jsem nepoznávala autorku, která napsala jednu z mých nejoblíbenějších knížek vůbec. Postavy oproti drahokamům byly průměrné, zatímco Gwendolyn si pamatuju pořád a nezapomenu na ni, jak bych taky na takovou postavu mohla, tak z téhle série si nepamatuju ani jak se jmenovala hlavní hrdinka.
Všude samá nuda a zase nuda,blábol, kýč, milostný trojuhelník tam, neuvěřitelná scéna sem a tak dál, a přitom ten námět vypadal opravdu slibně, dokonce naprosto geniálně. Ale to co z toho vzešlo..... všechno to co mají drahokamy, tahle knížka naprosto postrádá. Ke čtení sem se nutila. Stejně tak jak moc mám ráda drahokamy, tak stejnou měrou nemusím tuhle sérii.
Návrat domů
Patricia Scanlan
Co dělá knížku pro jednoho nudnou pro jiného dělá zajímavou. Tahle knížka se mi dostala do ruky když jsem byla nemocná, venku bylo přes 30 stupnů, a Vánoce byly tak daleko že sem zatoužila aspon po trošce té pohodové, magické, nepopsatelně krásné atmosféře, kterou dokáží vyvolat jen Vánoce. Ani sem nečekala, že by mě knížka zaujala, protože většinou čtu samé fantasy nebo dobrodružné, snad to bylo tím, že sem myslela na ty Vánoce, ale knížka byla moc fajn. Přímo z ní sálalo rodinné teplo domova, bezpečí, láska v rodině, pomalu sem až cítila vůni lahodných jídel z irské kuchyně a vůni horké čokolády. A představovala jsem si krásnou zasněženou krajinu, kterou viděli postavy z okna svého pokoje. Prostě pohoda, klid a odpočinek
Abych tě milovala
Johanna Lindsey
Pozor Spoilery..
Původně jsem chtěla od autorky jinou knížku, ale jak už to tak bývá samozřejmě jí v knihovně neměli, ale měli tam abych tě milovala....a já si řekla proč ne. První polovina knížky byla opravdu dobrá, bavilo mě ultimátum bude svatba a nebo přijdete o všechno......jednoduše řešeno to, že se do sebe zamilují postavy, které by se do sebe zamilovat neměly a nebo to od nich nikdo nečekal ani oni sami. Ta doba sama o sobě byla pro ženy dost náročná, taková honba ne za láskou , ale majetkem a titulem, na úkor vlastního štěstí, ale pro radost rodičů. Líbí se mi, že hlavní hrdinka patří k té skupince dívek, které si i přes všechny omezující nepříjemnosti uchovaly svojí pravou povahu. Druhá půlka knihy od prvního sexu hrdinů, mě už tolik nenadchla, a konec .....přesně takové to žili štastně až navěky.
Psáno životem
Lucy Keating
Nejlepší na knize byl asi její netradiční námět.Strašně se mi líbilo jak se Anabel rozhodla, že si nenechá diktovat svůj život i přes to, že si autorka myslela jak není ten anabelin příběh , který stvořila dokonalý. Hold i to co je dokonalé nemusí být pro nás to nejlepší.Samozřejmě , že si stejně nikdo, ani sami postavy nebyly jisté jestli i to co považovaly za vzpouru proti autorce náhodou není to, co už měly stejně dávno předepsané, což bylo v příběhu tajemné a zajímavé. Bylo tam hodně klišé, ale dohromady s námětem celé knihy to dávalo smysl a zapadalo to tam skvěle, jako něco co tam být muselo, protože autorka, která psala Anabel psala hlavně klasické romantárny. Vtipné bylo jak si z těchto klišoidních romantických situací dělaly postavy, kterých se to týkalo hlavně u konce srandu.