Deník

Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu. V průběhu dvou let 1942 až 1944, od svých třinácti do patnácti roků, zaznamenává dívka své úvahy, zážitky, pocity a drobné všední události, jak je přinášel život ve st... celý text

Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
V průběhu dvou let 1942 až 1944, od svých třinácti do patnácti roků, zaznamenává dívka své úvahy, zážitky, pocity a drobné všední události, jak je přinášel život ve stísněném prostoru bez možnosti soukromí. Nakonec byl úkryt rodiny prozrazen a všichni jeho obyvatelé odsunuti do koncentračního tábora. Z celé rodiny přežil pouze dívčin otec, který také po válce korigované deníky své dcery vydal. Kniha pak byla po letech znovu vydána v úplné podobě. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/65_/657/denik-657.jpg 4.31871
Originální název:

Het Achterhuis Dagboekbrieven 12 juni 1942 - 1 augustus 1944 (1947)

Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Historie
Vydáno:, Triáda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (286)

Přidat komentář
surynas
17. června

Pravdivá kniha o utrpení a diskriminaci. Vhodná pro teenagery. Pomůže čtenáři uvědomit si jaké ohromné má štěstí že žije v dnešní pohodlné a jednoduché době.

aleza1
09. června

Kniha vhodná pro teenagery, v tomto věku jsem ji nečetla, což je škoda, měla by být součástí povinné školní četby. Úžasně napsaná od slečny v tomto věku, určitě by se stala spisovatelkou. Klobouk dolů Anne...

xxDarčaxx
07. června

Úžasná knížka. Do poslední chvíle jsem si přála, aby to bylo úplně jinak, než mělo být. Na konci mi dokonce ukápla i slza.

brabofka
05. června

Na knihu jsem byla velice zvědavá. O životě Židů za 2.sv. války jsem už "něco málo" přečetla. Asi nebyla vhodná konstelace hvězd, velká konkurence dalších knih, ale tento deník jsem nedočetla. Jak i níže uvádějí další recenze, jedná se o pocity náctileté, rozmazlené holky. Dovedu si představit, že ta "ponorka" musela být hrozná. Stačilo mi být doma s nemocnými dětmi. Chápu, že děti jsou tuplem protivný protože jim není dobře. Ale jste zavřený mezi 4 zdmi, nikam prakticky nemůžete. Co teprve oni? Smrtelná hrozba prozrazení musela být hrozně depresivní. Přesto mě to moc nechytilo. Ale neříkám, že se ke knize zase nevrátím. Na 2x jsem už takto četla i Richarda Glazara (Treblinka, slovo jak z dětské říkanky)... i když v tomto případě, byl popis života ve vyhlazovacím táboře tak děsivý, depresivní a hrůzný, že jsem musela přestat a vrátit se k příběhu po delším čase. Zatím dávám 2*

kaja77
28. května

Strašný osud celé rodiny, dnes už to je nepochopitelné ta atmosféra hrůza, nebezpečí a smrt. Přiznám se ale že čtení mně postupně bavilo min a min.... Uf. Chci teď něco veselého

helusa2
26. května

Naturalistický, nevyumělkovaný popis válečných útrap v dennodenní praxi - očima velmi inteligentní a předčasně dospělé dívky...
Mráz mi běhal po zádech mnohokrát - přeci jen člověk ví, jak to dopadlo...
"Nezbývá nám nic jiného, než co možná nejklidněji vyčkávat konec té mizérie. Židé čekají, křesťané čekají, celá zeměkoule čeká a mnozí čekají na smrt..."

LaCucaracha
26. května

Nalijme si čistého vína: nebýt toho, že Anne zahynula v koncentračním táboře, což nutně čtenáře fascinuje, nikdo by si jejího deníku ani nevšiml. Sice se jí nedá upřít literární nadání, ale to je asi tak vše. O tom, jak se žilo dva roky v úkrytu (což je pro mě nejzajímavější), se dozvídáme velmi málo, spíš jen mezi řádky. Větší péči Anne věnovala např. popisu ženského pohlavního ústrojí. Většinu deníku však zabírají duševní pochody přecitlivělé -náctileté holky, která má o sobě velmi vysoké mínění, a o všech ostatních to nejnižší. Včetně vlastní rodiny. Píše vždy jen o těch, kteří ji zrovna naštvali, proto se nejvíc dozvíme o druhé rodině a dalším spolubydlícím, ty pomlouvá opravdu vydatně. A bohužel nesnáší i svoji matku, vlastními slovy ji "nenávidí a je pro ni ztracena", ačkoli čtenáři je jasné, že žádný zvláštní důvod k tomu nemá. Asi to souvisí s její nezdravou láskou k otci, kterým nakonec též opovrhne, neboť s ní nechce rozebírat, jak hrozná je matka. Nejméně konfliktní je její sestra, čili o ní se nedozvíme skoro nic. Anne píše hlavně o sobě, o sobě, a zase o sobě. V polovině knihy už mi tak lezla na nervy, že jsem zbytek vzala bleskovou rychločetbou. Toto je pro mě jednoznačně nejhorší kniha za posledních několik let. Jestli vás zajímá život Židů po okupaci, co mohli, nemohli a museli, přečtěte si Pana Theodora Mundstocka. Jestli vás zajímají autentické zážitky přeživších lidí z koncentračního tábora, přečtěte si nepřekonatelné Medailony od Nalkowské. Ale toto ne.

Tánička11
25. května

Kniha se mi líbila abych řekla je hodně filozofická ale nemůžu jí hodnotit snad nikdo nemůže hodnotit tuto knihu nebo jakoukoli knihu s pravdivou událostí, nemůžete nikomu soudit tak zvaně život, nemůžete říkat jestli se vám líbil vždyť je to jeho život. Tuto knihu nemůžeme soudit jak ostatní knihy, protože není jako ostatní knihy. Abych řekla na pravou míru nechápu lidi co můžou říct kniha se mi nelíbila blabla bla.... Ano nelíbila ale když mluvíme alespoň o autorce příběhu a říkáme jak se jí nám její text nelíbil je to jako pomluva, nedokážu vám vzdělit jak to má být to musíte cítit sami.

knihamouder
23. května

Vztahy mezi rodiči a dětmi jsou někdy složité a ač by jsme si přáli více porozumění a lásky, ne vždy se jich dočkáme.
Ukrývání a každodenní strach z prozrazení, popisování ostatních osob žijících v zadním domě, získávání a dělba jídla, hygiena, přátelství pomáhajících osob, toužebná přání...
Deník se mi líbil, četl se moc hezky. Tuhle knihu bych dala přečíst všem, kteří si stěžují na dnešní dobu a na to, že nic nemají! Někdy se totiž stačí zastavit a rozhlédnout se kolem sebe, zamyslet se nad tím, co je pro nás opravdu důležité a co nás činí šťastné.

Pauvka
22. května

Pořád jsem nějakým způsobem doufala, že je nenajdou a jí se vyplní vše, co si přála. Nejlepší byl začátek a konec, ta omáčka mezitím mě sem tam nudila. Ale doporučuju každému tuto knihu přečíst.

Kroc
15. května

Nejhorší je tuhle knížku číst a vědět, jak to s Annou dopadlo... Mrazivý pocit od začátku až do konce, a jak už někdo poznamenal - stále věříte, že to dobře dopadne. Doporučuji zajít do muzea v Amsterdamu...

Kiwi24
11. května

Je to dobré ze začátku a na konci, zbytek je celkem nudný. Ale zase plus je za Anninu snahu najít sama sebe a porozumět si.

Tetis
08. května

Čekala jsem, že bude kniha psaná takovým tím ,,starým stylem,,. Ale to jsem se pletla. Kniha je psána hodně podobně jako deníky z dnešní doby s rozdílem, že tam neměli internet a museli se ukrývat, protože jim šlo o život. Já jsem s hlavní hrdinkou hodně soucítila a opravdu bych jí přála šťastný konec. Anne by si ho totiž zasloužila a myslím, že by byla dobrou spisovatelkou.

Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Vůbec jsem nečekala, že mne nějak obzvlášť začne bavit, ale vůbec nelituju, že jsem po ni sáhla. A chystám se přečíst nějakou další knížku z této doby.

kika812
05. května

"Chci být k užitku a pro radost lidem, kteří žijí kolem mne, a přece mě neznají. Chci žít dál i po své smrti." Anna Franková těchto slov, které zapsala do svého deníku, dostála. Téměř každý zná její jméno a příběh. Když jsem tuto knihu četla, tak všechny pocity, které tak skvěle zachytila Anna ve svém deníku, vyzařovaly z celé knihy.Tahle kniha nikdy nezemře, je to srdcovka mnoha lidí včetně mě.

Adelajda_4
05. května

Co k tomu říct, asi budu vypadat jako blázen, ale i když jsem věděla, jak vše dopadne, Anně jsem fandila, přála jsme si, aby je nenašli a ona mohla pak svůj život spokojeně prožít.

allebra
27. dubna

V Deníku Anne Frankové nahlédneme do nitra mladé dívky. Sledujeme její pocity, pochybnosti, radosti i starosti, jak prožívá první lásku a díky nevlídné době a složité životní situaci předčasně dospívá. V dlouhodobém úkrytu ztratili svobodu, soukromí, zažívají „ponorkovou nemoc“ a stálý strach z prozrazení. Anne si je však dobře vědoma, že mnozí jsou na tom daleko hůř a doufá v lepší budoucnost pro všechny. Za normálních okolností by to byl obyčejný deník puberťačky, ale díky autenticitě to obyčejný Deník určitě není, skrývá důležité svědectví. Nebylo snadné číst o plánech a nadějích vztahujích se k budoucnosti, když jsem věděla, jak smutně příběh skončí.
Anne Franková byla inteligentní a cílevědomá dívka. Nechtěla prožít obyčejný život, přála si, aby po ní něco zůstalo, což se jí nakonec navzdory jejímu krátkému životu přece jen podařilo.

Daku
23. dubna

14ti letá Anna Franková ve svém deníku napsala:
Když někdy uvažuju o tom, jak tady žijeme, docházím většinou k závěru, že v porovnání s jinými Židy, kteří se neskrývají se tu máme jako v ráji.
V té do době se už skoro rok se svou rodinou a dalšími Židy skrývala a nemohla ani na krok z domu. Dnes si spousta lidí ztěžuje jak se má špatně, ale v porovnání s touto dívkou a většinou dnešního světa se máme velice dobře.

Ronnie68
23. dubna

Kniha se mi celkově docela líbila ... Byla to opět jedna z těch, co jsem si už dlouho chtěla přečíst ... popisuje tam své pocity a i světové dění ... dalo se to číst ..

Haňula_
20. dubna

Myslím, že jsem po knize měla sáhnout v době školní docházky. Snáz bych se dokázala vcítit do pocitů "rodiče mi nerozumí" a první zamilovanosti. I tak mě kniha zaujala popisem situací, se kterými se museli potýkat lidé, kteří se tak dlouho skrývali.
Kniha mě přivedla k zamyšlení se nad otázkou: "Co všechno lidé dokáží vydržet a jak dalece jsou někteří ochotni pomoct druhým?".

Janpa
15. dubna

Myslím, že když si odmyslíme dobu, ve které to bylo psáno, tak je to normální deník puberťačky.
Velmi zajímavé je prostředí, ve kterém to psala. Mně se to líbilo, jediné co mi přišlo velmi líto bylo, že je na konci chytli. Ikdyž jsem předem věděla, jak to skončí, stejně mě to dostalo. Je mi jich líto, stejně jako mnoha dalších lidí, kteří museli zažít hrůzy
války.

MirijamFrankl
14. dubna

To DuncanIdaho:
Přesně.Jenom nesouhlasím,že by to puberťáci pokládali za smyšlenku.Já to třeba četla ve dvanácti a rozhodně mě to zasáhlo.

DuncanIdaho
14. dubna

Kniha nepopisuje hrůzy války a fašismu přímo. Popisuje ale myšlenky, pocity, názory dívky, která prožívá pubertu. Popisuje život osmi lidí, kteří jsou nuceni být dva roky zavřeni v jednom domě. Popisuje útrapy takového života. Popisuje první (bohužel i poslední) zamilovanost autorky. Popisuje strach z odhalení. Popisuje bezvýznamné spory a rozmíšky, které vycházejí ze strachu, omezeného způsobu života. Toto vše je také popis hrůz války, ikdyž nepřímo.
Důležitým prvkem je i pomoc lidí z venčí. Tito lidé na sebe brali úděsnou zodpovědnost a velký risk. Naštěstí alespoň tito pomocníci tu hrůzu přežili.
Asi se budu opakovat, ale tuhle knihu by si měli přečíst dnešní puberťáci, aby věděli, jak museli někdy lidé žít, a jak se oni mají dobře (i přes své věčné stížnosti). Většina z nich by, dle mého názoru, stejně řekla, že je to vymyšlené.

ivzu77
10. dubna

Díky Čtenářské výzvě 2017 jsem sáhla po tomto deníku dospívající židovské Dívky za druhé světové války v Amsterodamu, Holandsko. Deník si Anna psala od svých 13. let, po celé dva roky v úkrytu v Zadním domě otcova firmy. V deníku otevřeně popisuje své pocity, konání, učení, radosti a starosti, strach, ticho i smích. Popisuje pravdu, popisuje svůj život. .. o své smrti skutečně psát už nemohla. Měla na psaní talent. Moje poklonu pro Annu.

zuzelsa
09. dubna

Tuhle knížku by si měl přečíst každý. Anne tak dobře popisovala problémy spojené s válkou. Je mi jí líto, mohla to být talentovaná spisovatelka. Mnoho lidí si myslí, že je tato kniha smutná, ale není to tak, Anne přece nemohla popsat svou smrt! Doporučuji.

MirijamFrankl
30. března

To Vasilisek:
Tak od jedenácti,dvanácti,Já ji třeba četla asi před rokem a půl,tedy ve dvanácti letech.

Vasilisek
14. března

Od kolikati let by jste tuhle knihu doporučily?

katkaost
10. března

Kniha se mi četla docela dobře. Ale moc mě neuchvátila. Souhlasím s StihOMam, taky jsem si hodně říkala jestli to tak mohla napsat dívka, která měla 12 let? Každopadně za přečteni stojí.

StihOMam
10. března

Knihu radim mezi historicky dulezite zdroje diky podminkam a okolnostem vzniku. Nepodcenuji jeji vyznam. Urcite doporucuji. Cetbu mi vsak bohuzel trochu narusovala skepse a nejistota, ktere pasaze otec upravil a co se ztratilo v prekladu. Nechci podcenovat predcasnou vyzralost Anne, nicmene neslo setrast pocit, ze nektera slova ji "vlozil do pera" nekdo jiny.

ivakav
09. března

Velmi emotivní a v dnešní době neuvěřitelně poučné. Doporučuji.

dancadragneel
06. března

Pokud se někdo chce dozvědět o tom jak vlastně vypadal svět během 2. světové války očima židovského dítěte, tak doporučuji tento deník přečíst. Není to nijak zábavná četba, ale je v ní poukázano na krutost a absurditu války. Po přečtení této knihy se hodně člověk zamyslí nad tím jak se v dnešní době máme docela dost dobře.