Nebe nezná vyvolených / Der Himmel kennt keine Günstlinge

Tato kniha se mi velice líbila,jedna z mála od tohoto autora,která nepojednává o válce,smutný příběh lásky a umíráni, napsane velice poutavě,kniha mně dojala.(18.06.2013)

Úchvatná kniha o životě, smrti, lidských snech, rozhodnutích, lásce a taky o tom, jak může osud kdykoli všechno úplně obrátit. Rozhodně je to jedna z knih, kterou by si měl každý alespoň jednou v životě přečíst, a která po dočtení zanechá ve čtenáři hluboký dojem.(08.06.2013)

Krásný příběh, krásně napsaný :) filozofické útržky se mi líbily, dávají smysl a je fajn dívat se na věc z různých pohledů :)(07.05.2013)

Skvělý dojemný příběh, plný filozofických myšlenek na téma života a smrti. Opravdu mistrně vykrelené hlavní postavy a strhující děj, který vás prostě nepustí až do konce (byť jsem zrovna v těch filozofických pasážích přemýšlela že knihu odložím).(18.04.2013)

Remargue je můj oblíbený autor, takže knížka se mi líbila. Je trošku podobná příběhem Třem kamarádům. Knihy mají společný jmenovatel: automobil, láska a nemoc.(08.04.2013)

Opět mistrně zachycené absurdnosti života a jak může být někdy osud krutý.(31.03.2013)

Kdo četl Tři kamarády, toto ho tolik nenadchne. Je to taková kopie.(29.03.2013)

Jedna z mála Remarqueových knih, které se netýkají války. Ale téma je i tak dost trýznivé a působivé.(19.02.2013)

Z knížky jsem byla nadšená, i když ze začátku byla trochu nezáživná!(17.02.2013)

Knížka známá a nutí nás k přemýšlení.(11.02.2013)

Začátek byl poutavý- knížka mě hned chytla. S čím jsem měla trochu problém, bylo filozofické plkání, které už po chvíli bylo otravné. Představa, že někdo komunikuje jen tímhle způsobem, je dost neuvěřitelná. Konec, jakkoli byl předvídatelný, to ale napravil- četla jsem ho jedním dechem.(31.12.2012)

Krásně silný příběh o lásce a životě, i když dojemný a smutný, jako vždy, autor nezklamal očekávání.(23.12.2012)

První kniha, kterou jsem od Remarqua četla když mi bylo cca 13-14 let a moc se mi líbila ikdyž jsem tehdy ještě nedokázala možná zcela ji docenit. Myslím, že dílko které je přístupné širším masám a umožní jim zamilovat si tohoto skvělého autora.(05.11.2012)

Skvělý, zajímavý a poutavý nápad. Bohužel dílo, jako takové, mi přišlo nudné, nezáživné a motající se okolo utrácení, jídla a chlastání - nemohu soudit, jak by se člověk normálně choval, pokud by mu zbýval poslední rok života, ale tohle mi přijde vyloženě hloupé. A je třeba říct, že mě v poslední části knihy Lillian nehorázně rozčilovala svou sobeckostí vůči osobě, která ji bezhlavě milovala. Na druhou stranu konec byl možná očekávaný, ale posledních pár stran jsem přečetla téměř bez dechu.. a zkrátka mě ohromily, dostaly a vyvolaly ve mně mnoho emocí.. a proto čtyři hvězdy.(31.10.2012)

Žijeme v době, kdy se snad roztrhl pytel s všemožnými pesimistickými postapokaliptickými světy a děsivými pravdivými příběhy, které by měly být co nejdrastičtější. Vyvolávají deprese a pocit hrůzy z krutého světa, který nás obklopuje. O to víc mě těší, že Remarque dokázal ve své knize, ze které smrt téměř dýchá, zachovat pocit klidu.(30.10.2012)

Krásny a smutný príbeh. Ako vsetky knihy tohoto autora. Ale nutia človeka rozmyšľať. Dnes v čase DVD, netu a množstva kníh už samozrejme takýto príbeh nie je ojedineĺý, a mnohí autori sa ním inšpirovali, ale v 80tých rokoch, to bol jeden z najkrajších príbehov o láske a umieraní. Aj filmové spracovanie dnes už patrí skôr do archívu, ale v čase premiery naplňalo kiná a nielen kvôli Al Pacinovi.(23.10.2012)

Předvídatelný, ale přesto velmi silný příběh. Dobře se čte a rychle ubíhá. Některé situace působí trochu neuvěřitelně či vykonstruovaně, ale zdravý člověk žijící pouze v době dostatku a míru těžko může soudit způsob života umírajícího pár let po nejhorší válce v dějinách lidstva. Základní charaktery hrdinů i jejich úvahy o životě a smrti napsal Remarque zajímavě a přesvědčivě. Příliš optimismu při čtení této knihy asi čtenář nezíská, i když možná právě naopak...?(13.09.2012)

Je sice předvídatelná a děj není zpracovaný do hloubky, ale mě to nevadilo. Naopak. Žádné zbytečné "okecávání" a popisování, autor nechává většinu vykreslení postav a okolí na čtenáři. A přestože jsem tušila, co přijde na závěr, ta cesta k němu byla krásná..(23.08.2012)

Úžásná kniha, jedna z mých oblíbených. Četla jsem ji již několikrát a určitě se k ní ještě vrátím.(19.07.2012)

[019/12] Když se podívám do nedaleké minulosti (cca 6 let), zkoušela jsem tuto knihu číst dvakrát a ani jednou se mi nepodařilo dostat se dál než za první automobilový závod. Odrazovala mě předvídatelnost a až příliš rychlý spád děje. Pak jsem dlouhá léta knihu obcházela obloukem a občas zaváhala, jestli tomu nedát ještě šanci.

Po několika letech jsem ji tedy otevřela potřetí a konečně ji dočetla. Doufala jsem, že se můj názor za ty roky změnil, že z knihy získám naprosto jiný dojem a že si konečně ten příběh o umírání ještě za života konečně užiji. Bohužel se tomu tak nestalo. Postavy mi opět připadaly ploché a bez emocí a výrazu, děj až příliš rychlý a přitom nevyužitý. Nedokázala jsem se vcítit do osudů jednotlivých postav a ta předvídatelnost mi opět dělala velký problém. (Nemám totiž ráda knihy, ve kterých už v první třetině není ani jedna malá pochybnost o tom, jak to celé skončí.)

Většina knihy mě nijak neoslovila, ale i tak se našlo pár scén, které mě bavily. Rozmařilé utrácení peněz v posledním záchvatu touhy po životě a nakupování toho nejluxusnějšího oblečení. To mě bavilo jednou, ale postupně mě to naopak začalo odrazovat, když jsem si uvědomila, že postava vidí požitkářství jen v nakupování oblečení, chlemtání vína a šampaňského po hektolitrech a rýpání se v ústřicích, jejichž gastronomické „buňám“ zaplácala štanglí salámu. Zbýval jí rok života a ona se, i když nechtěla, motala na místě a stále dokola dělal to stejné, dokonce i přemýšlela o stále stejných věcech. Měla obeplout svět, potápět se a zajet si do Amazonie, kde by pochytala pár parazitů. Místo toho seděla na zadečku v Paříži a sosala jednu lahvinku za druhou. To pro mě bylo asi to největší zklamání.

Většina dialogů šla naprosto mimo mě a celkově ve mně text nedokázal vyvolat ani tu nejmenší emoci. Ani pozitivní, ale ani negativní. Proto tuto knihu vnímám hlavně jako zcela standardní čtení bez větších úspěchů a zajímavých speciálností, bez zajímavých „hlášek“ a větiček k zamyšlení. Ovšem, po slohové stránce mi autor sedl bez větších problémů a proto se rozhodně budu těšit na další setkání.(09.07.2012)

Téhle knize jsem to přečtení už nějakou dobu dlužil, poté co jsem ji kdysi dávno zlehka načal a nedočetl. A musím se jí i autorovi omluvit, protože jsem tehdy udělal velkou chybu. Skvělý příběh, spolu s Třemi kamarády asi nejlepší, co jsem od Remarqua přečetl. I když jde v podstatě o milostný román z prostředí automobilových závodů, jeho podstata je mnohem hlubší, než by se mohlo zdát. Stojí za chvíli štěstí riskovat život? Tato otázka skrytě prostupuje celým příběhem Clerfayta a Lillian, dvou lidí, kteří se každý den pohybují na hranici mezi životem a smrtí.(01.07.2012)

Krásná kniha s neuvěřitelně silným příběhem. Žádná slátanina, možná dost omáčky okolo, nicméně ačkoli je hlavním tématem láska a život, není to nuda a naopak to člověka upoutá.
Dívky mohou obdivovat Lillianino chování, vkus a odvahu...(10.04.2012)

Silný příběh.
Člověk nedělá vždycky co je správné. Dokonce ani když to ví. A v tom někdy bývá kouzlo života.(16.03.2012)

Kniha o umírání, touze žít a o lidské touze si štěstí kupovat stejně tak jako všechno ostatní. Čas vystřízlivět. "Jako dva lidé, kteří na sebe nikdy nechtěli vzít odpovědnost - kteří mají všechno a nic nechtějí dát."(08.02.2012)

Jedna z mých nejoblíbenějších.(03.01.2012)

Četla v osmnácti, dodnes jasně vybavuji... Nádherný příběh..(14.12.2011)

Remargue je jeden z nejlepších spisovatelů všech dob.(31.10.2011)

Pro mě naprosto nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Určitě si ji někdy přečtu znovu.(29.10.2011)

Tak tuhle knihu bych rozhodně doporučila hlavně dívkám, kterým se nechtějí číst válečné knížky a stejně splnit povinnou četbu. Je to nádherný příběh o zvládání nelehkých osudů, a i když končí smutně, je krásný ;)(26.10.2011)

přečetla jsem jí na střední - první kniha od tohoto spisovatele - a tím to začalo...
je krásná, sice smutná ale má toho spoustu co říct(26.10.2011)

Opravdu hodně dojemné a smutné..(21.10.2011)

Něco na styl Tří kamarádů. Remarqua moc nemusím, ale myslím, že tohle mi opravdu sedlo.(28.09.2011)

Knížka mě nijak moc nenadchla, konec jsem tak nějak čekala.(20.09.2011)

Další nádherná Remarqueva kniha s naprosto nečekaným koncem..(30.08.2011)

Mě se ta knížka moc líbila...hluboké zamyšlení nad životem a jeho naplněním...(25.08.2011)

Já teda nebyla zklamaná. Četlo se to velmi lehce a konec mě opravdu překvapil, snad jen, že hlavní hrdinka mi byla opravdu něčím nepříjemná, ale knize to nic neubralo. :)(30.07.2011)

Umírající aristokratka která má tolik peněz, že si své poslední dny může žít jako prase v žitě a automobilový závodník, který ji miluje za její dlouhosáhlé duchaplné projevy. Moc omáčky a hlubokých myšlenek. Nedokázala jsem se vžít do hlavních postav. Sic jsem to přelouskala za jeden den,ale jen protože jsem čekala na postelovou scénu.....Konec mě nijak nepřekvapil.Ani svatba.. ani sex.(31.05.2011)

Nemám rád Remarqua - víc to rozebírat nebudu.....(26.04.2011)

Pěkná knížka, ale konec se mi moc nelíbil.(04.04.2011)

kniha je strhující, ale to jsou všechny jeho knihy(28.02.2011)

Stránky téhle knihy jsou plné mých slz! Vžila jsme se do příběhu a žila s hrdiny. ÚŽASNÉ!(20.02.2011)

Krásná, ale dost smutná kniha...pobrečí sio snad i chlap :-)

O lásce dvou zcela odlišných lidí, kteří tak nějak mají pořád za sebou smrt i když každý z jiného důvodu. Konec jsem nečekala.

Skvělá...brečela jsem u ní a posmrkala asi 8 kapesníků...jako u většiny Remarquových děl.

Jedna z mála knih "povinné středoškolské četby", na kterou ráda vzpomínám i po letech.

Moje nejoblíbenější knížka. Hodně mě donutila přemýšlet nad životem a nad tím jak rychle může skončit...

Příběh o závodníkovi a jeho lásce k nemocné Lillian mě na konci opravdu vehnal do očí slzy. Moc krásná knížka.