Fazolka2017 komentáře u knih
Když mi bylo 16, byla jsem v nemocnici na operaci a ležela tam asi čtrnáct dní. Protože jsem byla nadšená z předchozí knihy Holčička, která měla ráda Toma Gordona, rodičové měli za úkol přinést z knihovny cokoli od Kinga. A přinesli TO. I po dalších 16 letech si jasně pamatuji na tu malou, ale hodně tlustou knihu s tvrdými deskami, rozpadlým hřbetem a stránkami ze zvláštního jemného papíru potištené hustým drobným písmem. Těch čtrnáct dní jsem nebyla v nemocnici, ale v Derry v Maine. Když to vidím zpětně, měla jsem štěstí, že tyto dvě knihy byly první, které jsem od Kinga četla, do dneška je považuji za jedny z nejlepších.
Blahoslavena budiž čtenářská výzvo 2017 ! Díky tobě jsem narazila na tuto úžasnou knihu ! Přečetla jsem během jedné cesty vlakem z mého bydliště na Vysočině do Plzně a zpět. Ne že by byla tak tenká, ale ten děj mě prostě popadl a už nepustil. Mám ráda příběhy obyčejných lidí z té doby - z vesniček, hor,... s obavami jsem ale očekávala fantaskní prvek ( přišlo mi, že to nemůže fungovat, nedovedla jsem si představit např. Javořickou + fantazy dohromady) - zbytečně. Byl tam přítomen naprosto přirozeně a skoro jakoby vysvětloval spoustu věcí, které se v životě - tehdy i dnes - dějí. Dopuručuji a lituji, že není pokračování.
Tuhle knihu jsem nevím proč poprvé přečetla až teď, před třicátým rokem a udělala jsem asi dobře, protože mě naprosto dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. S jakou lehkostí a nadhledem Betty píše o neuvěřitelné dřině, neuvěřitelných situcích, starostech, rázovitých sousedech atd. je neuvěřitelné. Kniha na mne udělala dojem, působila na mě antidepresivně, když o tom přemýšlím, tak bych si teď znovu potřebovala přečíst :-) Má čestné místo v mé knihovně spolu s mými nejoblíbenějšími.
Já vím, že se najdou lidé, kteřím se tohle "dílo" líbilo ( i když to nechápu ), ale já osobně se sama před sebou stydím že jsem se zařadila do davu a ze zvědavosti knihu půjčila, otevřela a pokusila se přečíst. Nedočetla jsem ! A to u mě znamená, že něco bylo hodně, ale HODNĚ špatně. Scény pořád dokola, hlavní hrdinka věčně ze všeho vykulená a překvapená, vnitřní bohyně ( cože?) , děj nikde, sex na prd....co se budu rozepisovat a zabírat tu místo, moje pocity krásně shrnuly Fififjonka a Aleen níže. Vážení, tohle je ODPAD ! A ještě na to jít do kina ? ? Člověk žasne z čeho se dá udělat hit a vydělávat na tom miliony.
Škola se svým seznamem povinné četby mne tuto knihu nedonutila přečíst ( stejně jako spoustu dalších, v té době jsem byla plně zamilovaná do S. Kinga ). Nyní mne donutila Čtenářská výzva a splnila tím svůj účel : nalezla jsem knihu, která mě pohltila, rozrušila a donutila mne přemýšlet nad některými aspekty života. Válka je odporná, zbytečná a strašná věc a mistr Remarque to v této útlé knížce dokonale vystihl.
Začínám mít dojem, že jakmile je kolem knihy mediální humbuk a ještě k tomu není k dostání ( v naší knihovně je fronta až do Vánoc ), tak to dopadne blbě. Anotace mě zaujala, ale samotná kniha už ne. Četla jsem mnohem lepší detektivní/psychologické příběhy. Děj pro mě překvapivý moc nebyl. Na to, jak jsem četla, že to má být doslova bomba - asi moc vysoké očekávání. Hvězdičky dávám za výborně popsané pocity a stavy rodičů, kterým zmizí mimčo.
Dokázal by dnes někdo v tak malé útlé knížce vytvořit tak geniální příběh ? Dnešní někteří autoři slohovek ( nelze je nazvat spisovateli, protože bychom tím urazili ty skutečné jako byla Agatha ) by to nedokázali i kdyby se stavěli na hlavu. Černoušky jsem za svůj život četla už několikrát a pokaždé žasnu a užívám si to. Miluju tě Agi !!!!
No...když jsem knihu začala číst, nečekala jsem že dám tolik bodů. Dokonce jsem ji na chvilku ( dva dny ) odložila kvůli dočtení jiné knihy. Pak jsem se k ní vrátila a musím říct, že jsem ji dorazila jednim dechem skoro na jeden zátah. Syrový , krutě realistický příběh plný zmaru a beznaděje ze světa, ve kterém bych vážně nechtěla žít. Nelíbilo se mi to. A naprosto chápu proč kniha dostla cenu Magnesia Litera. Nic podobného jsem nečetla. Právě proto, jak je tato kniha originální, jak perfektně vykreslený svět, z kterého beznaděj jen čiší, dokázala autorka vytvořit....ano, pět hvězdiček.
Ze začátku mě ten nerudný děda dost štval, ale postupně se z toho vyklubalo skvělé čtení, humor, úžasné postavy a tvrdohlavý odvážný kocour.
Moje první knížka od Michaely Klevisové. Byla jsem hodně překvapená - mile překvapená. Kdybych nevěděla, kdo knihu napsal, věřila bych tomu, že jde o skvělou detektivku nějakého severského autora. Prostředí do kterého je bříběh zasazen mi vyloženě sedlo. Skvělá detektivka a já jsem zvědavá na další autorčiny knihy.
Mě se tahle série prostě líbí. Zcela mě pohltí temné prostředí metra a jsem v jiném světě. Těším se na třetí díl
Tuto knihu jsem si namátkově vybrala skrzevá Výzvu roku 2017 (Pullitzerova cena) a nelitovala jsem. Skvělá kniha ! Na to kolik má stránek jsem ji měla přečtenou asi za 5 dní. Strhující příběh, nádherně vykreslené postavy, místy vtipné, jindy vážné. Jsem ráda, že jsem na ní narazila.
Na další knihu od Tany jsem se dlouho těšila, ale byla jsem zklamaná. Na to jak je kniha tlustá - tak děj nic moc. Strašně moc keců a samotná akce minimální. Tentokrát mě ty sáhodlouhé diskuze a rozebírání tolika teorií hlavních vyšetřovatelů nudily. Nechytlo mě to jako předchozí knihy, nehltala jsem příběh a Antoinette mi nesedla, skoro by se dalo říct, že mě i dost štvala. A ta šikana na oddělení vražd...znechucovalo mě to a zároveň mi jí ani nebylo líto. Škoda
Super detektivka, napínavý příběh, atmosféra, prostředí vilové čtvrti...... bohužel jsem si oblíbila jednu postavu která se nedožila šťastného konce - a úplně zbytečně.
Ačkoli jsem knihu dočetla v březnu, naplno mě vrátila zpět do Vánoc. Krásně napsané, úplně jako bych stála u stromku spolu s autorem. V mnohém mi připomíná naše Vánoce - v dětství i teď. Obzvlášť jsem si zamilovala kapitoly o tom, jak nikdy neupečete cukroví stejné jako pekla vaše babička a o sypání ptáčkům. Určitě se ke knize vrátím.
Originální, znepokojivá, šokující. Při čtení pasáže popisující samotný proces rozpojování mi běhal mráz po zádech. Člověka kniha nutí zamýšlet se nad otázkami, které ho nikdy před tím nenapadly ( problematika duše, absolutní transplantace,...). Jsem ráda, že jsem měla možnost si tuto knihu přečíst.
Tuhle knihu jsme měli doma roky v knihovně a mě nenapadlo si ji přečíst. Proč ? Kvůli nešťastně zvolenému přebalu, který u mě navozoval představu nějaké moderní detektivky s prostitutkami, kuplířstvím, automobilovými honičkami, atd... takže jsem neměla chuť ji ani otevřít. Přitom obsah nemá s motivem na přebalu vůbec nic společného, jde o skvělou detektivku, kdy postupně žasnete nad šílenstvím a prohnaností jedné sériové vražedkyně, která v tom má sakra dobře vytvořený systém.
Za mě rozhodně jedna ze slabších knížek Kamči. Krapátek překombinované. Proč tam byl příběh z čarodějnických procesů se dozvíte až úplně na konci, jinak to celou dobu nemá souvislost ( na kterou jsem čekala s každou načatou kapitolou).
Standartně kvalitní severská detektivka. Na to, že vrah nemá rád násilí, byly způsoby smrt jeho obětí dost děsivé. Nebavily mě pasáže o amatérském radistovi - trochu rozvláčné.
Knihu jsem četla před rokem takže hodnocení s odstupem. Bylo to napínavé, skvěle napsané, přečteno prakticky na jeden zátah, ale trochu mě zklamal závěr...a hlavně : všechny kladné dojmy po delší časové době vyprchaly a zbyly jen pocity zděšení až zhnusení, které jsem prožívala při čtení scén popisujících oddělování tkání od kostí. A to je asi špatně. Ano, byly brilantně autenticky napsané. Tak moc, že si ještě dnes si říkám, zda byl autor při psaní zcela normální a při smyslech a zda někde po sklepeních netrénoval. Možná je to tím, že nesnáším jakékoli filmy kde se mučí a čtvrtí lidé. ( Jinak v životě jsem celkem otrlá, krev mi nevadí, prodělala jsem praxi na porodním i operačním sále, na pitevně...takže fakt neomdlívám ) . Ale tohle ne. Asi to máme v rodině, sestře stačilo přečíst anotaci a bylo jí blbě.