Dousabel komentáře u knih

Už bylo na téma II. světové napsáno kde co. Detektivka, román, červená knihovna... Ale na mě Hana zapůsobila tím, že působí strašně realisticky. Ne jako beletristický román, spíš autobiografický příběh. Možná je to českou autorkou, nebo tím Meziříčím, každopádně já jsem přesvědčena, že tam, na náměstí, seděla, možná i sedí, Hana, v černém vytahaném svetru s okoralým chlebem v kapse. Krásná kniha!

25 10.04.2018

Je to krásné, je to uklidňující, je to romantické a pohádkové a proč by se to, safra, nemohlo stát ve skutečnosti? :) Jojo má neskutečný dar, aby se člověk díval po přečtení jejích knih na svět mnohem optimističtěji a veseleji. Miluju ji a miluju ten krásný pocit z každé její knihy, snad krom Než jsem tě poznala... A oceňuji i dokonalý překlad, to taky udělá své!
Myslím si, že tato paní spisovatelka by dokázala udělat ten nejkrásnější příběh i z příbalového letáku na nějaký lék, nebo z návodu na použití vysavače :o))))

24 28.06.2016

Milý Poutníku,
za prvé se Ti musím omluvit, že jsem Tě chtěla v půlce příběhu opustit. Neměla jsem na Tebe čas a Ty jsi mě zavalil informacemi, s kterými jsem si nedokázala hned poradit a chtěla jsem si od Tebe dát oddech. Ale Tys to zvládl a dokázal jsi mě dostat zpátky:) Zamilovala jsem si Tě a stejnou měrou Tě chvíli i nenáviděla! Plakala jsem pro Tebe i kvůli Tobě a Tvým skutkům. Smála jsem se s Tebou a trpěla stejnou bolestí jako Ty. A jak jsem se o Tebe bála! Tolik stran! Moc Ti děkuji za Tvůj příběh a prosím Tě, brzy se mi vrať!:)
P.S. Pozdravuj svého přítele Bena:)

Geniální! Přečtěte si to...

23 13.11.2014

Ach synku, synku, chtěla bych být Tvou Martou! Všechno Ti odpouštím, vlastně jsi vůbec nic zlého neudělal :o)

Vynikající, syrový, krutý thriller s překvapivým rozuzlením. Moc se těším na další počiny pana Nesba! I když, nejdřív jsem si zamilovala alkoholika HH, teď závisláka na heroinu a vraha, tak příště bych prosila někoho normálního, ať si nepřipadám tak zoufale :o)

21 11.01.2016

Nádherná kniha, která by si zasloužila deset hvězd! Kniha o neuvěřitelné lidské síle a touze přežít, o nadlidské síle mateřské lásky, o přátelství, i lásce, ale i o lidské sobeckosti a krutosti.
Jak autorka sama píše, o osudech pobalstkých zemích je toho napsáno opravdu málo a já jsem za tuto knihu neskonale vděčná. Hlavně už jen proto, že aspoň na malý čas si člověk uvědomí, co všechno má, co normálně bere zcela automaticky - plné břicho několikrát denně, horké topení, teplé oblečení, neskutečné možnosti a vše na dosah ruky, a hlavně těch spoustu banalit, kterým říká problémy, i když to žádné nejsou...

Ta kniha je... krasívaja...

20 30.12.2016

Kterak se ze starého ubručeného protivy, stal nejoblíbenější dědeček.
Je to opravdu krásná a dojemná kniha, plná úplně obrovských klišé, ale nedá se jinak, všem jsem jim to do puntíku věřila, že by přesně takhle klišoidně jednali :)
Po dočtení mám velkou touhu koupit Saab, přestěhovat se do té jejich čtvrti a žít tam šťastně až do smrti :o)

19 02.07.2015

Ach jo, to je prostě paráda, když někdo umí tak nádherně psát, jen kdybych uměla pomaleji číst, to by bylo něco!:) Krásný příběh, prolínání současnosti a událostí z první světové, moc se mi líbily obě dějové linky. A zase mě ta Jojo dohnala k slzám! :o)
Teď nezbývá nic jiného, než netrpělivě čekat na další díla, tak doufám, že se zase brzy dočkáme!

18 05.11.2015

To by bylo na světě krásně, kdyby všechny děti lítaly po lese v budničkách, maminky jim pekly rozpíčky a vívance, občas na ně vytáhly rákosky (ale Kája byl bit zbytečně moc!), terefón by měl jenom pan Štulc a těch loupežníků bylo jenom pramálo!

Bála jsem se, že se mi v dnešní době už čtení Káji nebude tolik líbit, jako kdysi před 20 lety, ale bavilo mě to ještě mnohem více. Závidím tehdejší klidný, skoro bezstarostný život hajných a lesních, závidím Kájovi a Zdeni jejich čistotu, upřímnost i naivitu, kterou dnešní děti ztrácejí hrozně brzy. A jen doufám, že Kája Mařík se bude číst navěky, bude se předávat z generace na generaci a nikdy neupadne v zapomnění!

17 07.03.2016

Vážně začínám uvažovat, že pošlu všechny seveřany k šípku a budu číst už jen takový styl detektivek:) Mají na mě totiž neskutečně uklidňující vliv, zvládla bych klidně dalších 300 stránek. Stejně jako prvotina Zátiší je to milé, inteligentní a hrozně příjemné počtení. Miluju všechny obyvatele Three Pines a kdyby tam neměli takové arktické podnebí, chtěla bych tam bydlet s nimi:) To jediné bych vytkla, že mi při čtení byla hrozná zima :o) Ale už se moc těším na další díl!

17 13.10.2015

Přiznávám, že na začátku příběhu jsem byla dosti v rozpacích a říkala jsem si, že to snad nemohl napsat stejný autor, který stvořil milovaného Oveho. Ale po přečtení dalších stránek jsem tomu naprosto propadla a už se nedalo přestat. Neskutečně nádherně napsané životní osudy tolika lidí, zabalené do krásného pohádkového obalu, které postupně odhaluje sedmiletá (vlastně skoro osmiletá:o) ) Elsa, která má tu nejúžasnější babičku na světě. Strašně bych si přála, kdybych mohla také dostat takový dopis od těch, kteří už tu se mnou nejsou a mohla jim odpustit, že odešli tak brzy...

Smekám, pane Backmane
Uvidíme se... doufám brzy :)

17 21.09.2015

No, dalo mi to zabrat! Vůbec ne literárně - knížka se čte výborně, styl psaní i překlad jsou vynikající, ale spíše psychicky. Nejednou jsem musela přestat číst a pustit internet nebo TV, jestli tam nehraje ta příšerná hudba a po přečtení mám strašnou touhu všude nahlížet za obrazy:) A posledních tak třicet stránek je opravdu psychicky náročných. Smekám a klaním se, za každou přečtenou stránkou jsem si připomínala, že to mistr Orwell napsal v roce 1949... Měli by si to přečíst dnešní světoví "pohlaváři" a ještě z toho každý udělat referát, aby se na žádný totalitární systém nepozapomnělo!!!
Každopádně, vřele doporučuji

17 03.11.2014

Skvělá, skvělá, skvělá! Vynikající psychotriller, s velice originální zápletkou a cca 10 postavami, které bohatě stačí. Četlo se to parádně, vyhovuje mi střídání postav po krátkých kapitolkách, včetně zpestření v podobě otázek z psychotestu, zajímalo by mě, zda bych podle svých odpovědí prošla :) Každopádně, pro mě byla zcela fascinující postava Edwarda. Nejen, že jsem v průběhu čtení na něj asi padesátkrát změnila názor o 360 stupňů, ale zároveň jsem jím byla neskutečně přitahována, možná až trochu hraničící s posedlostí, takže se těm dvěma dámám vůbec nedivím. No nic, asi se půjdu nechat vyšetřit :D Každopádně, kniha je to skvělá!

16 18.11.2017

Chtěla bych, aby inspektor Gamache byl přinejmenším můj strýček, chtěla bych si zajít na oběd ke Gabrimu a ubytovat se aspoň na víkend do jejich malebného hotýlku, chtěla bych si uspořádat piknik se všemi obyvateli Three Pines, chtěla bych vidět Ruth a její kachňátka na vlastní oči, chtěla bych... Přesně po tomto toužím vždy, když čtu další příběh Louise Penny, já jim to prostě závidím :D Ty vraždy jsou tak nějak vedlejší, mě se líbí právě ten poklidný život této vesničky, stále se rozvíjející a odhalující povahy obyvatel Three Pines, s každou další knihou mi přirůstají k srdci víc a víc. Ale přece jen, to bych trochu kecala :o), odkrývání vraha s Gamachovou elegancí a inteligencí je naprosto famózní, navíc, zápletka a motiv jsou vždy realistické a uvěřitelné. Ale ten Brébeuf...

15 19.01.2017

Místo komentáře použiji jednu z myšlenek Marie-Laure z předposlední strany

Každou hodinu, pomyslela si, z tohoto světa odejde někdo, pro koho je válka vzpomínkou.

A já děkuji za tuto a jí podobné knihy, že prostřednictvím jich, můžeme (musíme) stále vzpomínat a připomínat si osudy těchto lidí z té hrůzné války.

15 04.01.2016

Nádherná kniha. Všechny jeho knihy, ale tahle je pro mě top. Backman píše krásně, lidsky. Ať už to byl Ove se saabem, milovaná babička, nebo Britt-Marie posedlá uklízením.Ale z Medvědína mě srdce bolelo nejvíc. Na začátku pohoda, sranda, tak jak to umí, pak přišlo pravidelné vhrknutí slz do očí díky posledním větám na konci odstavců. Stažené útroby, kámen na hrudníku a strašná zlost a bezmoc. A závěr? Díky bohu za ty klišé, jinak by ta kniha bolela mnohem víc. I tak jsem usínala na mokrém polštáři.

14 01.11.2018

Naprosto skvělý pychothriller. Autor si s námi pohrává jako kočka s myší, nejdříve nám nabídne Tildinu verzi a člověk uvěří a představuje si ty největší a nejneuvěřitelnější konspirační teorie. Začínala jsem vážně uvařovat o existenci trollů:), navíc se od knihy od první strany nedá fakt odtrhnout. Druhá část s Danielem, mohla být opravdu delší, ale co opravdu oceňuji, je naprosto logické vysvětlení všeho, to se mi fakt líbilo. Navíc, kdyby byla tahle část delší, nevím, jestli by se mi vrátily panty zpátky, posledních 50 stran jsem četla s otevřenou pusou :D :D

14 13.06.2016

Kvantová fyzika je pro mě něco naprosto nepochopitelného, nevysvětlitelného a neuvěřitelného. Natož nějaké termíny superpozice nebo temná hmota :D Nic to ale nemění na tom, že tahle kniha mě vtáhla do sebe první stránkou, nebylo potřeba spoustu věcí chápat a bádat, zda je něco z toho možné, nebo není, čehož jsem se obávala. Stačilo jen běhat s Jasonem krychlí, putovat různými světy, kdyby to šlo, otevřela bych s ním klidně 200 dveří, abychom našli ty správné. Na konci už jsem byla napnutá jak kšandy a závěr byl podle mě zvolen nejlépe, jak mohl. Po dočtení už si tu jen dumám, na kolik mých životních rozcestích, se od mě odpoutalo mé další já, které si zvolilo odlišnou cestu a doufám, že se nikdy v budoucnosti nestřetneme :D

13 05.07.2017

Ach jo, Britt-Marie, chvilku jsem se s Tebou teda potrápila. Ale nakonec jsi to dokázala a získala sis mě :)
Musím přiznat, že ze začátku jsem se sama sebe lekla, když jsem přemýšlela, jestli se mi ta kniha vlastně líbí, nebo nelíbí. Zvlášť, když předešlé dvě jsem si naprosto zamilovala. Ale po dočtení musím uznat, že to zase pan Backman dokázal. Je to nádherné, je to strašně milé a možná by bylo lépe na světě, kdyby byl aspoň trochu podobný Borgu!
A omlouvám se, že jsem během čtení uvažovala o slabším hodnocení... Za to, kolikrát mi přeběhl mráz po zádech a vrhkly slzy do očí, by si to tato kniha rozhodně nezasloužila...

13 11.12.2016

Ach jo, bude se mi po nich sakra stýskat, po všech!
Opravdu povedená severská trilogie, v posledním díle konečně vše dořešeno a vysvětleno, měli to opravdu geniálně promyšlené, klobouk dolů! Navíc oceňuji zápletku rasové politiky, která se stává v dnešní době čím dál víc aktuální.
Milí Börjlindovi, přeji Vám krásné, pohodové manželství, ať Vám to pěkně klape, šlape a pište, pište, pište... :o)

13 10.05.2016

Dopředu říkám, že nejsem moc příznivcem tzv. "ženských" románů, ale tahle knížka mě dostala. Nejde ani tak o obsah, kdy se jedna mladá žába snaží zachránit kluka, který už svůj boj vzdal a ty situace jsou jak vystřižené z nějakého amerického dojáku, ale ten konec. Konec jsem totiž vůbec nečekala, většinou nečtu anotace, komentáře, ani spoilery, takže mě závěr úplně rozdrtil. Možná mi taky přišel trochu utnutý, věnovala bych tomu více stránek, zase na druhou stranu jsem tím ušetřila pár kapesníků. (I tak jich nebylo málo) :) Málokdy se bojím u konce otočit každou další stránku, jako u této knížky. Vřele doporučuju

13 27.02.2014