1984

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zm... celý text

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...

Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu.

Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29421/1984-H2a-29421.jpg 4.75747
Originální název:

Nineteen Eighty-Four (1949)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Levné knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (698)

Přidat komentář
Jey
dnes

Manipulace, cenzura, kontrola všech, nemilosrdnost .. Velmi nadčasové dílo. Dnes už si ale nejsem jistá, zda se dá použít pro tento román pojem "antiutopie".

KaileyBlot
včera

Tak, konečně jsem tuto knížku dočetla. Po asi půl roce, co jsem ji odložila kvůli celkem nudné pasáži jsem usoudila, že bych ji chtěla mít přečtenou. A když teda pominu tu menší pauzu celkově to bylo docela zajímavé čtení. Nic extra ale propadák to taky nebyl.

Jass
20. května

Přečtení téhle knihy považuji ze své strany trošku za švindl, protože jsem ji poslouchala pouze jako audioknihu - čemuž jsem se předtím vyhýbala jako čert kříži. I když se nejedná zrovna o můj šálek kávy byla jsem příjemně překvapená podrobnou propracovaností celého Orwellova světa, skutečně jsem byla fascinovaná, i když kvůli nedostatku času (začala jsem poslouchat den před maturitou) jsem občas proklínala dlouhé popisné pasáže, přesto právě tyto části jsou podle mě to, co dělá tuhle knihu tak výjimečnou. Rozhodně příjemné překvapení.

Quireworm
19. května

Dle mého názoru je tato knížka jednou ze "základních", kterou by prostě měl přečíst každý. Mě přišla do ruky jako povinná četba na střední škole a rozhodně nelituji, že jsem ji četla. Právě naopak se k ní někdy vracím.

blazniva7983
19. května

Tak na 1984 jsem se docela dlouho těšila, ze začátku jsem si říkala, to bude fajn, to se mi líbí... no, pak nadšení opadlo a člověk se horko těžko prokousával tak trochu suchopárným dějem až do samotného konce, který nemohl dopadnout jinak.
Každopádně sem tam člověka opravdu mrazilo a nedalo se vyhnout občasnému porovnávání se současným systémem. Takže tak úplně bez emocí to zase nebylo ;)

danny_21
15. května

Mé první setkání s Orwellem dopadlo pro mě s rozpaky. Zobrazování totalitního diktátu a absolutní potlačení individuality je až mrazivě pravdivé a přesné vzhledem k tomu, jak fungoval stranicko-soudružský komunismus v bývalém Východním bloku - za to před autorovým vizionářstvím klobouk dolů. Nicméně způsob cesty za poznáním byl taaaak zdlouhavý a krkolomný, že jsem několikrát vážně uvažoval, že to nedočtu - 50 %

dia.riedl
13. května

Mé hodnocení bude obsahovat SPOILERY
Wau, tak takovou jízdu jsem teda nečekala! Začátek ubíhal pomaleji, možná kvůli množství stranických pojmů, a navíc to vše bylo tak děsivé, především Dvě minuty nenávisti a všudypřítomné obrazovky. S příchodem Julie už jen čekáte na ten okamžik, kdy se vše zhroutí a dopadnou je. A potom je to teda jízda! Konec mi přišel stejně melancholický jako v O myších a lidech, víte, že se to stane, že se to musí stát, ale hrozně si přejete, aby se to nestalo.
Nic podobného jsem zatím nečetla, kniha mě vážně dostala!

Jíťa512
09. května

Stále aktuální příběh, na který čtenář rozhodně nezapomene. Měl snad autor schopnost vidět do budoucnosti?

kajka.w
08. května

Neuvěřitelně nadčasová kniha. Zahlídla jsem ji v levných knihách a vzpomněla si, že jsme se kdysi o ní něco učili. Po prvních pár stránkách jsem se nedokázala odtrhnout. Mám ji již několikrát přečtenou a nikdy mě nepřestane udivovat, jak to autor už tenkrát dokázal tak geniálně napsat. Konec je šíleně depresivní a vzpamtování se z něj mi trvalo několik dní. Nicméně doporučuju jako jednu z nejlepších knih, které kdy spatřily světlo světa a rozhodně by si ji neměl nechat ujít žádný knihomol.

iampatrik
02. května

Musím potvrdit mnohokrát omývanou skutečnost, že kniha je až mrazivě nadčasová a depresivní. Co se však týká čtivosti a děje je 1984 přechválená kniha, jejíž příběh (zápletka) je poměrně nudně a plytce podaný, s pasážemi, které se opakují v "bledě modrém".

Sanycob
30. dubna

Geniální a nadčasové.

spatos
28. dubna

geniální, nadčasové dílo...

P1tr
26. dubna

Jeden z těch výjimečných případů, kdy klasické dílo nezklamalo a beze zbytku dostálo desetiletím vychvalování. Orwellowa totalitní vize je drsná a čtenářovi zprostředkovává nepříjemnost prezentované doby tak intenzivním způsobem, že se musíte do situací skvěle vykreslených postav vžít a představovat si, jak těžké musí být podobné ordály podstupovat. Bohužel dojde i na jednu slabší "učebnicovou" pasáž, která nijak zážitek ani příběh neobohacuje, nicméně v porovnání se zbytkem se jedná o tak drobný nedostatek, že nedokáže zkalit kvalitu tohoto přelomového díla.

malí
20. dubna

Některé knihy se prostě musí přečíst a tato je jedna z nich. Člověk ale na to musí mít jistý věk, aby pochopil, o čem kniha je.

vojta9193
20. dubna

Byl jsem překvapen.

Neskutečně nadčasový, napínavý a hlavně poutavě napsáno. Je fakt, že byla jedna část kniha, kterou jsem četl s velkou nechutí, ale hned to spravil konec, který mě dosti překvapil a doteď jsem okouzlen.

Myslím, že 1984 bude jedna z knih, kterou si rád přečtu znovu.

Petra88
18. dubna

Kniha se mi líbila i když jsem se občas do čtení musela nutit. Některé pasaže byly opravdu zdlouhavé... Konec pro mě byl hodně depresivní.

managalante
18. dubna

Geniální, nadčasové a hlavně v mnoha ohledech dosti pravdu znázorňující dílo. Po jeho přečtení, avšak ne každý bude myslet na obrat "waaau". Spíš si bude říkat, že to co kniha popisuje je stále ještě realita mezi námi a bude možná lehce vyděšen.

SmoulikCZ
14. dubna

Myšlenka skvělá, ale vůbec mě to nebavilo číst. Na můj styl to bylo takové nudné.

Richisa
13. dubna

Úžasná kniha přečetla jsem jedním dechem. Začátek je lehce rozvláčný, ale pak to nabere spád a člověka mrazí.

barca98
12. dubna

Četla jsem kvůli povinné četbě a musím přiznat, že tato kniha byla z těch dvaceti právě tou, která na mně opravdu zapůsobila. Začátek knihy je sice složitější, člověk se musí úvodem prokousat, ale potom se to rozjede a rozhodně to stojí za to. A upřímně, při větě ,,miloval Velkého bratra" mi běhal mráz po zádech. Takže maturanti, pokud máte v povinné četbě, jen doporučuji!

angelice
10. dubna

Prostě se neodtrhnete, i kdybyste chtěli...Kniha vám vstoupí do života, dostane se vám do mozku a začne kolem sebe kopat na všechny strany, až vám nezůstane jediná klidná myšlenka. Lapí vás, postupně a potichu, a nechá vás trpět spolu s postavami a světem. Dá vám ovšem i chvíle naděje, i když ne na moc dlouho. Abych to shrnula, máte se na co těšit, tak si připravte nějaká ta antidepresiva, ponurou hudbu a s chutí do toho

Red_
08. dubna

Popravdě mé dojmy z tohoto románu jsou poněkud rozpačité. Kniha se mi už od začátku četla velmi těžko - zejména kvůli sáhodlouhé pasáži popisující Goldsteinovu knihu. Na jednu stranu chápu, že bez těchto informací by člověk velmi těžko pochopil podstatu příběhu, ale nechápu proč to nešlo napsat stručněji nebo alespoň trochu více čtivou formou. Během vstřebávání tolika informací mi několikrát hlavou proběhla myšlenka: Kdy už to skončí.
Stejně tak rozvleklý mi připadal závěr příběhu, kdy se postavy prakticky nehnou z místa. Autor zřejmě chce na čtenáře přenést veškeré myšlenkové pochody, emoce a absurditu už tak bezvýchodné situace, což určitě do knihy patří. Jen mi opět v hlavě vyskočila otázka - Proč je tomu věnováno tolik stran?
Na druhou stranu oceňuji autorovu myšlenku a popis hrůzostrašného režimu, který lidem odepřel veškerou svobodu a z toho plynoucí zamyšlení či poselství, že by si lidé měli své svobody vážit a hájit ji za každou cenu.
Některé recenze či komentáře označují Orwella za vizionáře. Alespoň podle tohoto románu si tím nejsem tak jistý. Jelikož určité praktiky, ze kterých kniha vychází, v té době byly už známé - německé Gestapo či ruské NKVD a Berija, Hitlerjugend - také to byli takoví malí práskači.

Suma sumárum:
Myšlenka určitě zajímavá, ale do čtení jsem se musel hodně nutit - proto pouze 3 hvězdy.

Paní učitelka by mne asi za takovéto hodnocení klasické literatury ve škole moc nepochválila a zřejmě by řekla: "Vůbec jsi to nepochopil. Jdi si to přečíst znovu."
Ještě, že už pár let do školy nechodím. Podruhé bych to už asi nepřelouskal.

hanak_v_exilu
04. dubna

Geniální kniha. Vyzdvihovat její kvality je asi zbytečné, takže se zaměřím na interpretaci. Všimli jste si, že se prakticky bez výjimky vykládá nepřesně? Orwell popsal společnost úpící v područí brutální diktatury, která se obvykle ztotožňuje s komunistickým SSSR. Ale Oceánie zahrnuje Velkou Británii, Ameriku, Austrálii a kolonie Britského impéria. Samotné (bývalé) SSSR je součástí East Asie a její režim neznáme. Je naznačeno, že může být stejný jako v Oceánii, ale to je to jen spekulace. Spíše než varování před komunismem tedy 1984 chápu jako varování před zaslepeností a pohlcující ideologií, ať je jakákoliv. A před anonymní mocí nezodpovědnou občanům. Koneckonců komunismus se (snad už definitivně) zdiskreditoval a kniha je aktuální dodnes.

ses3
03. dubna

Nerada čtu knihu dvakrát, ale když jsem tuto knihu koupila příteli, protože ji nečetl a mně se moc líbila, tak jsem se do ní pustila asi po pěti letech znova a i když jsem věděla, co přijde, stejně mě znovu uchvátila. Vždy, když si vzpomenu na ten konec, tak mě mrazí.

Heisenberg
02. dubna

George Orwell napsal doopravdy hodně zajímavou knihu, ale na 5/5 to nebude... Čtvrtou hvězdičku přiděluji za "strhující finále".

SeverusSnape
30. března

Tato kniha mne absolutně uchvátila,byla čtivá a velmi zajímavá.Donutí Vás smýšlet úplně jinak o životě.Je to úžasné dílo,které jsem přečetla za den.Rozhodně nelituji a myslím si,že by si to měl alspoň jednou za život přečíst každý

Alexander1918
27. března

Tož co k tomu říct... Snad jen to, že Orwell sám byl socialista a vyznění knihy nepasuje ani tak na socialismus, jako na pokročilé stádium kapitalismu. Takže krátce a výstižně (s omluvou za anglicismus)... Sorry jako!

Shajna
25. března

O tomto díle jsem dlouho nevěděla, což nevím, jak je možné, jelikož tuhle knihu četl, nebo by měl přečíst, snad každý. Zprvu jsem měla ke čtení odpor- povinná četba je povinná četba. Chvilku mi i trvalo, než jsem se začetla, ale poslední 1/4 jsem sfoukla jedním dechem. Je psaná spíše jednoduše, obyčejně, ale zápletka, respektive pointa, je dechberoucí. Donutí vás opravdu přemýšlet.

Textařka
23. března

Kniha není románem v pravém slova smyslu, ale spíš filosofickým pojednáním, a podle toho přiřazuji i počet hvězdiček, protože z tohoto hlediska knize nejde nic vytknout. Pokud bych knihu soudila jako román, tak mi v poslední třetině chyběl jistý druh spojení hlavní postava-čtenář. Celý Orwellův předpoklad stojí na schopnosti "číst" myšlenky, ale Winstonovy vnitřní pochody se zpravidla točily jiným směrem a čistě subjektivně jsem se s ním nedokázala ztotožnit, což mě jako čtenáře mrzelo. Nerada bych však tímto osobním dojmem ubírala knize její hodnotu. Jako celek je to vážně povedené dílo, které systematicky předkládá myšlenky o principech fungování diktatury, které každý podvědomě známe. Své dojmy bych shrnula citátem z tohoto díla: "Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví." (str. 176, rok vydání 2009, Levné knihy)

PeťkaW.
21. března

1984 je bezesporu úžasným dílem, které v sobě skrývá obrovskou pravdu, životní moudrost a myšlenkovou vyspělost autora. Je úžasné, jak dokonale Orwell vykreslil techniky diktátorských režimů (především komunismu), když s ním ještě sám neměl žádné zkušenosti. Nedivím se, že si někteří lidé myslí, že byl schopný cestovat časem a viděl komunistickou budoucnost, protože některé detaily jsou vážně zarážející. Nicméně... kniha se čte dobře, i když některé do děje vložené úřední zápisy a úryvky z knih působí občas trochu nudně a zbytečně odvádí pozornost od hlavního děje. Na druhou stranu je pravda, že bez nich by náš pohled na Oceánii asi nebyl úplný. Přiznám se, že prostřední část mě opravdu nebavila a do čtení jsem se musela často nutit. Závěr ale veškeré záporné pocity odsunul do pozadí a zbyl jen skvělý zážitek.