1984

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipu...celý text

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...

Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu.

Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29421/1984-H2a-29421.jpg 4.75187
Originální název:

Nineteen Eighty-Four

Žánr:
Romány, Sci-fi a fantasy
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 1949 ...více
Nahrávám...

Komentáře (617)

Přidat komentář
Jessica007
01. prosince

Dlouho jsem tuto knihu odkládala - a nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Tedy je velice depresivní - a ač poprvé vydaná v r. 1949, tak spousta z toho je aktuální i dnes. A současné kamery, chytré televize, chytré mobily, internet, kde se dá vše možné dohledat a dohledat, co člověk hledal.. Je to opravdu kniha depresivní.. Co vše se v ní děje, hrozné. A nemusí se to dít jen v té knize. Prostě hrozné.. Knize dávám 5 hvězdiček. A doporučuji.

Phyl
01. prosince

Když to člověk přečte podruhé s odstupem několika let, a s trochu větším přehledem, sezná, že tohle je nadčasově, geniálně, skvělé dílo. Navíc po přečtení knihy Není co závidět (http://www.databazeknih.cz/knihy/neni-co-zavidet-obycejne-zivoty-v-severni-koreji-192610 ), si dokonce i člověk uvědomí, že se přesně tohle někde ve světě opravdu děje, případně se to donedávna dělo ve velkém měřítku ve valné části Evropy. A přesně tohle se může opět kdykoli opakovat, pokud budou lidé neustále pokračovat v hrození prstem, když se nikdo nedívá, nadáváním a brbláním když je nikdo neslyší, a nakonec svým laxním přístupem a lenoškou arogancí mávnou rukou nad možností volit si sám z vlastní vůle se slovy, že se nic nezmění. Nakonec se najde opět nějaká menšina, která toho využije a postaví se k moci, a svoboda, za kterou někdo bojoval, opět padne, a ti stejní lidé budou opět nadávat, tentokrát ovšem za toto jim budou trhány jazyky, budou hrozit, ale ruce jim budou řezány. A to jenom proto, že sami v době kdy mohli něco udělat, neudělali nic. A proto nevědomí proletáři, neustále se ukajejíci pouze silnými slovy a v době kdy můžete vyzvednout své činy, přesto raději masturbujete doma, a prskáte pouze do všech stran, že to nemá smysl, vyližte si prdel!

Karcoolka2210
29. listopadu

Musím si to najprv nechať uležať v hlave, až potom príde hodnotenie.

Janie26
28. listopadu

Tato kniha mě velmi oslovila. Na začátku byla trošku nudná, ale ke konci, kdy se začalo všechno schilovat dalo by se říct k lepšímu se mi tajil dech. Opravdu jsem měla slzy v očích a z knihy jsem byla dlouho mimo. Určitě všem DOPORUČUJI!!

Lindaly6
26. listopadu

Krásné, smutné, současné ... úplně z toho hrůzou mrazí jak je to promyšlené ...

Niriel
26. listopadu

Už je to nějaká doba od přečtení, přesto nad ní stále přemýšlím. Když jsem ji vzala do ruky ani mě nenapadlo, že se zařadí na seznam knih, které někomu doporučím. Stalo se...

Je to kniha, která i přes rok vydání je stále čtivá a aktuální. Poukazuje na myšlení lidí i fungování principů politiky.

Důvodem, proč je kniha stále aktuální, je, že základní myšlenky člověka se nezměnily.

Jedna z vět, které se mi stále vrací:
"Ty víš, co je v místnosti 101, Winstone. Každý ví, co je v místnosti 101."

Killerka
23. listopadu

Kniha je velmi chválená a všemi doporučovaná. Pro mne to takový zázrak nebyl. Možná to bylo tím, že jsem věděla o čem kniha je a tak to pro mne nebylo až takové překvapení a šok... Ale musím neustále přemýšlet nad tím (SPOILER), jak by u mne vypadala místnost 101...

Cella
18. listopadu

Farma zvířat pro dospělé (-:

druzickaster
16. listopadu

Po přečtení jsme nebyl schopen napsat smysluplný komentář a obávám se, že ani teď to nebude ono. Kniha je děsivá od začátku dokonce. Je víc než děsivá, je to destilát čirého zla, je to návod jak vyrobit absolutní totalitní režim, je to varování jak můžeme dopadnout, když si necháme sebrat základní práva. Ač se neustále přesvědčuju, že je to jen vymyšlený příběh, pořád někde v zadu cítím nepříjmené pohledy. Dolsov Milana Šimečky, který zažil jak oba režimy žití, jako člen strany a následně odpadlík byl velmi výrazným návratem do reality, ano tento příběh prostě pasuje velmi často na různé politické garnitury a režimy. Je krutě promyšlený do posledního detailu. Společnost, ze které není úniku.

BetkaB.
15. listopadu

Když jsem to četla poprvé, nikdy mne nenapadlo, že Velký bratr mne bude hlídat 20 let po pádu socialistického zřízení - chytré telefony, chytré televize, internet a jeho paměť, kamery na ulicích... pomalu ale jistě se k nám vkrádá a my sami ho zveme dál.

Viky007
15. listopadu

Bylo to dost depresivní čtení. Jímá mě hrůza, když si uvědomím, že se toto vážně dělo (a stále děje). Hlavně poslední stránky jsem musela dlouho vydýchávat.
Pokud bych však měla hodnotit 1984 jako knihu, tak bohužel musím říct, že z ní zas tak nadšená nejsem. Ty čtyři hvězdičky jsem dala za skvěle popsaný totalitní systém. Jinak se mi kniha zdála taková utahaná... zkrátka jsem se nemohla začíst.

Caine
15. listopadu

Bohužel, v takovém světě žijeme aniž bychom si to uvědomovali. Na každém rohu kamera, na internetu je uloženo každé slovo, které napíšeme do vyhledávače. Někdy to však může být i užitečné(radši aby nebylo), při hledání zločince nebo ztracené osoby.

martunka
11. listopadu

Zajímavá myšlenka. V takovém světě bych žít nechtěla.

C.lementine
09. listopadu

Silná kniha asi v jakémkoliv režimu. Stejně si člověk pokládá otázku, jestli i teď to funguje podobně. Co všechno tě systém nutí dělat o čem ani nevíš, v jaké naivní představě žiješ a přežvykuješ všechno, co ti přinesou na podnose. Četlo se to velmi dobře, kapitoly jsou dobře rozestavěné, kvalitní, přitom populární, opravdu je možné si to představit jako divadelní představení. Antiutopistická představa jak je všechno řízené strachem a nenávistí vlastně funguje pravděpodobněji než možnost dosáhnutí celkového štěstí.

Wyder
08. listopadu

Dohnal jsem jeden velký rest, nicméně po dočtení mi to přijde prázdné... Otázka je, jestli jsem to nepochopil, nebo naopak pochopil... :-)

Kristyna95
08. listopadu

Netvrdim, ze Orwell nemel svuj utopicky svet promysleny a take dobre napsany. Ja se ale do docteni teto knihy musela kolikrat nutit a rozhodne ve mne nezanechala touhu se k ni nekdy vracet. Nevadi mi cist ponure a depresivni pribehy, ale tohle mi zkratka nesedlo. Kdyz budu mit chut precist si nekdy neco od Orwella, radeji sahnu po sve oblibene Farme zvirat.

fojtikjirik
07. listopadu

Jestli jsem 451 stupňů Fahrenheita označil za velmi děsivou knihu, tak 1984 už byl opravdu pořádný nářez. Vize státu, ve kterém neexistuje vůbec žádné soukromí a kde je jakýkoliv pokus o individuální myšlení perzekuován, mě pořádně vyděsila. Nejvíce se mnou ale pohnula představa, že by takový režim dokázal dokonce ovládat přírodní zákony. Bože, dopřej, aby tahle kniha zůstala sci-fi a nestala se sci-re.

lavendy
07. listopadu

Neuvěřitelné! Neskutečná kniha! Četla jsem ji vyděšená na jedno nadechnutí!

Dimas
04. listopadu

Nelze uvěřit roku 1949. Tak aktuální! Tuto knížku by si měl opravdu každý přečíst a celoživotně se vzdělávat. Totalita socialismu se nám změnila na otroctví konzumu a slepotu k hulváctví.
Ano, myšlení bolí...

Koza3
30. října

Ze dvou knih mi bylo vyloženě na blití. Z Džungle od U.Sincaira, kde popisoval hnus jatek tehdejší Ameriky a trosky, kterým se říkalo lidé. Druhá bylo 451 stupňů Fahrenheita od R.Bradburyho, kde se pálily knihy a ničila jakákoliv vědomost. Smíchejte tyto dva hnusy a vyjde Vám megahnus v podobě 1984. Fyzický a psychický teror rozprostírající se na 300 stranách vyžaduje silný žaludek. Jak by mohl náš Svět vypadat pod záštitou totality vládnoucí celosvětově. Díval jsem se, zda tahle šílenost je povinnou četbou na středních školách a je! Mám z toho obrovskou radost, protože tohle si mladá generace musí povinně přečíst, aby věděla kam až lidská vláda může zajít. Když jsem to četl, tak zrovna v ČR byla hezká aféra ohledně přijetí Dalajlámy a podružování se Číně. Musím říct, že mě zamrazilo, kolik společných prvků jsem viděl mezi knihou a naší realitou...doufám, že se nikdy takového režimu nikdo nedožije...

V rámci čtenářské výzvy řadím do kategorie "Kniha, která byla zfilmovaná". Film jsem ještě neviděl, ale v nejbližší době ho sjedu!

Dzunk
29. října

Moje první dystopie zůstane zapsaná v mojí mysli už navždy. Alegorie naší a dob budoucích.

Etelea
28. října

Něco tak nadčasového jsem doteď nečetla. Kdyže to Orwell napsal? 1949? Tomu nevěřím! A chytla jsem z toho parádní depku! Dokonalé!

tkule
26. října

Rozhodně jedna z knih, která patří na seznam: Nutno přečíst! :-)

xxxZlatonka
23. října

Já nevím.. Prostě nevím, co si o této knize myslet. Když jsem ji četla, nebavila mě, něco mi na ní nesedělo a k jejímu dočtení jsem se musela nutit. Avšak, nelituji toho. Jak nad tím tak přemýšlím, vadil mi asi námět - omezení svobody, manipulace a téměř žádná snaha o zrušení tohoto režimu, protože všichni byli naprosto ovlivnění. Díky této knize jsem si uvědomila, jak je důležitá svoboda a boj za vlastní názor. Je ohromně nadčasová, stále si všímám souvislostí mezi tímto příběhem a současností.. Mezi mé nejoblíbenější knihy se asi nezařadí, ale i tak si ji za pár let musím přečíst znovu.

monarichter
23. října

Bohužel mi kniha nesedla, neoslovila mě.

DarkFireflies
16. října

Napsat komentář k téhle knize je obzvláště náročné, protože...
...je to perfektní dílo a to i přesto, že je to jedna velká vázaná deprese.
...tohle téma je nadčasové a bohužel bude vždy aktuální.
...ukazuje, že víra v lidstvo může být špatným tahem a zdravý rozum je pouze relativním pojmem.

A hlavně proto, že jsem si na konci knihy málem vyplakala oči. Winstone, proč?
Tímhle dílem by se měl každý povinně alespoň jednou v životě prolouskat, a proto za mě jasných 5*.

allebra
15. října

Pro mě to byl určitě velký čtenářský zážitek, na který jen tak nezapomenu, skvěle napsáno! Velmi nadčasová kniha, která přinutí k zamyšlení, určitě si ji za nějaký čas přečtu znovu. Teď knihu raději zase vrátím dceři, stojí v čele knihovny a já mám silný pocit, že mě neustále sleduje! Brzy se chystám na poslední filmové zpracování z roku 1984!

Zednář
14. října

Na začátku knihy nám Orwell před očima vybuduje skvělý obrázek post-apokalyptického totalitního státu do kterého však nedokáže zasadit skvělý příběh. Kniha je napsána za jediným účelem a to předat myšlenku (neexistujícího?) teroristy a kontrarevolucionáře Goldsteina. Kniha nese název "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" která vystihuje moderní totality včerejška, dneška i zítřka.

TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU
Emanuel Goldstein

VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA

Celý text: http://mladyzednar.blogspot.cz/2016/06/teorie-praxe-oligarchickeho-kolektivizmu.html

OldiesUL
13. října

Nadčasové a varující. A místy ne tak vzdálené od reality.

mulderka
08. října

Stačí bez zásadních změn přejmenovat na 2016 a máme zde literaturu faktu...