bookemma
komentáře u knih
Slova, která jsem si přál napsat sám
Robert Fulghum
Na pavouka jsem si začal hrát/a utkal nitku v krátké době/bych se nikdy nemusel bát/že bych snad ztratil cestu k tobě…
Moc pěkné zamyšlení...
Autismus & Chardonnay
Martin Selner
Autismus nejde vypnout. Ale naštěstí existují i tací, kteří ho umí alespoň trošku ztlumit.
Styl psaní je opravdu skvělý, autor přistupuje k sobě i ke svému zaměstnání s ironií a nadsázkou, zároveň však nezapomíná na to, co je ve všech situacích to nejdůležitější - na cit.
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Mě ten kluk tak rozčiloval!!! Nad žádnou literární ani filmovou postavou jsem necítila tak silné emoce jako nad tímhle agresivním floutkem a jeho mluvou, nápady, myšlenkami...
Biomanželka
Michal Viewegh
Nevím moc, co si o té knize mám myslet. Vyprávění z pohledu duly mi nesedělo, ale jinak je to nápad velice dobrý!
Přijde mi, že tato proměna čeká mnoho žen, které se dobře vdají, a nemají tak na práci nic jiného, než přemýšlet o tom, jestli nejsou v okolí taky podobné ženy, které se také dobře vdaly, a nechtěly by se společně účastnit "harmonického rozvoje všech dětí" a "ekologické výchovy" a "lásky k přírodě a k tvoření".
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
To byla jedna z nejdojemnějších knih, jakou jsou v poslední době četla... A to nejsem sentimentální.
Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
McMurphy je mimořádně sympatická osoba. A mlha se mi též zamlouvá. A Velká Sestra je paralelou ke všem náčelnicím starého kmene Duševně chorých. Dobrá směsice chaosu, bláznovství a naděje na trochu všeobecně uznávaného normálna. Jenže jak se v tom normálnu vlastně chovat, to nikdo z nás asi pořádně neví. A tak to řešíme každý po svém - někdo mlátí ženu, někdo pije do němoty, někdo spí se štětkami, další pracují až moc, a jiní ani trochu.
Než nás všechny semele Kombajn. Anebo náruč Velké Sestry.
Pěna dní
Boris Vian
Odnáším si následující:
Lekníny nosí smrt
Všechno je živé, ale něco má přeci jen šanci být živější
Světlo lze přenášet a kouskovat
Zabít lidskou bytost vyžaduje podstatně menší úsilí, než se zbavit květiny...
a...
všechny kočky jsou vypočítavé.
Andělé všedního dne
Michal Viewegh
Každý máme svého anděla strážného... často blíž, než bychom si mysleli :)
Betonová zahrada
Ian McEwan
Co napsat o betonu, než že pevně svírá, uchovává. Ale každý beton se jednou vydrolí, každá zeď jednou spadne, a nic netrvá na věky.
Nanejvýš bizarní.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Podivně tragická směsice letního vedra a blížící se bouřky. Stylizované do těžkého příběhu viny, který se nám přímo odvíjí před očima. Podařené.
Ach jo aneb Některé postřehy z obou stran ledničky
Robert Fulghum
Ach jo, to je filosofie problémů s měřítkem. Ach jo je životní styl všech rozvedených mužů v šedých bytech. Ach jo, to je slovo, která se nepřekládá, které není definovatelné, ale ať ho vyslovíte jakkoli, kdekoli a kdykoli...všichni vždycky vědí, co to znamená. Ach jo je prostě mezinárodní jazyk smutného odpoledne, ach jo, je brzké ráno po prohýřené noci a ach jo je často i celý život.
Přemýšlím o tom, že si vymaluji pokoj na žluto. Ach jo.
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Tuhle knihu bychom si měli všichni přečíst (a netvrdím to proto, že bych jen chtěla prosazovat autora a jeho názory, nýbrž proto, že přestože s některým jeho výkladem událostí souhlasit nemusíte, otevře vám oči). Ano, skutečně je třeba se o politiku a o veřejné věci a o naše vlastní osudy zajímat a aktivně se podílet na jejich tvorbě, protože potom budeme mít alespoň pocit, že jsme udělali, co jsme mohli. A vyhneme se tak vysedávání po hospodách s pivem a nadávání "na ty druhý, velký, mocný, zkažený a bohatý". Takže do toho.
Jedenáct minut
Paulo Coelho
Velice netradiční kniha o sexu a milování (protože to nejde zaměnit) i o hledání lidské podstaty a sebe sama. Velice příjemné čtení.
Doplavat domů
Deborah Levy
Život stojí za to žít, protože doufáme, že bude líp a že se všichni v pořádku dostaneme domů....
Lyrický příběh plný ztrát a nadějí, scény jako z moderního filmu, výborného, hlubokého, pronikajícího vším, co se sami snažíme skrývat.
Divné století
Jaromír Nohavica
Všechny Nohavicovy texty jsou úžasné, toto album je ale pro mě to nejlepší, jaké kdy vydal. Melancholické a veselé zároveň, plné nadějí, zmařených i nových, plné optimismu a zároveň smutku z toho, co bylo, a už se bohužel/naštěstí nevrátí. Dokonalé.
Andělé a démoni
Dan Brown
Spiknutí proti církvi přímo v srdci Vatikánu? Nemožné! A jde vůbec o spiknutí proti církvi? A kdo koho vraždí a proč? Za jaké ideály bojujeme dnes a denně?
Kniha pokládá mnoho otázek, etických, morálních, religionistických, všechny v tak rychlém sledu za sebou, že jejich zodpovězení je takřka nemožné. I poté, co do sebe všechno dokonale zapadne, otázky nad pravou podstatou víry přetrvávají. Bůh je přítomen ve všem kolem nás i v nás. Ale jde dokázat Jeho existenci fyzikálním pokusem? Nejsou snad všechny zákony fyziky božskými zákony tohoto světa?
Šachové figurky
Peter May
A jestli věříš ve správného Boha, sám ti pomohl zmáčknout spoušť...
Působivé.
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Autorův styl psaní mi vyhovuje s každou přečtenou knihou více a více. Především jeho inteligentní smysl pro humor.
Scéna ze svatby, ve které si otec zkouší vlastnoručně vyrobenou rakev, babička (domnělá Maďarka) krade salám a matka chce tančit tango, je zkrátka dokonalá.