Václav Richter životopis

česká, 1900 - 1970

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Profesor Václav Richter (30. srpna 1900 Třešť - 7. duben 1970 Brno) byl český historik a teoretik umění.1920-1925: studium dějin umění a prehistorické archeologie na Karlově Univerzitě v Praze
1927-1928: odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma
od 1928: působí v Moravském uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně
1938-1940 a 1945-1948: ředitel Moravského uměleckoprůmyslového muzea
od 1946: vyučuje semináře dějin umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a také na Masarykově univerzitě v Brně.
Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu (studie o vzniku Znojma, Brna, Telče či Olomouce), významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě, z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho či Domenica Martinelliho.
Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959.[1] Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. (zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Richter)

Ocenění