Koupit knihy

Přemysl Pitter

česká, 1895 - 1976


Nahrávám...

Životopis

Přemysl Pitter
* 21. 6. 1895 Praha
† 15. 2. 1976 Curych

Vyučil se typografem. Pod vlivem válečných zážitků, četby bible a L. N. Tolstého studoval po válce několik semestrů na HTF v Praze, poté působil jako laický evangelický kazatel a sociální pracovník. V r. 1922 založil hnutí pro duchovní obrodu a sbratření lidstva Nový Jeruzalém, v r. 1933 útulek Milíčův dům pro chudou žižkovskou mládež, 1938 ozdravovnu v Mýtě u Rokycan. V posledních letech 2. světové války se jako člen Výboru křesťanské pomoci židovským dětem zapojil do odboje proti nacistům. „V duchu Ježíšově, bez nenávisti a násilí“ zachraňoval židovské děti před odsunem do vyhlazovacích táborů a podporoval rodiny zatčených účastníků odboje. V l. 1945–47 inicioval a řídil záchrannou akci „zámky“ pro děti z nacistických koncentračních táborů a z československých internačních táborů. V zámcích nedaleko Prahy (Olešovice, Kamenice, Štiřín, Lojkovice, Ládví) nalezly útulek děti zahynulých Židů i vystěhovávaných Němců. P. pečoval o jejich duchovní růst i tělesné zdraví a v souladu se svými křesťanskými zásadami v nich rozvíjel vzájemnou toleranci a lásku. Před deportací do Jáchymova emigroval v srpnu 1951 do západního Německa. Deset let (1952–62) pracoval v emigrantském táboře Valka u Norimberka, kde se staral o československé uprchlíky, spolupracoval s BBC a se stanicí Svobodná Evropa, od 1962 působil ve Švýcarsku. V Curychu založil Husův sbor, českou školu a odbočku České společnosti pro vědy a umění, od r. 1962 vydával časopis Hovory s pisateli. U příležitosti jeho 80. narozenin mu TF curyšské univerzity udělila titul Dr.h.c. (jako „obhájci stísněných, průkopníku usmíření, interpretu a zachovateli české reformace“), r. 1991 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka in memoriam (za „vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva“); jeho nedožité sté narozeniny zařadilo UNESCO mezi světová kulturní výročí.
Inspirován Novým zákonem (zejména Kristovým příkazem nenásilí, bratrství, lásky a služby) a pacifismem P. Chelčického a L. N. Tolstého realizoval svými činy zásadní životní postoj – ideu nenásilí. Za 1. světové války odmítl vojenskou službu ve zbrani; trestu smrti tehdy unikl jen udělením císařské milosti. Své pacifistické myšlenky publikoval mezi válkami v „měsíčníku k obrodě ducha a společnosti“ Sbratření (řídil jej v l. 1924–41). Byl přesvědčen, že zlo nelze vymýtit násilím; v polemice s T. G. Masarykem v knize Chelčický, Tolstoj, Masaryk odsuzoval každou, i obrannou válku, neboť prý odporuje křesťanskému pojetí dobra. Silně na něho působila tradice české reformace. V knize Duchovní revoluce v srdci Evropy publikoval portréty významných postav české historie – knížete Václava, Jana Milíče z Kroměříže, Jana Husa, Jeronýma Pražského, Petra Chelčického, bratra Řehoře, J. A. Komenského, T. G. Masaryka. V souznění s těmito autoritami tříbil své humanistické myšlenky, postoje i činy a věřil, že za dějinnými událostmi národa existuje „určenost“, jejíž humánní příkaz je třeba poznat a uskutečňovat.

(zdroj životopisu: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/pitter.html)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.

Populární autoři:

Terry Pratchett

1948 - 2015