Petr Rezek

Jan Lusk, André Klokoč, Jan Slza, Petra Rezková, Caruso (pseudonymy)

česká, 1948, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

Alias André Klokoč. Narozen 9.1.1948. Přední český fenomenologický filozof a estetik, autor prací o umění a architektuře.

Vystudoval psychologii, filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích se tři roky pracoval jako klinický psycholog. V letech 1979-1989 vykonával nekvalifikovaná zaměstnání, např. se živil jako domovník. Od studií spolupracoval s Jiřím Němcem. V polovině 70. let byl v těsném kontaktu s Janem Patočkou. Měl také blízko k Jindřichu Chalupeckému. Společně se sochařem Zdeňkem Palcrem zformuloval svébytnou koncepci sochy. V 80. letech vedl jeden z nejvýznamnějších filozofických bytových seminářů a ve spolupráci s britskou Asociací Jana Husa spoluorganizoval tajné návštěvy britských akademiků.

V 70. letech se věnoval především otázkám fenomenologické psychologie a fenomenologie umění. V 80. letech se zčásti i s ohledem na možnosti tajné spolupráce se zahraničními kolegy začal intenzivněji věnovat antické filozofii. Šířeji je známa jeho kritika Zdeňka Neubauera, Václava Havla a některých dalších českých intelektuálů, kterou poprvé publikoval v samizdatu. Po změně politického režimu habilitován na Akademii výtvarných umění v Praze (teorie umění). Od roku 1991 učí též filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně učil také na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci (2002-2009), kde působil jako vedoucí katedry Teorie a dějin výtvarného umění a architektury.

Po převratu inicioval edici PomFil (Pomocník filosofa) v nakladatelství Oikúmené. Sám vlastní od roku 1994 nakladatelství Petr Rezek specializující se na klasické filozofické texty - především prameny, literaturu sekundární, komentáře, příručky, literaturu krásnou, důležitou v kontextu filosofie, díla antické filosofie, mimo jiné v něm také nově zpřístupnil české překlady Aristotela. Překládá filosofické texty a překlady můžeme najít také pod pseudonymy Jan Lusk, André Klokoč, Caruso, Jan Slza, Petra Rezková a další. Jeho příspěvky můžeme nalézt v časopisech Architekt, Ateliér, Critique (Francie), ERA 21, Filosofický časopis, Revolver Revue, Literární noviny, Výtvarné umění. Byl faktickým editorem časopisu Konserva (v dvoj-časopisu Konserva / Na hudbu).

Petr Rezek se ve své práci věnuje mimo jiné filozofickými otázkami psychologie, dějiná filozofie a antické filozofii, dílu Jana Patočky, teorii umění a architektury i estetice. Od roku 2004 vycházejí jeho vybrané starší i zcela původní texty v jednotné grafické úpravě přičiněním nakladatelství Ztichlá klika pod označením "Sebrané spisy", kde vyšla i kniha Proklouznutí neboli smrt a s přihlédnutím k celoživotní tvorbě, za kterou obdržel v roce 2015 cenu F. X. Šaldy. 17. 5. 2010 získal Cenu Toma Stopparda za knihu Architektonika a protoarchitektura. V současné době vyučuje filozofii umění na Akademii výtvarných umění v Praze.

I z přednášek, ke kterým není posluchač s to přímo odborně diskutovat, si nese vzácnou mentální zkušenost o postupech a způsobech vystavěného technického myšlení. A to platí zejména pro umění řemesel a architektury. Ukazuje se jak základní pojmy, které lze v architektuře používat, nabízí hledat u jejich pramenů napětí a jejich živost. V tom lze sledovat bez trivializující tendence podmět, postatu. Do tohoto systému lze zahrnout i Petrem Rezkem řešený problém – např. plastičnosti versus problém v dílech konceptuálních a minimalistických sochařů. V řadě příkladů z klasických textů, hlavně Platóna a Aristotela Petr Rezek ukazuje druhy poznání obsažené v činnostech jako je kuchařství, lékařství, kormidelnictví a stavitelství.

Zdroj životopisu: http://www.levneucebnice.cz/autor/petr-rezek/