Koupit knihy

Jindřich Vaníček

česká, 1862 - 1934


Nahrávám...

Životopis

Narodil se 1. ledna 1862 v Praze na Hradčanech v domě čp. 67 (Martinický palác) v chudé rodině jako nejmladší z pěti dětí, jeho otec byl sluha. Jeho o dva roky starším bratrem byl Karel Vaníček, známý sokolský písmák. Vystudoval malostranské gymnázium a právnickou fakultu a v roce 1898 získal titul JUDr. Roku 1910 si otevřel vlastní advokátní kancelář ve smíchovské sokolovně.

V šestnácti letech vstoupil do smíchovského Sokola, o dva roky později byl přijat mezi cvičitele. Pořádal výlety na Moravu a do slovanských zemí, v roce 1889 pořádal zájezd do Paříže, kde české družstvo získalo třetí cenu. Roku 1890 byl zvolen náčelníkem Středočeské župy, o rok později náčelníkem Sokola Pražského a nakonec 25. března 1892 náčelníkem České obce sokolské. V této funkci, kterou vykonával téměř čtyři desetiletí až do 22. listopadu 1930, byl odpovědný za tělovýchovnou péči o žáky, dorost a členstvo. Připravoval a vedl šest sokolských sletů — III. (1895), IV. (1901), V. (1907), VI. (1912), VII. (1920) a VIII. (1926). Úzce spolupracoval se starostou Sokola Josefem Scheinerem; Scheiner zastupoval organizaci navenek, Vaníček byl odpovědný za vnitřní provoz a jednání se členskou základnou.

Byl všestranně sportovně aktivní: pěstoval veslování, hrál tenis, plaval, jezdil na kole a koni, věnoval se šermu a rohování (boxu). Studoval rovněž na škole vojenských učitelů tělocviku v Joinville ve Francii.

Po vzniku ČSR se zapojil do budování československé branné moci jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany. Podílel se na vzniku názvosloví a organizaci tělocvičných, jazykových a praktických škol pro vojáky. Roku 1928 byl jeho odbor zrušen a Vaníček odešel do výslužby. V červnu 1919 vydal společně s Josefem Scheinerem výzvu všem členům Sokola, aby podpořili boj Československé armády proti Maďarům na Slovensku. Organizoval odvod branců a 5. června promluvil na Masarykově nádraží ke sboru 379 mužů, kteří odtud odjeli přes Brno do Bratislavy.

V posledních letech trpěl chronickou nemocí. Roku 1930 se ze zdravotních důvodů vzdal všech funkcí, IX. sletu v roce 1932 se účastnil už jen jako divák. Zemřel 2. června 1934 ve svém smíchovském bytě na infarkt myokardu. Jeho pohřeb byl veden dlouhým průvodem přes celou Prahu z Tyršova domu do strašnického krematoria. S projevem vystoupil starosta Československé obce sokolské br. Stanislav Bukovský, dále se účastnili např. předseda vlády Jan Malypetr, ministr obrany Bohumír Bradáč, předseda senátu František Soukup a zástupci polských, jugoslávských a ruských sokolů.

Vaníček měl v sokolském hnutí velkou autoritu. Jako náčelník dokázal udržet kázeň a získat si přízeň členů na všech úrovních. Byl oceňovaný pro obětavou, nadšenou a poctivou práci ve prospěch organizace i českého národa. Společně s br. starostou Scheinerem se stal symbolem jednoho významného sokolského období. Roku 1934 byla na jeho počest pojmenována Sokolská župa Dr. Jindry Vaníčka v Brně.(zdroj životopisu: Wikipedie)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.

Populární autoři:

George Gamow

1904 - 1968