Ilja Erenburg

ruská, 1891 - 1967 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Ilja Grigorevič Erenburg, ruský prozaik a básník, publicista, spisovatel se širokým kulturním obzorem, vtipný i ironický, s udivující pamětí, kulturní činitel citlivě reagující na vibrace světové politiky i uměleckých proudů první poloviny 20. století, se narodil 14. (27.) ledna 1891 v Kyjevě.

Erenburg pocházel ze vzdělané židovské rodiny. Mládí prožil v Moskvě, kde jeho otec pracoval jako inženýr.

Za revoluční činnost byl Erenburg vězněn v moskevských Butyrkách. Roku 1908 emigroval do Paříže. Zprvu se pohyboval v revolučních kruzích, později mezi pařížskou bohémou, stýkal se s představiteli světové avantgardy (Rivera, Picasso aj.). Debutoval jako básník se sbírkou lyrických básní Verše.

Roku 1913 začíná Erenburg pracovat jako novinář. Dodává zprávy i do ruských noviny. Soubor jeho válečných reportáží vyšel pod názvem Tvář války.

Do Ruska se vrací roku 1917. Jeho postoj k bolševikům kolísá. V roce 1921 odjíždí na dlouhodobou služební cestu do zahraničí jako dopisovatel sovětského tisku. Ve 30. letech se účastnil jako zpravodaj občanské války ve Španělsku.

Za 2. světové války působil jako korespondent listu Krasnaja zvezda. Erenburg své četné romány publikoval od roku 1921 většinou nejprve v zahraničí. Za romány Pád Paříže a Bouře obdržel Stalinovu cenu. Po Stalinově smrti se zasazoval o revizi literární politiky. Jeho novela Tání dala jméno celému období. Usiloval také o rehabilitaci pronásledovaných a zamlčovaných spisovatelů.

Ilja Erenburg zemřel 31. srpna 1967 v Moskvě.

Zdroj životopisu: spisovatele.cz

Populární autoři:

Vladimir Nabokov

1899 - 1977