Arthur Koestler

maďarská, 1905 - 1983 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Arthur Koestler (* 5. září 1905 – † 3. března 1983) byl maďarský spisovate židovského původu, politický aktivista a společenský filozof.

V r. 1919 za admirála Horthyho rodina emigrovala do Vídně, kde Koestler studoval na technice. Jako přesvědčený sionista odjel po studiích do Palestiny; své zážitky odtud ztvárnil v románu Zloději noci (vyšel v r. 1946 v Londýně). Po dvouletém palestinském pobytu přesídlil do Německa, kde se stal v r. 1928 reportérem levicového Ullsteinova nakladatelství. V r. 1931 vstoupil do Komunistické strany Německa.

V následujícím období několikrát navštívil Sovětský svaz. Jeho kritický postoj ke komunistickým praktikám i idejím zesílil za špnělské občanské války, jíž se účastnil jako britský válečný korespondent a narážel na sektářský fanatismus španělských komunistů. Na jaře 1938 vystoupil z Komunistické strany Něměcka. Ve stejné době publikoval deník ze svého sevillského vězení (frankisté jej r. 1937 zatkli a později se skupinou republikánů vyměnili za své důstojníky) Španělské svědectví. Zkušenosti z doby internace ve Vernet d´Ariége zachytil v Bahně společnosti (1941).

Kromě svého hlaního díla, románu Tma o polednách (Paříž, říjen 1938-duben 1940), který spolu s novelou Gladiátoři a Příjezd a odjezd tvoří volnou trilogii, vydal filozoficko-politický esej Jogín a komisař (1942) a prózy Stezka dinosaurů (1955), Náměsíčníci (1959), Stvoření (1964), Duch ve stroji (1967), v nichž zkoumá tvořivé a ničivé schopnosti lidstva.

Život tohoto politického vizionáře a spisovatele skončil tragicky - 3. 3. 1983 spáchal spolu se ženou v Londýně sebevraždu.

Zdroj životopisu: wikipedia.cz; Tma o polednách (přebal)

Populární autoři:

Zsigmond Móricz

1879 - 1942