Vilém Koubek

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1988

Populární knihy

/ všech 6 knih
Posmrtná predace
Posmrtná predace
Čepel entropie
Čepel entropie
Korektor
Korektor
Smějící se bestie
Smějící se bestie

Nové komentáře u autorových knih

Korektor Korektor

„Nadávání na svoji práci tisíckrát jinak, po chvíli se to omrzí. I tak je ale celková úroveň dobrá a překvapivě kvalitní je finální bonusová sekce.“
— felixrr

Posmrtná predace Posmrtná predace

„Nebudu si tady na nic hrát a rovnou přiznám, že jsem knihu poslouchala, protože ji namluvil Martin Stránský. :D Od něj prostě i návod k mikrovlnce prosím. Nápad s mileniály, kteří prostě odmítají umřít a zastavili stárnutí byl zajímavý. Jen mi nějak nesedl hlavní hrdina. Spousta času je "promrhaná" tím, že posloucháme o tom, jak se hrdina musí ožrat jinak to nedá, což mi časem začalo lézt na nervy. Než se tak nějak pořádně pustí do práce - hledání ztraceného otce jakéhosi grázlíka - je to stále to samé dokola - vstát, ožrat se a dělat že něco dělám. Konec dostal trochu grády, hrdina trochu kredit za to že nebyl úplně k ničemu, ale něco tomu chybělo. I tak si druhý díl poslechnu, protože (světe div se) ho čte taky p. Stránský. :D“... celý text
— Etule

Posmrtná predace Posmrtná predace

„To si tak jdete do knihovny a zcela náhodně si půjčíte audioknihu s divným názvem od českého autora, již čte Martin Stránský. A pak už jen sedíte, posloucháte a nechápete, jak vám takový upršený noir skvost mohl málem uniknout? Příběh je prostý. Bývalý voják Vincent Krhavý se živí jako soukromý detektiv a pracovní povinnosti ho zavedou do města Odpočinku, takového královstvíčka důchodců. Pokud ve vás jeho příjmení evokuje chlast, jdete dobrým směrem. Pokud vás zarazí název města, též jdete dobře. Dostanete se do izolovaného města konce 21.století, kde žijí mileniálové, u kterých bylo zastaveno stárnutí. Takže je jim všem kolem 70 let. A město je uzpůsobeno jejich vzpomínkám. Autor vytáhl snad všechna důchodcovká klišé a do příběhu je zakomponoval. Nic pro jemnolidi a korektní humoristy. Já se většinu času smála na celé kolo, viz scéna v tramvaji podobná té "mám právo sedět". A geronto strip bar? Pardon, ale to jsem musela poslech zastavit, vysmát se, zaplašit představivost a poslouchat dál. Kromě toho, že detektiv chlastá a hulí, má také jadrné hlášky a měkké srdce. Jinak by si tu kočičku, ohlodávající hlavu první mrtvoly, přece nenechal. Jo a čte Tukarčukovou. Ještě že tak, jinak by ten případ snad nevyřešil. Když k tomu připočtete fakt rozkošné oddělování kapitol buď formou zapalovače Zipo nebo natahováním glocku, dostanete nečekaně dobrý detektivní horor. Horor, kde se nebudete bát hned, ale až pak, až vám to dojde.“... celý text
— mnohoknih

Posmrtná predace Posmrtná predace

„Aááá... ch! Teprve druhá kniha, ve které se kočička, mám ráda kočičky, páč jsou hravé a hezké, hebké a přítulné... dopustí ohlodání lidského obličeje... hlavy, prostě měkkých částí. Mimo toho jsem byla dosti překvapena z podoby alternativní budoucnosti, možná doby "až já budu babka," ačkoli nevím, jestli bych to brala... Vincent dostane "zakázku." Práci pak hledá v podivné napodobenině důchodcovského nebe - městě ve městě, kde staříci žijí dlouho a "šťastně." Říkala jsem si, že na to, jak moc chlastá, bude hrozně nepoužitelný, ale to on ne. Sice se kolem něj začnou hromadit mrtví, ale práci ku podivu odvádí - za bedlivého dozoru bodyguarda. A kočky :).“... celý text
— Janadvorackova

Korektor Korektor

„No, nijak mě to neuchvátilo. Nemám nic proti sarkasmu, ale některé pointy byl prostě nepochopitelné. Po přečtení několika prvních stripů se už jen opakují ty samé myšlenku dokola.“... celý text
— Karolína18

Přejít na knížky autora