Robert Ruark
americká, 1915 - 1965
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Medojedky
„Medojedky ji dobře znají – nudu z přepychu!
„Všichni se navzájem titulují miláčku, nebo slaďoušku. Jakákoliv emoce se musí povinně maskovat, a pak se zaplatí tisíce dolarů psychiatrovi …“
New York je exkluzivním místem pro život, těch dobře situovaných – k snídani Martini, k obědu Bloody Mary, večer whiskey, šampaňské teče proudem průběžně – peníze taky – a ty je potřeba vydělat!
Kruh se uzavírá,
on podvádí ji – ona podvádí jeho –
a oba tak zabíjí čas – a nudu!
Následkům, Alecu, neutečeš!
Myslíš, že máš vše?
Možná až příliš pozdě zjistíš, že jsi ztratil obzor – perspektivu – motivaci – svobodu!
Medojedky jsou pozapomenutou knížkou v mé knihovně, ležely tam dlouho, nepovšimnuty, přestože mají viditelně žlutý přebal, a taky listy mají už žlutavý nádech starého papíru, přesto, jakoby navzdory tomu, když jsem otevřela první stránku, dýchla na mě nikoliv vůně toho starého papíru, ale atmosféra! Ameriky 50-tých let. Retrospektivně jsem se s Alecem vrátila do let válečných, ovšem většinu času jsem strávila v letech po válce – v letech, s nimiž přišla prosperita a konzum (ne takový, jako dnes, ale už ho tam cítíš na sto honů) – cítíš atmosféru lehkomyslnosti a rozmařilosti, a rozmazlenosti (vyšších středních vrstev)… nevím co chci, ale když to chtějí ostatní …
Alec má luxusní byt, exkluzivní ženu, zdá se, že žije blahobytný život! Ale co takhle spokojený život?
Tak to ani náhodou! Tenhle životní styl totiž něco stojí!
Alec má nadání, má peníze, ale taky enormní spotřebu, která s sebou nese enormní tlak!
Tenhle svět opravdu není pro každýho!
Musíš ho zaplatit a věřte, že tady nejde ani tak o peníze!
Příběh Medojedek je příběhem částečně autobiografickým, poznáš to, zvlášť když víš, že je to Hemingwayův vrstevník – pan spisovatel a jeho alter ego Alec jsou totiž taktéž novináři, váleční veteráni, v duchu doby se létá s ostatními spisovateli na safari, protože, kdo neulovil ani jednoho lva, není am. spisovatelem, a tak vůbec mají obecně lovecké vášně … nejen, co se chudáků zvířat týká, ale taky krásných žen.
Ruark má (stejně jako Hemingway, ale taky třeba Fitzgerald) takový lehký hodně příjemný styl, který mě baví. Navzdory ne zrovna příjemné Alecově životní etapě /nevíš, jak naložit dál se svým životem/ příběh se čte hodně lehce /možná díky těm hektolitrům vypitého alkoholu, jako by ho obestřel takový bezstarostný opar/.
Jen pozor na tu pachuť, když se ten obláček rozplyne, a člověk vystřízliví!“... celý text
— alef
Medojedky
„Popis amerického způsobu života a myšlení první poloviny minulého století.Příběh úspěšného spisovatele, který svou podebranou sebelítost léčí nevěrou, alkoholem a cestováním je velmi čtivě napsán, vůbec jsem se nenudil,knihu jsem přečetl rychle.
Vyprávění o válce, zážitcích z cest po Africe je dobrodružné a zajímavé a popis hádek a střetů s manželkou i milenkami působí uvěřitelně.Zajímavé jsou postřehy ze zákulisí tvorby reportáží a románů.
."„Nikdy nemůžeš vědět, kdy tu scénu budeš potřebovat, řekl si. „To je ta potíž se vztahem mezi mužem a ženou. Ty hádavé scény nikdy nevyjdou úplně dokonale. Nikdo to nedokáže přesně vystihnout ten ping-pong jedovatin, který vyvrcholí házením sklenic a hořkým pláčem; to oboustranné pečlivé, téměř radostné poštívání toho druhého.....
Vztah manželky spisovatele k svému muži skvěle popisuje s odstupem její přítel homosexuál (spoiler!!!):
"...„Moc se omlouvám, řekl. „Ale proč by ti někdo nemohl otevřeně říct, žes dosáhla vrcholu toho, čeho žena může dosáhnout. Srazilas toho svého chlapečka na kolena, tak jako ho srážela na kolena jeho matka, tak jako jeho babička donutila svého starého, aby jen seděl na verandě a kouřil protože vy ženy, jedna jako druhá, demaskulinizujete svoje muže už od počátku světa. Ze mě jedna žena udělala homosexuála moje matka. Tys donutila Aleca Barra, aby od tebe stále utíkal. Dobrá. Teď si za ty jeho útěky vybereš odplatu se vším všudy. Až na to, že v tomto případě odejme chirurg Alecu Barrovi mužství, a jiní doktoři mu už vyhnali z hlavy všechny choutky po krásném ženském těle. Nemusíš se nikoho bát z Barbary je kamarádka, s kterou se občas poobědvá, Penny je nadobro pryčmáš Aleca Barra jen pro sebe. Doufám, že teď budeš spokojená...."
Závěr trochu sklouzává k takové té americké "sladkobolnosti" až kýči, ale vcelku mi to až tak moc nevadilo.
."„Zdá se, že život není uzpůsobený na dlouhé panoramatické záběry v zapadajícím slunci..."“... celý text
— tonysojka
Medojedky
„Pro někoho dle komentářů nudná a nezáživná kniha. Za mne naopak skvělá, četla jsem ji opakovaně.“
— BlaV.
Medojedky
„Na knihu lze nahlížet z různých úhlů, třeba jako na výpověď úspěšného muže, kterému už chybí síla k dalším milostným dobrodružstvím a tak svým svérázným, až sexistickým způsobem rekapituluje vlastní život. Možná je to tak trochu kritika amerického způsobu života konce čtyřicátých a raných padesátých let a je také zrcadlem k chování amerických žen k úspěšným mužům. Stojí to za přečtení, i když je to dlouhé a poněkud i nudné. Je to prostě sdělení o době a lidech, kteří spřádali svůj americký sen a snažili se v oněch kulisách udržet sebe co nejdéle.“... celý text
— ijcro
Medojedky
„Po hádce s Barbarou ( zhruba v polovině knihy) jsem měl perfekcionisty, kariéristy a šovinisty Alece Barra plný zuby, knihu už jsem dočetl jen ze setrvačnosti. Bestseler ??, ani náhodou tři hvězdy a to jsou chmouřil obě oči.“... celý text
— vvikingg
Žánry autora
Literatura světová Romány Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Štítky z knih
Ruark je 5x v oblíbených.