Nic Kelman
americká, 1971
Nové komentáře u autorových knih
Holky
„Téma je to skvělé, ale z hlediska kvality psaní nic moc. Autor se pohybuje skoro pořád pouze po povrchu. Odkazy na antiku jsou vysloveně trapné.
Jako čtení do vlaku OK.“... celý text
— Afilada
Holky
„S knihou jsem měla trošku problém díky du-formě, je to nezvyklý styl vyprávění. Dalším problémem bylo, jak byl příběh rozkouskován, v doslovu jsem se dočetla že je to kniha o třech mužích, mě přišlo, že každý odstavec pojednává o někom jiném, ale byly to v podstatě krátké "zážižky", takže to ani v zásadě nevadilo. Co se týče obsahu, je to kniha k zamyšlení, jak bylo řečeno v knize, i když člověk není z těchto kruhů, milenky a milenci tu budou vždycky. Jinak jsem od knihy čekala víc, vůbec jsem se nedokázala začíst.“... celý text
— Romanka89
Holky
„Jednu hvězdu za pár myšlenek,jinak naprostá slátanina a zatím nejhorší odeonka,kterou jsem četl.“
— jiri77
Holky
„Neskutečný odpad a propadák. Neskutečně otřesně psaná kniha, která ani nevypráví děj něčeho, ale vlastně od ničeho k ničemu, takže jednou vítr a potom voda, kaše a potom toaleta. Neskutečný bordel, který jsem byla schopna popsat v jedné větě. Celou dobu jsem si říkala abych tuto knihu přestala číst, neboť takovou hroznou blbost jsem zatím nečetla, ale když už jsem ji začala číst tak jsem ji chtěla dolouska. Málo stránek, ale trvalo to dlouho. Dokonce se musím přiznat, že v závěru knihy jsem už přeskakovala řádky, aby to bylo brzo za mnou. Ono po pravdě, děj byl stejně o ničem a o nic jsem nepřišla.“... celý text
— lipi
Holky
„Tak jo. Nachytal jsem se na anotaci. Jsem chlap, že jo… Ovšem klídek, milé ženy, manželky, milenky, přítelkyně. Tuto knihu před vámi rozhodně schovávat nebudu – (viz zmíněná anotace). Protože ji rovnou vyhodím. Do sběru. Nejsem barbar, že jo…
Když vyfotíte nahotu barevně, je to porno. Když to samé vyfotíte černobíle, a ženě přidáte klobouk, nebo deštník, je z toho umělecký akt. To dá rozum. Takhle kniha je snůška přitroublých barevných plků, které se autor snaží prohnat černobílým filtrem. A aby to bylo jako víc umělecké, přidává naprosto nesmyslné citáty z Homéra. Antika, vole… to bude vypadat, že jsem študovanej… Nikdo to nepochopí, takže se to vyšvihne do kategorie: pro náročného diváka…
No dobře, přiznávám… nachytal jsem se. Knížku jsem otevřel s očekáváním. Ženy mají ty svoje stíny, mi chlapi trochu tabuizované erotiky. Lolitky… Čekal jsem barevný ohňostroj smyslnosti. Ale ze stránek se vylilo jen trochu kalné vody v jednom odstínu šedé…“... celý text
— DriftBooks
