Ivan Adamovič

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1967

Populární knihy

/ všech 14 knih
Hlas krve
Hlas krve
Křičím: „To jsem já.“
Křičím: „To jsem já.“
Planeta Eden – Svět zítřka v socialistickém Československu
Planeta Eden – Svět zítřka v socialistickém Československu
Puls nekonečna
Puls nekonečna

Nové komentáře u autorových knih

Hlas krve Hlas krve

„Horor Candyman považujem za jeden z najdôležitejších hororov 90. rokov. Vyviedol horor z ponurých lesov a rafinovane ho umiestnil do notoricky známeho prostredia: do miest, do vysvietených ulíc, do bytov. Čosi podobné neskôr majstrovsky predviedol Cravenov Vreskot. Všade je plno ľudí a pritom vám napriek tomu nikto nepomôže. TO je desivé. Ešte desivejšie, než upíri, či besný bernardín, ktorý vám chce prehrýzť krčnú tepnu. Preto som veľmi chvel čítať Barkerovu poviedku z polovice 80. rokov. Dostal som sa k nej až po niekoľkých desaťročiach (!), keďže obe knihy, v ktorých v ČR vyšla, boli dávno všade beznádejne vypredané. Až v r. 2024 sa mi konečne podarilo dostať sa k legendárnej antológii zostavenej Ivanom Adamovičom Hlas krve, takže som buchol šampáňo a okultným spôsobom obetoval od bolesti a bezmocnosti revúci kukuričný klas. Ako do prvej som sa samozrejme začítal do poviedky Zapovězené, čo nie je nič menšie, než práve kultový Candyman. Sranda je, že poviedka sa v češtine volá Zapovězené, v origináli The Forbidden (čiže fakt žiadny Candyman) a dokonca samotná prezývka Candyman v samotnom texte nezaznie ani raz (reč je o „Cukrářovi“, ehm ehm). Myslím si, že poviedka a film sa od seba dosť odlišujú, ale nemôžem povedať, že by mi to vadilo. Hoc áno, film mi pripadal ešte o dosť lepšie, než inak tradične mrazivá Cliveova poviedka. Toto bol námet na román, nie len na pástranovú poviedku. Čo sa ostatných poviedok týka, je ich tu ozaj veľa a skvelou správou je, že Adamovičove kritériá boli vysoké, takže trúfam si tvrdiť, že väčšina textov je nadpriemerná. Také, ktoré ma vyložene nebavili, sú tu dva, možno tri. Výborné sú informáciami nabité medailóniky jednotlivých autorov + podrobnosti o jednotlivých poviedkach. Vynikajúca hororová antológia.“... celý text
— Ivan Kučera

Půlnoční stíny II Půlnoční stíny II

„Skvělá antologie. Za mě nejlepší Biercova povídka Proklatost zde má i "pokračování", R. E. Howard potvrzuje jak dobrý vypravěč byl a jaká škoda jeho života pro svět fantasy povídek byla. Komix na konci je taktéž zajímavé zpestření, četl jsem naposledy před dvaceti lety a chystám se k sešitu vrátit. Doplním jistě i první díl..“... celý text
— Miroslav82

Hlas krve Hlas krve

„Když Adamovič dělá angologii znamená to skvěle odvedenou práci, kvalitní výběr, zasvěcené medailonky, prostě fanservis. Toto bylo pro mne ve své době zjevení.“... celý text
— bertrand

Encyklopedie fantastického filmu Encyklopedie fantastického filmu

„Proboha! Ano! Jistě! Byly doby, kdy jsem měl tuto knihu otevřenou snad denně. Víckrát jsem snad četl jenom Haškova Švejka a nahlížel do Bible! Adamovičova EFF mi nabízela to, co dnes internetové filmové databáze. Popisovala mi fantastické světy, u nichž jsem byl odkázaný jenom na svou představivost (filmy nebyly k sehnání) a shrnutí děje, který byl a je často zajímavější než filmy samy. Nikdo mi nevezme, že EFF byla na tu dobu skvěle vybavená (u každého filmu soupis tvůrců, popisek děje, zahraniční recenze a recenze autorů encyklopedie, černobílé fotografie nevadily). Pro mě důležité a formující dílo po němž i dnes sáhnu, když se mi nechce dívat na film a chci si ho v hlavě oživit. Bravo!“... celý text
— bertrand

Křičím: „To jsem já.“ Křičím: „To jsem já.“

„Velice zajímavá "brožurka", kterou lze slupnout za večer. Je dvojjazyčná, takže čtete jen polovinu textu :-) A kromě toho značnou část obsahu samozřejmě tvoří ukázky oněch fanzinů, o kterých to celé je. Takže to čtení pěkně odsýpá. Je to bezva a je to zajímavé. Osobně jsem nejvíc ocenil povídání o komiksových, sci-fi a počítačových fanzinech, protože tyhle všechny znám osobně jako čtenář z počátku devadesátých let. Ale i u těch ostatních oborů (metal, hardcore/punk, feminismus) jsem se poučil a dozvěděl něco nového. Snad jen ty fotografické ziny, ty mi přišly jako z jiného světa. Autorem této části jsou Nanoru a Turek, o kterých si už delší dobu myslím, že by se neměli projevovat psaným textem. Pokud jsou v jejich sděleních nějaké myšlenky, tak se dokonale rozplynuly a byly zadupány zřejmě záměrně nečitelným flow. Holt umělci :-)“... celý text
— deefha

Přejít na knížky autora