Gerard Manley Hopkins

Přidat do oblíbených Koupit knihy

anglická, 1844 - 1889

Populární knihy

Básně
Básně
Zánik Eurydiky
Zánik Eurydiky
Svíce uvnitř
Svíce uvnitř
Jsem výšleh z ohně k ohni
Jsem výšleh z ohně k ohni

Nové komentáře u autorových knih

Jsem výšleh z ohně k ohni Jsem výšleh z ohně k ohni

„Jsi výšleh nudy k nudě a pánbíčkářením to nezachráníš.“
— annihilation

Démant a slza Démant a slza

„Kniha obsahuje kompletní Svaté sonety Johna Donna. Vedle toho je zde Hopkins a T.S.Eliot. Navzdory tomu, že se jedná o překlad, oslovují básně svou silou a duchovním nábojem.“... celý text
— sika444

Démant a slza Démant a slza

„Nádherná duchovní poezie napříč staletími - opravdu démanty“
— Magdalena5

Jsem výšleh z ohně k ohni Jsem výšleh z ohně k ohni

„Další výborný a záslužný výbor z geniálního G. M. Hopkinse, doplněný třemi vynikajícími studiemi. Nemohu si ale odpustit jednu výtku směrem k překladateli, Jeho Excelenci biskupu Josefu Hrdličkovi. Byl jsem skutečně překvapen jeho větou v Poznámce k překladům, „V této básni [Zkáza lodi Deutschland] jsem záměrně vynechal jednu sloku (č. 20) z ekumenických důvodů.“ To je skutečně až tragikomické. Ostatně jako politická korektnost vůbec. Tahle sloka tedy neprošla, zřejmě jako příliš urážlivá pro protestanty (překlad Ivan Slavík a Rio Preisner, in: Zánik Eurydiky): První z pětice byla a od sestřiček s čepcem pocházela. (Ó Německo, dvakrát prokletý rod!) Zemi, z dober svých osiřelá! Lilie Certruda a Luther – z jednoho města jsou však, Kristova lilie a hovado z lesního šera. Už z života úsvitu uznáno tak, Ábel a Kain jsou bratři, jeden prs napájel dvojí plod.“... celý text
— HTO

Zánik Eurydiky Zánik Eurydiky

„Musím, opravdu musím přepsat sem jeho báseň Poštolka: POŠTOLKA (Ježíši Kristu, našemu Pánu) Dóféna říše úsvitu, miláčka rána přistih jsem – poštolku jitrem grošovanou – právě jak projížděla na plynoucí ploše vzdutého větru, jak vyrážela tam vzhůru, kroužíc na uzdě bijících křídel v svém nadšení. Pak sem a tam kmitem se převracela tak zcela jak ostří brusle svým hladkým obloukem, výpad i skluz vstříc vichru. – Mé srdce v skrytu svém nadchlo se zvládnutím, mistrovstvím, které v sobě měla. Čin, odvaha, krása – oh pýcho a větře zarputilý, pero, tady se spojte! Co teprv oheň, tisíc- krát více krásný a krutý, sršící z tebe, rytíři! Nediv se: postačí strmý nápor – brázdou syčíc, radlice křísne, uhlíky se zamodrají, milý, sprchnou a samy se odřou, růžovým zlatem zažíří.“... celý text
— HTO

Přejít na knížky autora