Georg Trakl

rakouská, 1887 - 1914

Nová kniha

Básně / Gedichte

Básně / Gedichte - Georg Trakl

Předkládané vydání první básníkovy publikované sbírky Básně (Gedichte) uvádí kromě českého převodu jeho textů i německý originál. Německý text byl korigován pod... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Básně Básně

Naprosto fascinující temné a meditativní básně. Dynamika zániku. Melancholie nenaplnění. Tlení. Lhostejnost krásy k bolesti. Prostě Trakl.
sika444


Básně Básně

K poezii mě to nikdy moc netáhlo, ale Trakl a expresionisté mi z nějakého důvodu z hodin literatury utkvěli a od začátku bylo jasné, že si od nich budu muset něco přečíst. Náhodou jsem v knihovně narazil na malinkou žlutou knížečku Fünfzige Gedichte, výbor 50 básní v originále, a zároveň na tento Reynkův překlad. Všiml jsem si , že Reynek některé vyloženě expresivní výrazy trochu zmírňuje... a němčina je prostě němčina. Díky tomu, že Traklova básnická slovní zásoba není moc bohatá (dalo by se říct, že je každá báseň variace na totéž téma), není tak náročná pro relativního začátečníka s němčinou, protože se některá netypická slova pořád opakují (namátkou: Antlitz, verfallen, neigen, Amsel, Schweigen, Kastanien, Hirt,...). Přesto, nebo možná proto ve mně Traklova poezie zanechala silný dojem. A naučil jsem se x německých výrazů pro různé druhy ptáků a rostlin.... celý text
Kmotr99


Prokletí básníci německé poezie Prokletí básníci německé poezie

Benn a Trakl jsou top třída ( :
AlTyxAy



Podzimní duše Podzimní duše

Pořád jsem si musela představovat zachmuřeného muže, ubytovaného na venkově, který vážným pohledem a s bolestnou laskavostí obhlíží okolní dění. Samotář temnou stezkou chvátá, snad pastýř hledá cestu domů. Pak tiše vyjde zvíře z arkád stromů a víčka rozevřou se božstvím jatá. Modravá řeka dolů plyne, večerem mraky táhnou klidně; i duše mlčí, andělsky a vlídně, a pomíjivý obraz tiše hyne.... celý text
Bonda


Básně Básně

Die Raben Über den schwarzen Winkel hasten Am Mittag die Raben mit hartem Schrei. Ihr Schatten streift an der Hirschkuh vorbei Und manchmal sieht man sie mürrisch rasten. O wie sie die braune Stille stören, In der ein Acker sich verzückt, Wie ein Weib, das schwere Ahnung berückt, Und manchmal kann man sie keifen hören Um ein Aas, das sie irgendwo wittern, Und plötzlich richten nach Nord sie den Flug Und schwinden wie ein Leichenzug In Lüften, die von Wollust zittern.... celý text
RozsyT