Historie česká přehled
Enea Silvio Piccolomini
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47942/bmid_historie-ceska-zNX-47942.jpg
4
23
23
Skandální, ale zároveň i nesmírně poutavá Historie česká E. S. Piccolominiho, spisovatele, humanisty a římského papeže Pia II., se stala díky své čtivosti a obšírnosti na dlouhá staletí nejvyhledávanějším dílem o českých dějinách v celé Evropě. Problematičnost Historie české spočívá v tom, že Piccolomini je determinován svým celoživotním postavením významného, vrcholného a posléze nejvrchnějšího církevního manažera a hodnostáře. Proto samozřejmě nekompromisně odmítá jakékoliv odklony od církve...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Historie česká. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
všechny komentáře
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Historie česká v seznamech
| v Přečtených | 33x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 7x |
| v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
kroniky Jan Žižka papežové husitství české dějiny Jiří z Poděbrad, český král, 1420-1471
Autorovy další knížky
| 2010 |  Historie česká |
| 1990 | O dvou milencích |
| 2020 |  Komentáře papeže Pia II. ve třinácti knihách (Svazek 1.) |
| 1906 | Pojednání o vychování dítek |
určitě sáhněte po vydání z roku 1998, je bilingvní (latinský text vlevo, český překlad vpravo na otevřené dvoustraně) a uvedené rozsáhlou erudovanou předmluvou Františka Šmahela, kterou doporučuju k prostudování
Piccolominiho kronika je tendenční (prokatolická), ale to ostatně každá jiná taky; čtenářsky je dnes zajímavá asi jen poslední kniha, v níž autor pojednává o událostech, které se staly za jeho života (už Palacký dokázal, že i v těch zkresluje skutečnost), a samozřejmě každého Čecha pobouří autorova nevybíravá hodnocení české povahy, zvyků a činů; z hlediska pramenného je kronika cenným, byť velmi nevěrohodným zdrojem, k němuž stále chybí moderní kritický aparát, škoda
překvapilo mne, kolik prostoru autor věnoval ženám - nejen jako sexuálním objektům a následně inkubátorům na výrobu budoucího mužského dědice, ale také jejich myšlenkám, činům a přímým promluvám, které nadto i hodnotí jako rozumné!
kronika končí slovy: Království se získávají zbraněmi, nikoli zákony!