Zrada vítězů
Marie Rutkoski
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387741/bmid_zrada-vitezu-zCH-387741.png
4
230
52
Kletba vítězů série
< 2. díl >
Zrada má řadu podob. Každá z nich někoho bolí, kvůli některým se i umírá… Kestrel svolila ke sňatku s korunním princem a zajistila tak herranskému lidu svobodu a územní autonomii. Sama se však ocitla ve zlaté kleci císařského paláce. Svoje nové postavení ovšem hodlá maximálně využít. Chce změnit kruté válečné taktiky svého národa a tak se bez Arinova vědomí stává tajnou informátorkou herranského mistra špionáže. Pouští se do nebezpečné hry, za kterou hrozí trest nejvyšší – smrt. I když je skvělá lhářka, po čas přestane mít své intriky pod kontrolou a věci se jí začnou vymykat z rukou. Vymyslí Kestrel způsob, jak neztratit svoji čest a svou lásku, aniž by zároveň nezradila císaře, otce a celý svůj národ?... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)Originální název:
The Winner's Crime , 2018
více info...
Přidat komentář
Jak i sama autorka na konci píše, že ji tento díl trval dlouho dokončit, mně trval dlouho dočíst - jak už zde mnoho lidí psalo, tenhle díl je fakt vycpávkový a je to poznat. Nebylo třeba ho natahovat do skoro 400 stran ale 250 by bohatě stačilo. Úplně nejvíce mě štvala Jessa a její chování. Až posledních pár kapitol mě znovu přesvědčilo o tom, přečíst si i třetí díl.
Druhý díl špionážní trilogie z vymyšleného světa. Tento byl hodně pletichářský, plný intrik a velkých lží a pro mne i nepochopitelných chybných kroků. Tak trochu výplňový, přesto ale stále kvalitní.
Tento díl byl za mě trochu slabší a celkově takový vycpávkový. Pletichaření na dvoře mě moc nebavilo. Z nových postav jsem si oblíbila prince Verexe, který na začátku vystupoval jako úplně jiný člověk, než se z něj v průběhu knihy stal. Na závěrečný díl se těším.
(SPOILER) Tento díl byl dosti plochý. Arin nevěděl co si o "zradě" Kestrel myslet a neustále přemítal, nad tím, co je skutečnost a co je iluze, kterou mu Kestrel naservírovala. Kestrel a její život na císařském dvoře byl vyloženě nudný. Mocenský boj mezi císařem a hlavní hrdinkou byl také neustále se opakujícím kolovrátkem. Nic zásadního se zde neudálo, až posledních 50 stran knihy stálo za to, což je velmi málo na to, aby to knihu pozvedlo.
Druhý díl skvěle fantasy série o lásce mezi znepřatelenými národy. Kestrel se má vdávat, protože nesmí zradit císaře a hlavně svého otce, ale nechce ani nic špatného pro zbytek světa. Najde hranici, kdy je to možné?
Tento díl je poměrně nabytí informacemi a dějem, ale nedává nám žádné rozuzlení, a proto jsem se musela hned pustit do pokračování.
S tím, jak skončila jednička, jsem se na dvojku opravdu těšila - poznáme další postavy, které zamíchají dějem, Kestrel se dostane do prostředí, kde její mysl stratéga dostane pořádně zahulit a dočkáme se společenských a politických intrik ve větším měřítku.
A, světe div se, přesně to jsme dostali! Prostřední díly trilogií občas trpí "vycpávkovým" a "přípravných" syndromem - jsou zároveň neposradatalené, ale i tak trochu o ničem. Rutkoski ale dokázala napsat druhý díl tak, že kvalitou se naprosto s přehledem rovná prvnímu a ještě navíc přídává rozsáhlou pletichu, ke keré nám po cestě dává nenápadné indicie.
Celý příběh je tak velice napínavý, i když jde třeba jen o scénu, kde si Kestrel zkouší se švadlenou šaty, nebo hraje na klavír. Je to prostě skvělé čtení a já jsem nadšená.
Jediné, co moje nadšení kazí je fakt, že třetí díl nikdy nespatřil světlo světa vytištěný v češtine, budu tak muset oprášit čtečku a do knihovny si pak opatřit anglické paperbacky. Sice ještě nevím, zda nebudu ze zakončení ve třetím dílu zklamaná, ale zatím to jednozačně aspiruje na serii, ke které bych se kdykoli s chutí v vrátila.
Opět pěkný díl. Nejvíc mě baví vztah hlavních postav, potřebovala jsem číst dál a dál. Skvělý vývoj postav, komplikovaný děj plný intrik.
Lepší než první díl a hlavně konec jsem nečekala. Jen pořád nevidím to, na co mě nalákali. Silnou ženu, která se nerozhoduje podle srdce.
Za mě o něco slabší než první díl a přiznávám, že po tomhle díle mi Kestrel a Arin vůbec nejdou k sobě - nechala bych ji spíš s princem, to pomalu vznikající porozumění mi asi prostě bylo bližší než prostá spalující vášeň mezi nimi dvěma, ale teďka mám pocit, že z toho asi zase nic nebude (už jen soudě podle anotace třetího dílu, že jo). Ale stejně. Kestrel + Verex prosím.
Vyborne pokracovani. A zase otevreny konec. Takze je jasne, ze jdu hned na dalsi dil.
U série se mi líbí postavy, děj i zajímavá zápletka. Jediné s čím mám problém je pro mě krkolomné zpracování, nedokáže mě tolik vtáhnout do děje.
O druhých dílech se většinou říká, že jsou v sérii vycpávkové a nic převratného se v nich neděje. Tady mi to vůbec nepřišlo. Zda se mi, že pro příběh se zde odehrálo až moc důležitých událostí. Ano, tempo příběhu he podstatně mírnější než v předchozím díle, nicméně to bylo stále zajímavé a především napínavé. Hlavní hrdinka Kestrel tu sem tam udělá nějakou botu, ale za to jsem si ji více oblíbila, což je co říct. U Arina jsem to měla na střídačku, což mu i odpustím. Dále mě nadchla nová postava, a to Rošar, který příběh hezky okořenil a udělal ho zajímavým.
Jak se blížil konec tohoto dílu, tak jsem byla jak na trní, jak to skončí. A můžu říct, že to bylo něco neskutečného. Kestrel mi v tu chvíli strašně líto. Po dočtení jsem se musela hned pustit do třetího dílu.
(SPOILER) Ve druhém díle se společně s Krestel ocitáme na císařském dvoře a motáme se ve všech intrikách, které jsou s ním spojené. V druhém díle jsem si ještě více zamilovala Krestel a její smysl pro strategii. Arina jsem si taky oblíbila, hlavně to jak ví o Krestel každou maličkost, je mi líto že mu pořád láme srdce(ikdyž samozřejmě nerada). Jsem moc ráda, že se zde objevují Ronan a jeho sestra, naprosto chápu jejich nenávist, ale bylo mi nebohé Krestel hrozně líto. Miluji prince, takže Verex se musel hned stát mým oblíbencem. Zamilovala jsem si Krestelin vztah k jejímu otci a jeho zrada na konci zlomila více než jedno srdce.
Opět neskutečně čtivý díl. Moc se mi to líbilo. Přibyly nám tu nové tváře a musím říct, že Rošara i Verexe jsem si opravdu oblíbila. Hlavně jsem se nasmála, jak Rošara neustále napadaly zajímavé nápady na Arinovu smrt. :-D Hrozný blázínek. No, a naše ústřední dvojice Kestrel a Arin. Ach jo! Kdyby Kestrel řekla pravdu. Kdyby Arin věřil víc svým instinktům. Kdyby, kdyby, kdyby. Mohli si ušetřit spoustu trápení (a my taky!!), ale taky by kniha asi v tom případě mohla skončit prvním dílem, takže je jasné, že to prostě nemůže jít jako po másle. Na závěr ten otec. To bylo velké zklamání, takhle vydat svou dceru. Opravdu mi z toho bylo úzko. Konec tedy opět velmi nalákal na další díl, protože každý čtenář prostě musí ihned vědět, jak tohle celé dopadne. Za mě opravdu super!
Druhý díl se mi líbil asi ještě více než první. Autorka si to napětí vyloženě užívá a já se několikrát přistihla, jak mlátím pěstí do stolu "Bože Kestrel, tak už mu to konečně řekni !" Nové postavy jsou také výborně vykreslené a obzvlášť z císaře mi bylo kolikrát opravdu úzko. O to víc mě teda pěkně s*** zjištění, že další závěrečný díl je pouze v elektronické podobě. Nechápu...V mé knihovně by totiž trilogie měla své čestné místo jisté, ale takhle popravdě nevím jestli si ponechám pouze dva díly.
Překvapilo mě, že mě tenhle díl bavil snad ještě více, než předešlý. Nemohla jsem se od něho odtrhnout a měla jsem strašnou potřebu číst dál a dál.
Zde se našlo hodně zajímavých situacích. Fakt jsem občas nad celým tím příběh pociťovala zoufalství, protože jsme chtěla, aby už konečně pravda vyšla najevo. Nechtěla jsem číst další lži a dohady. Jenže to se mi nepoštěstilo. Možná tohle ten díl dělá tak dobrým. Nebylo to tak, jak bych očekávala.
Hlavní postavy jsem si snad ještě víc oblíbila. Kestrel byla furt stejná. Chytrá, vynalézavá, obětavá a hodná. To, co všechno děla pro ... (nebudu říkat, to si musíte přečíst) bylo neuvěřitelné! Hlavně ani nechtěla, aby to někdo věděl. I přesto, že byla považovaná za tu špatnou, za mrchu, které záleží jen na sobě a svém postavení. Nicméně její odvahu jsem fakt obdivovala.
Arin byl ze začátku stejný, jako v předchozí knize. Jenže postupem času se z něho stával zatvrzelý kluk, který nevěří svým instinktům. Vždycky jsem byla úplně frustrovaná z toho, že ho něco napadlo (něco, co byla pravda), ale pak si vynadal za to, že to tak není. Kdyby prostě víc věřil, věřil by i v to, co věřit chtěl. Kdyby se nenechal tak snadno oklamat, všechno by bylo jednodušší a mně by to ušetřilo spoustu zoufalství i vzteku. Vždycky jsem za to na něho byla neskutečně naštvaná a říkala jsem mu (jo, fakt jsem mu to říkala), ať sakra věří svým instinktům. Na druhou stranu jsem ale jeho pochyby chápala a sama nevím, čemu bych na jeho místě věřila.
Samozřejmě, že tady přibylo spoustu nových postav. Některé jsem fakt nesnášela a některé jsem si oblíbila. Například Verexe, tedy korunního prince. On byl prostě úplně jiný, než jeho otec. Byl hodný, soucitný i chápavý. Ke Kestral se choval moc pěkně a chápal jí. Líbilo se mi, že tak nějak stál při ní a svému otci nic neřekl.
Konec byl zase naprosto strašný! Ne, že by byl nějak hnusně napsaný, ale ...Vždycky mám chuť číst dál. Vždy si říkám, jak nám tohle autorka opět mohla udělat. Už se těším na závěrečný díl, až se konečně dozvím, jak celé tohle skončí. I když mám tušení, které bude tak na 98% správně, ale stejně se moc těším.
(SPOILER)
Pokračování Kletby vítězů nám přineslo zajímavý zvrat - Kestrel se stává snoubenkou prince Verexe (což je vysoký blonďatý ťulpas s měkkým srdcem, který Kestrel vždycky všechno odpustí) a svou roli hodlá maximálně využít.
Její vztah s otcem se zlepšuje, Arinovi chce mermomocí říct pravdu, ale když na to přijde, jen ho uráží a zesměšňuje a doufá, že Arin přijde na to, co je pravda (což se taky stane, ale Kestrel ho zase zesměšní. Fakt logika).
Konec knihy je velmi překvapující (a taky trochu znechucující). Jako by Kestrelin otec říkal:
,,Kestrel, má jediná milovaná dceruško, jsi jediné co mi zbylo... tudíž pro svůj klidný spánek jsem tě udal císaři, a ani jsem se nesnažil u něj škemrat, aby tě ušetřil, ale on to stejně udělal a posílá tě jen do pracovních táborů, kde pravděpodobně umřeš. To je smůla, co? Zlomilas mi srdce, Kestrel, tím, že ses zamilovala do guvernéra lidu otroků... Sorry."
Abych to ale uvedla na pravou míru; kniha nebyla špatná, jen v ní moc logiky nenajdete.
A konec je dost znechucení.
Kniha Zrada vítězů je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 311x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 20x |
| Knihotéce | 225x |
| Chystám se číst | 144x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 5x |
Zrada vítězů byl takový "vyvatěný" díl, nastavovaná kaše. Kestrel je sice skvělá lhářka, ale čím dál víc se jí její záměry nedaří. Jediné, co by se dalo vytesat do kamene je rozhovor s otcem : "Potřebujeme další vojáky, armáda mele z posledního..." "Tak přestaň zabírat nová území..."