Vyhledávání v diskuzi

Témata diskuze:

Příspěvky v diskuzi:

Výročí – kalendárium:
Osudný podpis. Před 80 lety Beneš věnoval Československo Stalinovi Před osmdesáti lety, 12. prosince 1943 podepsal Zdeněk Fierlinger s V. M. Molotovem jeden z osudových dokumentů Československa. Asistovali jim u toho Edvard Beneš a J. V. Stalin. https://1url.cz/6uDKO Já jsem už několik let přesvědčen, že pokud by měl Beneš zájem, mohl se domluvit s Rooseveltem a Česko by se po válce připojilo k západu. Slovensko by za svoji spolupráci s Velkoněmeckou říší zůstalo pod vlivem SSSR. Omlouvám se slovenským přátelům. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo. - Zobrazit vlákno diskuze

Slovný futbal:
1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Její vrstevnice používala snad ještě více pseudonymů a napsala rovněž spoustu historických románů a detektivek z historie a současnosti. Jedna její detektivní série je u nás velmi populární, méně známé jsou moderní detektivky s vazbou na Československo. - Zobrazit vlákno diskuze

Odešli nám....:
Ve věku 85 let zemřela socioložka Jiřina Šiklová, signatářka Charty 77. Možná jste také za normalizace četli knihy k nám pašované ze Západu. Šiklová patřila k lidem, kteří pomáhali dostávat zakázanou československou literaturu na Západ a exilovou literaturu do Československa. Spolupracovala s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury Viléma Prečana v německém Scheinfeldu, a také se podílela na transportu exilové literatury, který z Londýna organizoval Jan Kavan. Tento kanál fungoval dvacet let. V roce 1981 však policie jeden z mnoha desítek kamionů zadržela - Jiřina Šiklová a dalších osm lidí šlo na rok do vězení. Pod tlakem mezinárodních protestů byli ale nakonec propuštěni a souzeni na svobodě. - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Ale ještě, pobíječmuch, navedl si mne svou ranní poznámkou, čímž se touto cestou omlouvám, že se názvu sama nedržím. Jen jsem na podobné, x-krát opakované lži alergická... Ono svým způsobem se dění v bývalé Jugoslávii tohoto tématu týká. Mluvíme, a právem, o "mnichovské zradě", o tom, že za malé Československo nebyly tehdejší mocnosti ochotny se brát a obětovali nás pro zdánlivý mír. Říkám si, byl by dnes někdo ochotný nějaké oběti za nás, když my sami k tomu nijak ochotni nejsme, když se povětšinou řídíme: "Co je tvoje je i moje, co je moje, do toho ti nic není"? Proč by to vlastně někdo měl dělat... Vím, že velmi zjednodušuju, přesto... - Zobrazit vlákno diskuze

Jakou knihu právě čtete?:
1918 aneb jak jsem dal gól pres celé československo - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Název tohoto vlákna mě přiměl k malému zamyšlení. Připomněl jsem si mobilizace z roku 1938, kdy byla většina obyvatel mladé republiky připravená hájit Československou republiku. Kdyby se mělo něco podobného opakovat dnes, byla by ochota hájit vlast menší než tehdy, ale myslím si, že by se i tak našlo dost obránců republiky. A teď přichází moje otázka. Až se republika změní na občanskou společnost a národní stát nahradí multikulturalismus, tak kdo bude ochoten hájit toto nové Česko? - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Kapis - zmíněná kniha je dobrá, hodnotím první třetinu, pak jsem knihu odložila - je to velmi smutné čtení. Stejně jako číst si o plánech německých nacistů ohledně Čechů, plány na vyřešení "české otázky" - ty texty a slova jsou děsivé - např. projev Reinharda Heydricha z 2. 10. 1941. Mnichovskou dohodu považuji za zradu a kdyby Němci nebyli poražení, myslím, že by Československo/Česká republika neexistovala. - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Vestičko, Vy zřejmě vůbec nechápete, jak fungují mnohonárodnostní demokratické státy. Ve Švýcarsku můžete mluvit německy, francouzsky, italsky či žvatlat od každého něco, přesto jste Švýcar, nikoliv Němec/Ital/Francouz. Takovým mnohonárodnostním státem jsme byli i my Československo před válkou, hovořili jsme česky, německy, slovensky, maďarsky, polsky, rusínsky, romsky a nebo jsme si jazyky všelijak míchali. A i dnes v Německu jsou spolkové státy, němčina každého spolkového státu či oblasti je trochu jiná, stejně jako je jiná němčina rakouská či němčina v severní Itálii. Severní Ital mluví tamní němčinou, ale je to Ital, papírově i ve svém srdci...... - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Vestička - ať se každý cítím čím chce... Petr Jilemnický je takovým příklade, Čech rodem, Slovák volbou, Kundera - Čech rodem, Francouz volbou, Němcová - rakouská Němka rodem -. Češka volbou.Ovšem realita je taková, že myslíme, mluvíme a vykazujeme specifika Slovanů, cítit se můžeme klidne i Portugalci..a nemusíme ani umět portugalsky, Nebo o tom můžeme plácat. Jinak naše osvobození přišlo bezesporu z východu, jen pod vlivem první světové války a především ruské bolševické revoluce se rozpadly koloniální velmoci a mohlo vzniknout Československo, rozpad trvá, jak jinak nazvat sešup USA?, jen díky SSSR a jeho vítězszví nad Hitlerem jsme jako národ i jednotlivci zde. Nikdy mu nebudeme moci být dost vděčni, a to že se dnes stavíme do řad zjevných nepřátel Ruska? To je jen naše ostuda. a ještě jsme se přimkli k agresivnímu paktu a jeho majiteli... no, já s tím nesouhlasím, ale mne se nikdo neptal, takže se tím necítím ani vázán. Samozřejmě lze souhlasi i ś tím, že kromě slovanských máme i specifika středoevropských zemí, vždyť je také podstatě Slovné ovlivnili. Pokud někdo není svázán ruskými tradicemi, no, není Rus , pokud není svázán slovanskými, ať klidne věší punčochu pro Santu... je to jeho věc a nikoho dalšího to nezajímá. Většina z nás to ale nedělá. - Zobrazit vlákno diskuze

Výročí – kalendárium:
Hlavně nezapomínat: Před 82 lety nacisti obsadili Československo https://1url.cz/kKtH3 - Zobrazit vlákno diskuze

Knihy, po kterých pátrám - poraďte:
Podle všeho to vycházelo i slovensky Vydávají ministerstvo kultury ČSR, ministerstvo kultury SSR a Svaz československo- sovětského přátelství v Lidovém nakladatelství Praha a ve vydavatelství Obzor Bratislava - Zobrazit vlákno diskuze

1. Kniha z lékařského prostředí:
Doktorka z domu Trubačů - krásná kniha od Ilony Borské - Autorka líčí život české lékařky Dr. Vlasty Kálalové-Di Lottiové. Její touhu po pomáhání a poznávání. Ve dvacátých letech se vypravila do Bagdádu, kde chtěla zřídit československou nemocnici, kam by lékaři z ČS jezdili získávat zkušenosti..... opravdu krásná kniha:-) - Zobrazit vlákno diskuze

Kniha k narozeninám (historie):
Poslední bitva - popis ťaženia na Berlín, z pohľadu generálov, politikov, ale aj civilistov, z nemeckej, ruskej aj spojeneckej strany. https://www.databazeknih.cz/knihy/posledni-bitva-132045 Nevyhlášená válka - menej známa vojna medzi československom a maďarskom po konci prvej svetovej vojny o územie Slovenska. https://www.databazeknih.cz/knihy/nevyhlasena-valka-boje-o-slovensko-1918-1920-105161 - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
ijcro Byli to skutečně naši čeští Němci, byli jsme to my sami. Žili jsme zde společně cca 600 let, v souladu i se střídavými potížemi, německy hovořící tvořili cca 30% československé populace, měli československou státní příslušnost. Např. Ferdinand Porsche založil VW ještě jako československý občan (!). I ve Švýcarsku žijí "Němci", a identifikují se především jako Švýcaři, byť hovoří německy, taktéž tam žijí "Francouzi" a"Italové". Bohužel my jsme nezvládli (tím míním jak česky, tak německy hovořící Čechoslováky) přechod z Rakouska Uherska do Československa. U našich německy hovořících občanů se ještě přidala hořkost z prohrané války (1.sv.), odstřihnutí od Vídně a zejména skutečnost, že němčina už nebyl 100% úřední jazyk. Ve Švýcarsku jsou 3 úřední jazyky - francouzština, italština, němčina. Silná orientace na Říši přišla u našich Němců až v roce 1935. - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
Vůbec nebráním tehdejší představitele Francie a Británie, zradili nás v Mnichově, o tom není pochyb. Ale přiznejme si, že ani my jsme se předtím nechovali jako 100% Mirkové Dušínové a tím jsme jim na zradu do určité míry nahráli. Tak jako nás za Rakouska - Uherska (mírně) utlačovala Vídeň, tak my Češi jsme za první republiky (mírně) utlačovali naše Němce, Slováky, Poláky a Maďary. Nenastolili jsme plnou demokracii, když v roce 1935 vyhrál Konrád Henlain československé parlamentní volby (!), tak jsme udělali všechno proto, aby se nestal premiérem. A on tehdy nebyl úplně pro Berlín a Říší, nicméně tím, že jsme mu nedali šanci pokusit se sestavit československou vládu, tak se radikalizoval a sudetští Němci se přiklonili k Říši a k nacismu. Tehdy jsme propásli šanci stát se Švýcarskem. Ta šance už se nebude opakovat. Francie a Británie tehdy nabyly dojmu, že si nedokážeme poradit s národnostní otázkou a že je třeba Sudety přičlenit k Německu. Zaplatili jsme za to krutou cenu. - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní šibenice - hra:
Andy Warhol a Československo? Druhé slovo mám o jedno písmeno delší, tak nevím. - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
A mám to... Hledaný je jednou z mých oblíbených osobností. Proslul jako politik, a je spjat hned s několika mezníky moderních českých (chcete-li československých) dějin. Byl souzen v procesu s Omladinou, seděl v cele s Kramářem za protistátní aktivity, patří mezi Muže 28. Října, byl členem vlády a i díky jeho měnové reformě Československo ustálo odtržení od monarchie. Proslul svými vyhraněnými postoji (Za zásluhy pro stát se neplatí! Či jeho motto Šetři a pracuj), a i proto tipoval legionáře jako toho, kdo naň vztáhl ruku. Těžko soudit, jak by se v politice a společenském dění profiloval dál, kdyby předčasně neskonal. Těch nápověd je zde ažaž, takže jistě nebude těžké uvést jeho celé jméno. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Bude Československo napadeno? - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Poľsko aj Maďarsko boli čo sa týka komunistického režimu podstatne iné než Československo, oni tam v podstate mali už vtedy určitú formu socializmu s ľudskou tvárou. - Zobrazit vlákno diskuze

Žánry a kategorie na DK - vaše návrhy:
Ty žánry jsou dobré, musím je pochválit. Pečlivě jsem naklikal vše oblíbené. A právě v tom je jádro pudla. Ve svých oblíbených žánrech mám zpravidla vždy jeden oblíbený podžánr, a téměř vše ostatní ze žánru do značné míry ignoruji. V zásadě mám v každém žánru jeden, dva tři podžánry, a ke všem ostatním podžánrům onoho oblíbeného žánru se stavím záporně, někdy snad až téměř nenávistně. Prozatím, pro jednoduchost, shrnuji, téma oblíbené žánry určitě pro řadu uživatelů nebude vůbec jednoduché, protože určitě nebudou stát o informace o těch podžánrech o které ale vůbec nestojí. Sci-fi mám rád, o fantasy prakticky nestojím. Ze Sci-fi vynechávám přinejmenším alternativní historii a post-apo. Detektivky mám rád, ale cokoliv zavání drogami, mafií - zvláště pak tou ruskou, mučením a násilím vůbec - opět nezájem. Mapy - 1:25 000, okrajově 1:50 000, horší měřítka už prakticky vůbec ne. Turistické průvodce - Československo v hranicích z let 1918 - 1938 + 50 - 100 km v zahraničí podél našich hranic, vyjímečně obdobně Rakousko - Uhersko z doby před rokem 1918, případně snad ještě Evropa. Přednost dávám vždy síti průvodců pro pěší turistiku, které na sebe navazují a pokrývají určité souvislé území. O průvodce věnované jednomu městu nebo místu - jedné památce rovněž nestojím. O průvodce věnované vždy jednomu státnímu útvaru, vhodné spíše pro všeobecné seznámení zákazníka cestovní kanceláře s územím které hodlá se zájezdem navštívit nemám v podstatě zájem. Podobná situace je se vším co se týká jazyků. Zpravidla každý má ten jeden, který pokládá za hlavní. Občas se snaží si rozšiřovat obzor o dva, tři další, ale až stovky ostatních jej nechávají chladnými. U ostatních žánrů, které jsou u mne převážně okrajové, se často najde podžánr, kterému v určité době věnuji právě z mnoha různých důvodů zvýšenou pozornost. Samotné rozdělení žánrů, tak jak jsou dnes na DK vytyčeny, jsou dobré v tom, že při vyhledávání je možné alespoň částečně eliminovat to co nehledám, a vyhledávání tak zjednodušit, zrychlit a zpříjemnit. Tím ale jejich přínos končí, protože stanoví skutečně jen základní rozdělení, ze kterého každého zajímá zhruba tak maximálně 10%. Netuším jak se téma oblíbené žánry zrodilo, a především ani to, k čemu má v budoucnosti sloužit, v každém případě však bude nezbytné pečlivě zvažovat jakékoliv případné funkčnosti, které by na tato data navazovaly tak, aby byly pro uživatele přínosem, a nikoliv naopak. - Zobrazit vlákno diskuze

Přidání římské národnosti autorům:
Kegare, pokud jsem to opravdu napsala tak nesrozumitelně, jak tvrdíte (že si údajně protiřečím), tak to zkusím zjednodušit: - žádáte do seznamu přidat "národnost římskou" , jenomže zde v DK se národnosti vůbec neuplatňují, - vámi navrhovaná národnost římská nebyla žádnou národností, ale státní příslušností (Říše římská byl - dnešní terminologií - mnohonárodnostní útvar). - v DK se používá pouze přiřazení autorů ke státům (tedy obyčejně dle státní příslušnosti, nebo dle státu místa narození) , - číselník "národností" v DK nabízí přiřazení ke státní příslušnosti v cca 99% k momentálně existujícím státům (ale třeba je zde i výjimka: tzv. národnost rakousko-uherská). Těch států, které v běhu dějin existovaly a jichž byli mnozí zdejší autoři příslušníky, je mnohem mnohem více, než kolik nabízí číselník DK (např. Československo, Svatá říše římská národa německého, Osmanská říše a pod.) V případě, že se vyhoví vašemu návrhu, tak by se do čísleníku (tzv. seznamu národností) měly dostat i další zaniklé státní útvary). P.S. Tvrzení, že národnost a státní příslušnost je jen takové slovíčkaření, nesdílím. Tisíce a tisíce knižních titulů - odborných i beletristických - pojednávají o tom, že je to "sakra-rozdíl". - Zobrazit vlákno diskuze

Hledám knihy na téma...:
Lehrerin: Skús ešte pozrieť v zoznamoch Historické romány Československo 20. století. Ak tam niečo chýba, treba napísať. - Zobrazit vlákno diskuze

Databáze knih vs ČBDB? To je oč tu běží!:
Databázi knih mám už asi 5 let, zaznamenaných knih skoro 900... V poslední době ale narážím také na Československou bibliografickou databázi. Co Vám připadá lepší? Také mě zajímalo, zda jde nějak moje zaznamenané údaje převést tam... Připadá mi, že mají lepší, podrobnější přehledy/statistiky o přečtených knihách. Tak nevím... - Zobrazit vlákno diskuze

Poznej knihu podle tří indícií:
Po dlouhém přemýšlení historicko-zeměpisné indicie: 2. světová válka - Československo - Grónsko - Zobrazit vlákno diskuze

Nono (aneb štrikovna):
a ještě kousek: Situaci změnil nástup Adolfa Hitlera. Beneš na něj reagoval tím, že v roce 1935 uzavřel smlouvu se Stalinem. Po návratu z Moskvy pak světu oznámil, že Stalin byl "laskavý a pozorný", obchody byly plné zboží a šťastní proletáři se každé léto rekreují šest týdnů na Krymu. O Československu se začalo říkat, že je to "mateřská letadlová loď bolševismu". Nebyla to pravda, ale už i původní zastánci Masarykova experimentu v něj přestávali věřit. Jen rok po Benešově návratu z Moskvy, v srpnu 1936, napsal sir Robert Vansittart, že "Češi zničili sebe sama svým hloupým chováním a tolerancí vůči korupci. Teď už je příliš pozdě zachránit je i jejich slepený stát od hněvu, který na ně dopadne." Národ Beneše obdivoval jako mistra diplomacie. Když ale přišel rok 1938, ukázalo se, že Československo neměli rádi ani sousedé, ani spojenci, ale ani velké procento vlastních občanů. Sebestřednost a nedostatek velkorysosti v dobách míru měly podíl na tom, že se země ocitla v situaci, kdy se stát svým nepřátelům před očima rozpouštěl jako kostka mýdla v horké době. - Zobrazit vlákno diskuze

Nono (aneb štrikovna):
pokračování: Beneš zpočátku dosáhl na mezinárodní scéně určitých úspěchů, ale svou pověst začal brzy ztrácet. A jak klesal v očích diplomatických profesionálů, klesal i národ, na jehož zástupce se pasoval. Už první britský velvyslanec v Praze si ve svých zprávách pro Londýn všiml, že Češi mají tendenci považovat se za "dokonalé" a že "svou neznalost okolního světa - a ta je kolosální - maskují předstíráním, že vše umí lépe". Z tohoto postřehu o českém charakteru čiší smutek, protože je nadčasový. Ani v Sudetech nedokázalo být Československo vstřícné, i když si to mohlo dovolit - hlavně v druhé polovině dvacátých let. Své ústrky z dob Rakouska teď kompenzovalo ústrky vůči německé, polské a maďarské menšině. Praha věřila, že se svým průmyslem a francouzským spojencem žádné kompromisy hledat nemusí. - Zobrazit vlákno diskuze

...třeba někoho zaujme v literatuře:
Skotský autor. Československo 30. let. Psychiatrická léčebna. To bude masakr. :-) - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
O víkendu budu standardně v práci, takže oslavovat se bude pouze nealkoholicky. Škoda jen, že Československo se po revoluci tak rychle rozpadlo. - Zobrazit vlákno diskuze