Vyhledávání v diskuzi

Literární rébusy (a sem tam šifra) - hra:
nás kluků bylo + nakonec nezbyl ani jeden + celá rozhněvaná porota = tolik detektivů - Zobrazit vlákno diskuze


Trojslovný příběh:
celá porota včetně - Zobrazit vlákno diskuze


Knižní šibenice - hra:
Porota ? - Zobrazit vlákno diskuze


Nevyváženost díla...:
ja mám skúsenosť s vyváženosťou diela - keď porota nevie, akým spôsobom dielo sprdnúť, použije napríklad nevyváženosť.... - Zobrazit vlákno diskuze


Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
OK. Hora Ída u Tróje. Porota ve složení Paris. - Zobrazit vlákno diskuze


...třeba někoho zaujme v literatuře:
Nelze pochybovat, že AdikSS, který/a s nadšením uvítal encyklopedistovo připomenutí této knihy a honem se zaregistroval jako "nový" uživatel DK, jen aby k ní mohl připojit svůj nadšený komentář, je někdo, kdo se pod jinými (či jinými) jmény tady vyskytuje už dávno. Dan bude mít jistě radost a v očích zadavatelů reklam jistě stoupne prestiž DK o dalšího čtenáře! I porota té souteže o Lupu bude jistě nadšena z tohoto progresu, a to i přesto, že místo lupy by někteří zde spíše potřebovali dalekohled, aby dohlédli, kam tohle povede .... - Zobrazit vlákno diskuze


Hororový překlad:
Přeci jen si neodpustím ještě klasické upozornění na edici Omega, sjeďte si tady na rok 2015: http://www.obecprekladatelu.cz/anticena-skripec.htm „Anticena za rok 2015 Odborná porota Obce překladatelů ve složení Jiří Hanuš, Milada Matějovicová a Jan Seidl posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a 13. května 2016 na Světu knihy udělila překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2015 (s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech) nakladatelství Dobrovský s.r.o. za zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech v edici Omega. Edice Omega je z převážné části založena na vydávání překladů z období první republiky, či dokonce rakousko-uherské monarchie, u kterých již uplynulo více než 70 let od úmrtí překladatele. Autorská práva na překlad jsou tudíž volná a lze je bezplatně použít. Kritiku zasluhuje už to, že nedbalá redakční práce, prováděná zčásti automaticky pomocí počítače, do textů vnáší chyby, které v původních překladech nebyly, a kromě toho není schopna odhalit, že zvolený prastarý překlad je ve skutečnosti překlad zkrácený. Především však považujeme za závažné, že nakladatelství Dobrovský zaplavuje trh levnými knihami tohoto druhu za situace, kdy prakticky ke každému z takto vydaných děl existuje přinejmenším jeden moderní překlad od renomovaného překladatele.Je nepochybné, že vydávání zastaralých překladů ztěžuje porozumění textu, neboť jejich jazyk je od dnešní češtiny výrazně vzdálen. Negativně tak ovlivňuje vztah k literatuře a čtenářské kompetence, nejvýrazněji pak u dospívajících a dětských čtenářů. Mezi archaickými překlady vydanými v Omeze je totiž řada stěžejních děl světové literatury, která patří k doporučené četbě na středních školách, či tituly určené specificky dětem.“ Za sebe můžu dodat, že starý překlad může mít své kouzlo, ale například u Moby Dicka taky proběhlo přizpůsobení současnému čtenáři, kdy J. a J. Medkovi proškrtali text tam, kde autorovy znalosti kytovců zastaraly (!!). No maucta. - Zobrazit vlákno diskuze


18.) kniha, která získala Man-Bookerovu cenu:
lenka.Vílka: Ano vím, je to především moje chyba, že jsem si to neověřil, ale na druhou stranu jsem se tak dostal ke knize, která mně nadchla a přinutila číst každou volnou minutku, protože Malý Vetřelec za to opravdu stojí, člověku ten pomalu plynoucí děj nedá vydechnout a udržuje v napětí do poslední stránky... Při jejím výběru jsem se inspiroval od knih vložených do diskuse i žebříčku přečtených knih výzvy, nakonec i zde na Databázi je odkaz na knihy, které cenu obdržely: https://www.databazeknih.cz/literarni-ceny/man-booker-prize-10 zde je v roce 2006 uvedená autorka Malého Vetřelce S. Watersová, ale ta jí podle wikipedie opět nezískala. Nevím kde se ty chyby berou, možná lidi mate, že porota vybírá do užšího výběru každý rok 6 knih, ze kterých pak vzejde vítěz. V tom případě by byl i Malý Vetřelec v pořádku. Koukal jsem ale, že je tady k tomuto tématu mohutná diskuse, takže už to nebudu nijak dál rozmazávat :-) nezbývá než vybrat knihu ze seznamu na Wikipedii. - Zobrazit vlákno diskuze


Překlady knih / Překladatelé:
Cena Josefa Jungmanna za nejlepší beletristický překlad uplynulého roku spolu s dalšími oceněními byla udělena 2. října 2018 v prostorách pražského Goethe Institutu. Porota ve složení Václav Jamek (předseda), Dagmar Hartlová, Magdaléna Štulcová, Marie Zábranová a Jan Zelenka rozhodla takto: Cenu Josefa Jungmanna za r. 2017 získává Šimon Pellar za překlad z angličtiny románu Hermana Melvilla Bílá velryba (Odeon); Mimořádnou tvůrčí odměnu získává Magdaléna Křížová za překlad z hebrejštiny románu Asafa Gavrona Osada Na pahorku (Pistorius a Olšanská); Tvůrčí prémie: Viktorie Hanišová (Philipp Winkler: Chuligán, překlad z němčiny, vyd. Host) Věra Kociánová (Jurgis Kunčinas: Túla, překlad z litevštiny, vyd. Venkovské dílo) Radvan Markus (Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína, překlad z irštiny, vyd. Argo) Petra Martínková (Henry James: Anglické hodiny, překlad z angličtiny, vyd. Leda) Prémie Tomáše Hrácha nebyla udělena. Do Síně slávy byla uvedena Pavla Lidmilová, překladatelka z portugalštiny a španělštiny, nositelka Státní ceny za překlad. Krameriův vinš za podporu a rozvoj literárního překladu získala překladatelka z ruštiny a italštiny, nakladatelská redaktorka Marie Zábranová. Při této příležitosti bylo již tradičně předáno Stipendium Hany Žantovské na překlad poezie (donátorů Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského), a to Vítu Pokornému na antologii španělských básníků Generace 27. http://www.obecprekladatelu.cz/ - Zobrazit vlákno diskuze


Každý může napsat knihu a vydat ji. Je to dobře?:
Je kouzelné pozorovat, jak si uživatelé Zóna a Adhara každý ohřívají svou polívčičku, tedy považují svou osobní zkušenost za zobecnitelnou, tedy když se to "přihodilo" jim, pak to tak musí být vždycky. Měřítkem kvality je pro mě to, jestli si ji laictí čtenáři z další biologické generace budou chtít přečíst resp. jestli se aspoň některým z nich bude "líbit". To, že když je kniha dobrá, nakladatelé se o ni poperou je dobrá naivita. Vzpomeňte si na ty případy, jak dopadají díle renomovaných autorů, které pošlou vydavatelům resp, porotám literárních soutěží pod pseudonymem. To, že si dnes V ČR můžě knihu vydat každý gramotný příslušník střední třídy velmi vítám. Co byste taky od anarchistické liberálky (nikoliv neomarxistky, odmítám předem) jiného chtěli, že? :-) - Zobrazit vlákno diskuze


Filosofování pod starým mohutným dubem:
Richie1: víceméně s tebou souhlasím. Ale zmíněním kubismu jsi mi připomněl vzpomínku na má studijní léta (tady se můžu vykecat, že jo? Název vlákna k tomu sám vybízí): Bylo krásné jarní období a nám se dostalo té pocty, že jsme se mohli jako škola zúčastnit soutěže, kde bychom dokázali, že s málo penězi můžeme konkurovat velikánům s penězi na tvorbu skoro až nepřiměřených rozměrů. A že i škola, která s názvem "stavební", muže vyprodukovat šikovné lidi s oboru textilním (holt pro nás nebylo místo jinde). Naštěstí nás přejmenovali :) Ta paní v Bille na mě koukala divně, když jsem u nich chtěla jít na brigádu. (Vy tedy rozumíte cihlám? Ne, látkám, jenom to podle názvu mé školy nejde poznat...). Za málo peněz hodně muziky, že? Vtipné bylo, že jsme měli téma kubismus. Všechno jsme měli na jedničku. Od věcí (svařené konstrukce potažené saténem, protože svářeči měli dílny o patro níž, takže zadarmo a ještě si kluci potrénovali), po choreografii a muziku. Ještěže hodnotila porota, ne publikum. Podle reakcí to nepochopili, ale my byli třetí. Jde o to, že jsme automaticky předpokládali, že ve společnosti podobně smýšlejících lidí, najdeme znalce i na všechny umělecké směry. Ano, i nepochopení je faktorem v hodnocení. Ale tím není ono hodnocení nižší kvality. Já třeba nesnášim baculatý děcka na obrazech. Řeknu, že se mi to nelíbí a je to divný, ale debatu bych o tom nezvládla vést. Prostě mi z toho období přijde divný všechno, ale neptejte se mě pro. To ze mě nedostanete. Stejně jako při každé mé návštěvě Drážďan. Staří mistři? Kde jste, to je nuda! Nový mistři? Kde se tak couráš? Tímhle tempem tady budeme ještě tejden! Ani v jednom směru jsem neměla dostatečnou edukaci, takže debata se mnou by byla krátká. Ale mozek ve spolupráci s očima má asi svůj vlastní příběh. Přesto mi nevadí říct, že děs, přestože tomu nerozumím. (Snad to dávalo smysl i ke konci. Občas se mi stává opak :D kafe sice už bylo, ale teď je před obědem...) - Zobrazit vlákno diskuze


Knihy, které nikdo nečte (Aubrey & Maturin série Patricka O´Briana):
Lékaři za časů Maturina byli rozděleni do tří skupin - lékaři, chirurgové a lékárníci - a k nim náležely příslušné instituce, jako byla Královská společnost lékařů, Královská společnost chirurgů a Společnost lékárníků. Každá z těchto institucí měla svoje práva a povinnosti, výsady a společenské postavení. Nejvyšší místo na tomto společenském žebříčku náleželo praktickým lékařům a Maturinův neobvyklý status "lodního chirurga" byl tedy od začátku považován za zvláštní; praktický lékař by zpravidla nechtěl být nazýván chirurgem, neboť ten měl titul spíše "Pan" než "Doktor". Královská společnost lékařů v Londýně získala svoji výsadní listinu v roce 1518 a získala tak monopol na praktikování medicínské praxe v Londýně a na dozor nad praktickými lékaři v celé Anglii. Členové této společnosti, na rozdíl od běžných držitelů lékařských licencí, požívali určitých privilegií - například neměli povinnost zasedat v porotách při soudním řízení nebo povinnost vojenské služby. Na druhou stranu neměli povoleno obchodovat, praktikovat chirurgii či vyrábět nebo prodávat léky. Činnost těchto "ryze praktických lékařů" tedy byla omezena na vyšetřování pacientů, stanovování diagnóz onemocnění a předepisování (nikoliv poskytování) léků. Člen Královské společnosti lékařů byl v případě, kdy by se chtěl věnovat chirurgii či moci poskytovat léky, nucen, stejně jako Maturin, ze společnosti vystoupit. - Zobrazit vlákno diskuze


Kniha roku na Databázi knih:
Vzhledem k tomu, že hlasují lidé, aktivní čtenáři atd., tak se není vůbec co divit, jak většinou výsledky dopadnou. Není to žádná anketa či cena, kde hlasuje odborná porota. Ostatně, ale ani tam už se většinou neshoduji. Mrzí mě, že se neprobojoval třeba nový Faber. Ostatně ale soudit knihu podle toho, zdali spadá či ne do fantastického žánru mi přijde krátkozraké a zpátečnické. - Zobrazit vlákno diskuze


Knižní šibenice - hra:
Ano, porota z 12 porotců = bohové viny - neuvěřitelné přirovnání, i když ... - Zobrazit vlákno diskuze


100 věcí, které by měl člověk přečíst, vidět a slyšet:
Pajonku díky za jeden z tipů. Podstrčila jsem mamce Dlouhé čekání a Já, porota M. Spillaine...a zcela propadla jejich kouzlu:) - Zobrazit vlákno diskuze


Audioknihy:
Audioknihou roku je Muž jménem Ove, nejlépe čte Oldřich Kaiser Ve druhém ročníku výroční ankety Audiokniha roku zvítězil titul Muž jménem Ove švédského autora Frederika Backmana v podání Jana Vlasáka. Nejlepším interpretem je Oldřich Kaiser. Rozhodla tak odborná porota. Audioknihu roku letos poprvé pořádala Asociace vydavatelů audioknihy, která vznikla na jaře 2014 a momentálně sdružuje devět vydavatelů. Do soutěže bylo nominováno 64 titulů od 13 vydavatelů. Odbornou část ankety zastřešila osmnáctičlenná odborná porota, jejímž předsedou byl zakladatel ankety a provozovatel specializovaného portálu Naposlech.cz Jakub Horák. V porotě zasedli novináři, dramaturgové, režiséři a literáti. Hodnotilo se celkem v šesti kategoriích. První cenu za zvuk nahrávky si odneslo nakladatelství Tympanum za audioknihu Stanislawa Lema Solaris. Více zde. Za soundtrack k této audioknize si Studio Needles odneslo už v únoru vítězství v odborné hudební ceně Vinyla. Více zde. Nejlepším interpretem audioknihy byl vyhlášen Oldřich Kaiser za svůj výkon v četbě povídek Bohumila Hrabala Bambini di Praga 1947 vydavatelství Radioservis. Více zde. Nejlepší audioknihou pro děti je Babička drsňačka Davida Williamse v interpretaci Jiřího Lábuse, kterou vydalo Tympanum. Samotné hlasování o nejlepší audioknihu jako takovou bylo rozděleno do dvou kategorií. V „pouhé“ četbě zvítězil Muž z ostrova Lewis Petera Maye v interpretaci Jiřího Dvořáka (OneHotBook). Více zde. V kategorii dramatizace pak archivní titul Radioservisu 4x komisař Maigret - potřetí, s Rudolfem Hrušínským v titulní roli. Více zde. V absolutním hlasování o Audioknihu roku 2014 zvítězil Muž jménem Ove Frederika Beckmana z nakladatelství OneHotBook (více zde), následován Hrabalovými Bambini di Praga 1947 a Nebezpečnými známostmi Choderlose de Laclose na značce OneHotBook. Více zde. O nejlepší audioknize rozhodovali kromě odborné poroty také posluchači. Měli možnost hlasovat po dobu tří měsíců na webu audiokniharoku.cz a vybírat ze 64 titulů. Hlasovalo přes 2 000 posluchačů, což je o třetinu více než v prvním ročníku. Každý hlasující měl právo hlasovat jen jednou. V posluchačské části zvítězila Analfabetka Jonase Jonassona načtená Martinem Stránským (Panteon), následuje Lemova Solaris, na bronzové příčce skončily Logopedické pohádky Ilony Eischlerové a Jany Havlíčkové v interpretaci Barbory Hrzánové (Supraphon). - Zobrazit vlákno diskuze


Literární soutěže:
MF DNES, jihočeská příloha, středa 22.1.2014. Přihlaste fantasy nebo sci-fi povídku do literární soutěže. Píšete fantasy nebo hororové povídky? Přihlaste se do aktuální literární soutěže. Pokud uspějete, objeví se vaše dílko v knižním sborníku. Klání vyhlásil na podzim HSF-klub, fungující pod Jihočeským klubem Obce spisovatelů. Vyhradil ji trojici ne-tradičních žánrů: horor, si-fi a fantasy. Podporu poskytuje i jindřichohradecké nakladatelství Epika. Aktuální zadané téma zní tak trochu v duchu zmiňovaných žánrů – Tiché písky. Původní termín uzávěrky, stanovený na poslední lednové datum, posunuli organizátoři až na 28. únor. "Soutěž je určena pro zájemce od osmnácti let. Rozsah prací je limitován počtem dvaceti autorských normostránek. Příspěvky lze zasílat na mailovou adresu: sivi.olaf@centrum.cz. U každé práce je třeba uvést jméno autora, věk, adresu a telefonní spojení," uvedla Hanka Hosnedlová z Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Odměnou pro vítěze bude zařazení povídek do knižního sborníku s pracemi zkušenějších autorů. Kniha by měla vyjít do konce roku. Došlé práce bude s anonymitou pro soutěžící hodnotit odborná porota. Její konečné resumé také určí vítěze soutěže. http://spisovatelejih.blog.cz/ - Zobrazit vlákno diskuze


Nejhezčí (nejpovedenější) obálky knih:
Pokud jste z okolí Brna, doporučuji výstavu Nejkrásnější české knihy 2012 (http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2013/nejkrasnejsi_ceska_kniha.aspx). Jsou zde výsledky již 48. ročníku soutěže o mejkrásnější české knihy roku 2012. Utkalo se celkem 230 knižních titulů ze 125 nakladatelství a 40 studentských prací ze šesti uměleckých škol. Rozhodovala porota vedená grafickým designérem Petrem Krejzkem. - Zobrazit vlákno diskuze