Ílion přehled
Dan Simmons
Při úpatí hory Olympus Mons na Marsu zuří Trojská válka, kterou z výšin pozoruje a ovlivňuje Zeus se svou nesmrtelnou rodinou. A jistý Thomas Hockenberry, profesor z jednadvacátého století, má sehrát roli v záludných soukromých válkách mezi mstivými bohy a bohyněmi. Zatímco na Zemi se nepočetná skupina zbývajících lidí snaží najít klíč ke ztracené minulosti a zničující pravdě, odlétá z prostoru Jupiteru několik inteligentních strojů s cílem prošetřit a případně ukončit vyzařování z vrcholku hory desítky kilometrů nad terraformovaným povrchem Rudé planety, které může mít katastrofální následky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ílion. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (34)
Ílion je těžko hodnotitelná kniha. Z hlediska vykreslení postav, výstavby děje a budování atmosféry je to naprostá paráda. Všechny tři vypravěčské linie mají něco do sebe a každá by obstála jako samostatná kniha odehrávající se ve svém vlastním fikčním světě. Jenže postupem času se mi na mysl vkrádal sílící pocit, že je Simmons k sobě násilně narouboval, jen aby dokázal, do jaké hloubky své tři velké předchůdce nastudoval. Občas z textu probleskne autorovo opájení se vlastní erudicí, které vyvrcholilo v monolozích Kaibána. Vypadá to, že celá linie Prospero, Kalibán, Ariel (a další), je tam jen proto, aby měl Simmons důvod odkazovat se i na Shakespearea. Kdyby se celá jejich mytologie škrtla a její místo by zaujala anonymní obluda, tak by se nic nestalo. Sluší se ovšem podotknout, že jejich zhruba sto stran je s přehledem nejčtivějších v celém eposu. Ílion se přelomovým dílem literatury nikdy nestane. Jednotlivé linie jsou v žánru postapokalyptické sci-fi, hard sci-fi a technofantasy bez debat špička, ale kniha jako taková občas trochu vrže.
Měl bych být ideální čtenář, ale... Začátek strašně zdlouhavý. Tak zdlouhavý, že jsem napoprvé knihu odložil a vrátil se k ní až po 15 letech. Trója je místy zábavná, místy zdlouhavá a místy intelektuálně onanistní (jakoby Simmons chtěl ukázat, co všechno si k tématu načetl v odborné literatuře). Moravci jsou ze začátku nejnudnější a na konci nejsympatičtější. A lidská linka za mě nefunguje, Kalibán a Prospero úplně přitažení za vlasy. Taky se tu projevuje Simmonsova epizodičnost. Spousta akce je zajímavá, ale vlastně hlavnímu ději vůbec neprospívá, a kdyby se vynechala, nic by se nestalo... Lavíruju mezi 3 a 4 hvězdami. Hyperionu s jeho genialitovou jak po stránce dějové, tak po stránce stylistické, nebo Terroru s jeho psychologií postav a budováním napětí to nesahá ani po kotníky, ale když překonáte ukrutně pomalý začátek, nabere to spád a čte se to fakt jedním dvěma dechy. Navíc ten oblouk s ústředním tématem jako hněvem v závěru mi přišel fakt geniální. A kdo se v tom bude chtít intelektuálně rochnit, ten asi může. Nejblíž bych to asi přirovnal k Endymionu. Je to zajímavé, nápadité, dobrodružné, na konci to všechno do sebe zacvakne, ale zároveň je to strašně ukecané a někdy zbytečně jen na efekt. A za pár let si z toho nebudu pamatovat nic. Do pokračování se ale pustím.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (3)
2005 -
Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu
(Science fiction)
2005 -
Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu
(Kniha roku)
2004 -
Locus Awards
(Best SF Novel)
Kniha Ílion v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 263x |
ve Čtenářské výzvě | 13x |
v Doporučených | 31x |
v Knihotéce | 251x |
v Chystám se číst | 191x |
v Chci si koupit | 50x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
space opera řecká mytologie Locus Poll Award (ocenění) sci-fi postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
2007 | Terror |
1996 | Hyperion |
2010 | Hladové hry |
2012 | Temné léto |
2010 | Kantos Hyperionu |
Po skvělém Hyperionu a Endymionu tu máme další knihu z pera mistra Simmonse. Ze zmiňovanými mají něco málo společného, ale jedná se o úplně jiné knihy.
Zajímavý mix antického Řecka a sc-fi je zajímavý vymyšlen. Postupně zjišťujeme detaily světa a začíná to dávat smysl.
Kniha zachycuje tři na první pohled nezávislé příběhy, které se ke konci postupně propojí a čtenáři začnou dávat smysl.
Kniha se čte dobře, ale je zdlouhavá a občas trošku drhne.
Musím také pochválit skvělé vydání od nakladatelstvím Fobos.
Hodnotím 75 %.