Zvláštní pražská čtvrť, zvláštní postavy a postavičky

recenze

Pátá čtvrť (1991) / Matematicka
Zvláštní pražská čtvrť, zvláštní postavy a postavičky
Viktora Fischla znám jako autora poetických próz s úvahami o životě. Že by takový autor napsal detektivku? Ano, i to je možné. Ale je to detektivka značně netradiční. Zájem vypravěče se v ní nesoustředí ani tolik na detektiva či policistu (i když policista, který vyšetřuje, je v knize přítomen), ani na oběť (i když i ta se v knize vyskytuje, či spíše je tu hned několik obětí), ale na místo, kde se všechny zločiny odehrávají. Tím místem je Pátá čtvrť – sám autor upozorňuje na paradox, že čtvrti celku by přece měly být jen čtyři, tak kde by se tedy vzala pátá čtvrť? Tato Pátá čtvrť je tedy jakýmsi paradoxem, zvláštním místem. Byla domovem pražských Židů a Viktor Fischl ji sleduje v době, kdy probíhala její asanace. Nejvíc ho ale zajímají lidé, kteří v této čtvrti žijí. Celou čtvrť sám autor charakterizuje takto:
Pátá čtvrť byla totiž, jak už víme – a na tom se nezměnilo nic – nejen místo, kde nebylo nic nemožné, nejen místo, kde to vyhlíželo trochu jako ve vetešnictví, kde jste mohli nalézt všecko včetně věcí, na které jste nikdy ani nepomysleli, nejen cosi, co se podobalo čemusi mezi panoptikem a jarmarkem, něčemu mezi blázincem a půjčovnou karnevalových masek. Bylo to nejen bludiště, nýbrž i lunapark, kaleidoskop i smuteční průvod. Nikde nepřipadalo na čtvereční kilometr tolik podivínů, nikde se vám nezdálo tak často jako tady, že se díváte do zrcadel, která zkreslují a na jaká se tu naráželo na každém kroku. Byli tu andělé i zlosyni, blázni i šašci, géniové i snílci, mudrci i takoví, kteří žili jen pro rychlý zisk, lidé pokorní i falešní proroci, ženy ctnostné i prodejné, starci moudře mlčenliví i pošetile žvástaví, bylo tu vůbec všechno, co si lze představit, a ještě mnohem víc.
Mnohé se tu pak nedalo zachytit slovy, protože nešlo o věci, na které by kdo mohl ukázat prstem nebo se jich dokonce dotknout, a snad právě to dodávalo Páté čtvrti vůni cizokrajsnoti a vzbuzovalo pocit neskutečnosti. Ani to všechno dohromady však neříká plnou pravdu. Neboť Pátá čtvrť se podobala též truhle z tvrdého dřeva, v němž se červotoč bez ustání provrtává ke dnu, ale i louce, na které cvrčci nikdy neumlkli.


No, a jakmile už máme lidi – a v této knize je těch různých židovských postav a postaviček skutečně celá řada – najde už se prostor i na jejich úvahy o životě:
„Tady rozmlouváme celý čas o tom, je-li život po smrti. Svaté knihy ti na to dávají tolik odpovědí, že z nich nakonec nezmoudříš. Někdy si říkám, že bychom se měli raději ptát, je-li život před smrtí.“
A pan Koloman Gottlieb na chvíli rozkýval hlavu, než začnou hovořit o něčem docela jiném.


A aby těch netradičních záhad v detektivce nebylo málo, objevuje se tu i značně záhadná postava Golema – samozřejmě i s tím, že různí obyvatelé Páté čtvrti mají na možnost jeho existence a zásahů do života čtvrti různé názory:
„Řekl vám ještě něco jiného?“
„Vlastně mluvil pokaždé, když se u mě na chvíli zastavil, znovu a znovu o tom, proč lampáři pomáhá. Při jedné takové zastávce řekl, že nepomáhá jenom jemu, ale že tou pomocí lampářovi pomáhá všem. Jindy mi řekl, jako by pokračoval, že by si lidé vůbec, hlavně lidé z Páté čtvrti, měli navzájem mnohem víc pomáhat. A potom, když jsme se zase zastavili, řekl něco, čemu jsem docela nerozuměl. Že totiž pomoc má mnoho tváří. Jednou to je dar nebo půjčka, podruhé péče o nemocného nebo o jeho rodinu, ale i rána může prý být pomoc, ba i smrt, která má také zase mnoho tváří. Zdálo se mi, že mi o tom chtěl povědět ještě víc, ale pojednou se lampář někde ztratil, musel běžet za ním a pak se už nevrátil. Ale snad je tak líp. Člověk nemá chtít vědět všechno.“
„Vzpomínáte si ještě na něco?“ ptal se pan Koloman Gottlieb až po dlouhé chvíli mlčení.
„Jen že jsem měl husí kůži, a kdykoli se ke mně přiblížil, šel mi mráz po zádech. A to snad víc než co jiného mě plnilo jistotou, že jsem mluvil s Golemem.“


Pokud máte rádi poetiku próz Viktora Fischla, nebo pokud vás zajímá, jak žili Židé v pražské Páté čtvrti v době asanace (tedy na přelomu 19. a 20. století), pak touto knihou Viktora Fischla určitě nebudete zklamáni. Najdete v ní charakteristiky zajímavých židovských postav a postaviček (byť Viktor Fischl upozorňuje, že postavy i události v knize jsou smyšlené), poměrně napínavý děj, mnoho citátů Starého zákona i úvahové pasáže.

Komentáře (0)

kniha Pátá čtvrť recenze