Zmije a křídla noci - fantasy

recenze

Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace děkuji vydavatelství Albatros Media (CooBoo)

Oraya neměla vždy úplně jednoduchý život. Naštěstí má však adoptivního otce, který za ní stojí. Nebylo by na tom nic zvláštního, pokud by Oraya nebyla obyčejný člověk a její otčím král upírů. A že v říši upírů nemůže člověk přežít ani chvilku? Může, Oraya zde vyrostla a právě se chystá zapojit do Kejari, upírského turnaje bohyně smrti...

Když moje oko zavadilo o tuhle obálku věděla jsem, že si musím přečíst anotaci. Jenže já si rovnou přečetla prolog a v tu chvíli nebylo cesty zpět. Hodila jsem za hlavu vědomí, že tu nejspíš najdu romantiku a prostě se těšila, až se budu moct začíst.

Zmije a křídla noci je první díl fantasy série a i když má přes 500 stran tak jsem jí doslova zhltla za dvě odpoledne. Čtivý a neskutečně chytlavý příběh z prostředí upírského království, kde dokonce žijí i obyčejní lidé, nakonec splnil všechna má očekávání. Je to temné, krvavé, ale i laskavé a ano, je tu lehká romantická linka a pár žhavějších stránek.

Zapomeňte na hry, kde lidé bojují proti sobě a říká se jim hladové. TOHLE jsou hladové hry a samozřejmě jsou mnohem, mnohem krvavější. Upíři jsou tu mocní, ovládají magii a jediné, co vás, obyčejné lidi, dokáže ochránit, je denní světlo. Pokud ovšem dokážete přežít noc.

Vůbec se nedivím tomu ohlasu kolem knihy, protože je fakt skvělá, napínavá a nechybí tu ani mnoho zvratů. Nemůžu sice říct, že by byla zcela originální (i když uznávám, že jsem ještě nečetla o upírském turnaji), ale to mi vůbec nevadí. Mne to neskutečně bavilo a jediné, co mi chybí ke spokojenosti je další díl, protože jako ten konec!

Hodně mě potěšil přidaný glosář na konci knihy, kde je možné najít vysvětlivky ke všemu, na co nebyl dostatek prostoru v průběhu vyprávění. A jen tak mimochodem - je tu i mapa!

Jen si dovolím upozornit, že Zmije a křídla noci NENÍ fantasy pro děti. Je to krvavé, místy brutální a také to obsahuje hodně lechtivé scény.

Komentáře (0)