Životní cesta bývalého muslima předčí všechny horory a thrillery...

recenze

Cena, kterou zaplatíš (2015) / JanH (400 views)
Životní cesta bývalého muslima předčí všechny horory a thrillery...
Tenká brožovaná knížečka, která se dá přečíst za večer. Myšlenkové bohatství, jaké lze nalézt jen v nemnoha jiných knihách. Cena, kterou zaplatíš je zkrátka jednou z těch publikací, u nichž je nenápadná „vnějškovost“ v naprostém nepoměru k obsahově bohatému „vnitřnu“, k ohromující výpovědní síle příběhu o lidské cestě za svobodou a poznanou pravdou.
Joseph Fadelle se původně jmenoval Mohamed al-Saíd al-Músáví. Jako syn bohatého a významného iráckého obchodníka měl svým otcem narýsovánu životní dráhu nástupce rodinného klanu, tedy budoucnost, jakou by každý jiný na jeho místě považoval za životní výhru.
Dnes žije tento bývalý muslim ve Francii, kde se skrývá před svými někdejšími souvěrci a dokonce členy vlastní rodiny. Fatva, která na něj byla vyhlášena, je rozsudkem smrti - tak totiž trestá islám ty, kdo odpadnou od „pravé víry“. Jak se Joseph Fadelle ocitl v roli psance, jemuž je ukládáno o život, který je však zároveň šťastným člověkem, nijak nelitujícím svého rozchodu s islámskou vírou, naopak radujícím se z osvobozující moci víry nové?
Píše se rok 1987, Mohamed al-Saíd al-Músáví je 23-letý mladík, vykonávající vojenskou službu v jihoirácké Basře. V kasárnách sdílí místnost s jedním křesťanem, kterého se rozhodne obrátit na svoji víru. Zná ji však on sám, není jen povrchním muslimem, který pouze vykonává předepsané rituály, ale jinak o islámu mnoho neví? Vždyť dosud ani nestudoval Korán! Bere tedy do ruky posvátnou knihu, aby se důkladněji seznámil s jejím poselstvím. Jak jinak by totiž mohl toho hloupého křesťana odvrátit od jeho bludů a přivést na správnou cestu!
„Když otevírám první stránku posvátného textu, nepochybuji ani na vteřinu, že se z této cesty vrátím nedotčený. První řádky Al-Fátihy, které tvoří prolog Koránu, pro mě nepředstavují obzvláštní obtíž. Je to nejznámější modlitba, kterou denně recitují miliony muslimů.
Ale jakmile se dostanu k druhé súře, řečené Kráva neboli Al-Baqara, věci se komplikují. Zmateně klopýtám téměř u každého verše a moje četba se tím neobyčejně ztěžuje a zpomaluje. Například nechápu, proč se Alláh snižuje k tomu, aby stanovil pravidla pro zapuzení manželky, lhůty a tolik velice procedurálních podrobností, podle mého soudu bez jakékoliv náboženské hodnoty.
Další pro mě konfliktní bod: nechápu, proč Korán tak velice zdůrazňuje nadřazenost a moc mužů nad ženami, které jsou povětšinou pokládány za méněcenné, mající o polovinu menší mozek než muži a občas nečisté, protože mají menstruaci.
Uvědomuji si, že jsem celá ta léta žil uprostřed segregace, dokonce jsem ji plně schvaloval. Ale nevěděl jsem, že to pochází přímo z Koránu a z jeho předpisů. Hluboko ve svém svědomí si už vůbec nejsem jist, že to opravdu odpovídá zákonu lásky...
Jako ve 34. verši súry Ženy, An-Nisá, která nařizuje „a ty (ženy), jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte“, „vykažte jim místa na spaní“, a je-li to třeba, „bijte je“...“
Mohamed al-Saíd al-Músáví je zaskočen evidentními rozpory a nepochopitelnými příkazy, které nachází takřka na každé stránce knihy, pocházející údajně od samotného Alláha. Hledá duchovní pomoc u jistého muslimského učence, kterému se svěřuje se svými pochybnostmi. Ten ale očividně nerozumí Koránu o nic lépe. Doporučí mu četbu Mohamedova životopisu - tam najde odpovědi na své otázky. Očekávaný výsledek v podobě znovu získané víry se však nedostavuje, naopak...
„Dokonce ani život proroka Mohameda mi už není útěchou. Dříve se mi zdál plný slávy a velkých činů. Nyní v něm naopak se smutkem vidím hromadu cizoložství a krádeží. Jak může být tento člověk mužem Božím? Jak se mu mohu chtít podobat, když dělal opak toho, co hlásal? Jak může žádat po ženě, která ztratila manžela, aby čekala tři měsíce a deset dnů, než se znovu provdá? Vždyť on sám si vzal ženu v tentýž den, kdy ztratila manžela, zavražděného spolu se šesti sty lidmi kvůli Prorokovi!“
Islám je poté pro něj uzavřenou kapitolou - věřit tomu, co se píše v Koránu nemůže a víru pouze předstírat nedokáže. Požádá svého spolubydlícího, aby mu půjčil „jeho“ svatou knihu. Příběh pokračuje napínavým a často děsivým líčením toho, co v islámu znamená „odpadnutí od víry“ a jak tato ideologie, halící se do pseudonáboženského hávu, dělá z lidí poslušné loutky, nemyslící automaty a kruté mstitele.
V době, kdy se Evropou valí davy muslimů a za situace, kdy vládnoucí elity, poslušné zákonů politické korektnosti dbají na to, aby se těmto „uprchlíkům“ nejen dostávalo všemožného materiálního komfortu, ale aby se navíc nikdo neodvážil kritizovat jejich „víru“ a způsob života, má kniha bývalého muslima, popisujícího islám takříkajíc z první ruky, nesmírně důležitý význam pro pochopení toho, co všechno je dnes ve hře, resp. jakému nebezpečí otvírá Evropa své dveře. Domnívám se, že po přečtení této knihy se již nikdo nenechá nachytat na sladké řeči lidskoprávních fantastů a sociálinženýrských fanatiků o „mírumilovnosti“ islámu a naší povinnosti mít toto „světové náboženství“ v úctě a vnímat jeho „odlišnosti“ jako vítané multikulturní „obohacení“.

Komentáře (0)

kniha Cena, kterou zaplatíš recenze