Zimní bouře - pokračování, jaké jste možná nečekali.

recenze

Zimní bouře (2024) 4 z 5 / veruptackova
Zimní bouře

První díl série loni vzbudil vlnu nadšení, ale i otázek. Pokud jste četli první díl, asi jste s napětím vyhlíželi pokračování, protože jste určitě stejně jako já chtěli vědět, jak to s hrdiny bude pokračovat.

Ale pozor Zimní bouře nenavazuje přímo na Poslední léto. I když jsem předem četla anotaci a věděla, že tento příběh bude o Mhairi, upřímně jsem čekala, že autorka naváže tam, kde skončil předchozí díl. Příběhy Mhairi a Effie se v jistém bodě protnou, ale je to jedno z těch pokračování, které můžete číst vlastně i bez znalosti předchozího dílu.

Zimní bouře totiž začíná o více než půl roku dříve, než se odehrává děj Posledního léta. To je myslím příčina, proč si na tuhle knihu můžete přečíst i zklamané či rozpačité recenze.

Život na St. Kildě je opravdu tvrdý a práce těžká. Mhaiřin otec nezvládá živit celou její rodinu, a proto je rozhodnuto, že se Mhairi musí vdát. Zimní bouře je druhým dílem historické romantické série, která je zasazena do Skotska roku 1929.

Co však knize není možno upřít je opět až poeticky vykreslená divoká příroda a zachycení rozdílů mezi ostrovany a obyvateli pevniny. Skvěle se autorce povedlo zachytit problémy ve vztazích napříč dobou. Příběh Mhairi je plný těžkých rozhodnutí, ztrát, bolesti i lásky a věřím, že zaujme spoustu čtenářek. Ona odlišnost prostředí, kde se knihy odehrávají má prostě své kouzlo. Ale musím uznat, že mi chyběl střet dvou světů a náboj ala Bridgertonovi, který mělo Poslední léto.

Na závěr musím pochválit opět krásnou obálku.

Za zaslání knihy v rámci spolupráce moc děkuji Albatrosmedia.

Komentáře (0)

Přidat komentář