Žena v černém - Anděl smrti

recenze

Žena v černém - Anděl smrti (2014) / knižní moora
Žena v černém - Anděl smrti

Žena v černém - Anděl smrti je volným pokračováním Ženy v černém od Susan Hill. Obě verze byly zfilmovány, přičemž první díl se stal mediálně známějším díky obsazení Daniela Radcliffa do hlavní role. Protože šlo o jeden z těch lepších hororů, které jsem viděla, rozhodla jsem se překonat rozpaky z tohoto knižního žánru a druhý díl si přečíst.

Příběh nás zavede do Velké Británie zasažené válkou. Dvojice učitelek čeká na londýnském nádraží s hloučkem svých svěřenců, které mají odvézt do bezpečí venkova, na posledního opozdilce. Malého chlapce, oněmělého bolestí ze ztráty matky, přivádí soused. Na konci dlouhé cesty čeká na děti a jejich doprovod opuštěná vesnice a za ní starý, velkolepý dům. A začíná klasická starodomovní strašidelná jízda s hromadou mrtvých, trochou romantiky a slizkými úhoři.

Jak moc je to uvěřitelné a jak moc se budete bát? Atmosféra je perfektní. Kulisy druhé světové války slouží jen jako důvod, proč se přestěhovat do domu, a proto, aby v čtenáři vytvořily dojem něčeho starého. Všechno, co má patinu času, je zajímavé a trochu tajemné. Zcela jistě bude výsledný efekt nadšení nepřímo úměrný vašemu věku. Bát se tak, že byste přestali číst, se určitě nebudete, protože krátké kapitoly dávkují napětí v přiměřeném rozsahu.

Vývoj i zápletka jsou předvídatelné, jak jinak, když se využívá stejného motivu jen s pozměněnými detaily. Proč si ji teda přečíst? Protože vás do sebe vtáhne a nepustí. Nemrhá slovy na zbytečnosti, nehraje si na schovávanou, nesnaží se trapně lekat. Servíruje všechno tajemno napřímo, surově, ale ne lacině. Pokud máte rádi staré domy, stíny, které se v nich míhají i staré příběhy, bude se vám Žena v černém – Anděl smrti určitě líbit. Potěší i korektnost textu bez překlepů.

Česká obálka je na první pohled podobná britské. Kombinace postavy s vertikálním motivem i umístění názvu najdeme u obou. Bohužel, v české verzi zase někdo popustil uzdu fantazie a použitým fontem i červenou barvu srazil knihu o kategorii níže. Rozdíl je také v pozici postavy na obálce. U české verze má hlavu natočenou do boku a zvednutou bradu. Vyznívá tak spíše jako ztracená Maruška v lese, než jako dospělá žena, která s noblesou zabíjí děti jak na běžícím páse.

Komentáře (0)

Přidat komentář