Zelený drak, Karmínový lev aneb Fantasy téměř forsythovská

recenze

"You might solve mystery
or re history."

Ducktales Original theme song

Lucie Lukačovičová se do různých vod fantasy i scifi vydala už mnohokrát. Její povídky mají vzájemné vztahy a zapadají do několika světů či je spojují určité motivy, její čtyři romány jsou ale samostatné výlety. Jednou si hrála s feudálním Japonskem, pak s mimozemšťany a psychologií, nato se proháněla ulicemi Prahy a skrytých světů a zatím naposled se vydala po stopách alchymie, rudolfinských mysterií a zabijáků. Jak tedy dopadl souboj draka a lva?

"Ve zlaté uličce na Hradčanech čas skoro ani nemíjí
Chceš-li žít pět set let, všeho nech, dej se na alchymii
Až se ten velký zázrak stane, vyprchá zlato našich řek
Buď sbohem, buď sbohem šarlatáne, pozdravuj od nás příští věk."

Vítězslav Nezval

Ve službách Bratrstva a v područí církve

Nebude žádným spoilerem, pokud uvedu na pravou míru jeden pojem. Karmínový nebo také Červený lev je jen jiné označení pro svatý grál alchymie, tedy substanci měnící olovo ve zlato a dodávající fyzickému tělu člověka nesmrtelnost. Protože jde o látku velmi mocnou, není divu, že po ní jde nejedna frakce, stejně jako se ji další frakce snaží ochránit před zneužitím.

Jak už to tak v historii bývá, obvyklými protihráči jsou církev a různá tajná bratrstva a spolky (Zednáři, Templáři, Rosenkruciáni apod.) kteří ochraňují vědomosti a pokrok v myšlení, který se církev snaží kontrolovat, případně rovnou potlačovat. Vědění je moc a boží zástupci na zemi jsou si toho vědomi pravděpodobně více než kdo jiný.

Jejich nástroje se rozhodně neomezují jen na vliv na panovníky a vydávání ediktů či nařízení. Mají k dispozici elitní zabijáky, traviče, padělatele a další specialisty, kteří pomáhají buď z přesvědčení, ze strachu nebo jdou jednoduše po penězích.

Stejní specialisté kopou samozřejmě i za druhou stranu, ale obvykle si musí vystačit s ideály a přesvědčením. To jim neubírá na schopnostech a vytrvalosti.

Honba ve staré dobré Evropě a tanec v Praze

Nitky Karmínového lva pronikají Anglií, Německem, Nizozemím i Španělskem, ale jeho ochránci i hledači se setkávají v Praze, v době vlády Rudolfa II. V prokládaném dění roku 1584 a retrospektivách jednotlivých postav se nám představují Edvard Kelley, John Dee a jeho choť Jane, Isidoro de Spada, Michael Sendivoj, arcibiskup a i taková osobnost jako Rabin Löw, známý také jako Maharal.

Tento mix historických (většina) a fiktivních (jen několik) osob je pestrou paletou, která se nachází v rukou, jež s ní umí pracovat. Naštěstí, a nikoli překvapivě, se Lucka i tohoto tance zhostila na výbornou.

Vyprávění z více dob, které nikam nespěchá, ale zároveň nenechá chvilku oddechu

Není novinkou, že Lucie Lukačovičová používá jako úvod svých kapitol nebo povídek citáty, úryvky básní nebo pár vět z vědeckého traktátu. Vždycky si totiž tak trochu hraje se čtenářem. Ne, že by s ním výrazně žertovala (ovšem sarkasmus v bitevních scénách jí také nechybí), ale v jejím stylu je znát občasné pomrkávání, kdy mezi řádky sděluje, že pokud je čtenář obeznámen s pozadím historické doby a tématy, která souvisejí s příběhem, určitě si knihu více užije a může i slušně odhadnout, co se bude dít dál.

Pokud jste četli Zeměplochu Sira Terryho Pratchetta, možná si vzpomenete na to, že v některých svazcích byl drobný úvodní odstaveček. Autor v něm upozorňoval na skutečnost, že kniha vychází tu z konkrétní Shakespearovy hry, nebo vědecké teorie, či společenského problému. Abyste si ji užili, nemusíte předlohu znát, ale některé vtipy vám nedojdou a na některých místech se nezasmějete tak, jak byste mohli.

Autorka Lva postupuje podobným způsobem, jen to nedává přímo najevo. Pozornému čtenáři (případně tomu, kdo už je s její tvorbou více obeznámen) to rychle dojde. Osobně tuhle hru, která vyžaduje nejen pasivní přijetí textu, ale i aktivní soustředění, velmi oceňuji. Kromě toho taky historickou přesnost a zdravý poměr humoru, akce i dramatu. A samozřejmě taky prostou skutečnost, že spisovatelka nepotřebuje naplnit stránky za každou cenu, ale hraje si s každou větou.

Fantasy? Romance? Historie? Politický thriller? No, vlastně všechno najednou

Lev je tak svazkem, který si užijete jako dějepisný laik i jako znalec či znalkyně historie. A pokud jste ten první příklad, třeba to bude další důvod k tomu si zbývající informace načerpat, a pak si třeba i tuhle odvážnou jízdu dát ještě jednou. A budiž oceněna fantasy, která k tomuhle čtenáře inspiruje a není jen o počtu třesknutí čepelí a probodaných těl.

Ale bez obav, i na ně dojde…

Komentáře (0)