Zápisky mladého lékaře

recenze

Zápisky mladého lékaře (1987) / MatoušČihák
Zápisky mladého lékaře
Soubor devíti povídek Zápisky mladého lékaře (1926) má výjimečné místo v díle významného ruského prozaika a dramatika Michaila Bulgakova. Jde o autorovu prvotinu napsanou v letech 1916-1918 podle deníku, který si vedl ve svém prvním lékařském působišti. Jednotlivé klinické případy zformoval v dramatické příběhy lidí, jež se ocitli na rozhraní života a smrti.

Mladý lékař Bomhard, Bulgakovovo alter ego, hluboce prožívá všechny svoje pochybnosti a obavy z vlastní nezkušenosti i z komplikovaných případů. Čtenář sleduje po dobu necelých dvou let, jak osamělý lékař v zapadlém koutě Smolenské gubernie bojuje nejen s nemocemi, ale také s přírodou, lidskou hloupostí, strachem, slabostí, pověrami, ignorantstvím, rozporuplnou dobou. Zapadákov, jak Bomhardovo působiště nazývá felčar Lukič, je pro mladého lékaře sice pustým ostrovem, ale také zdrojem prvních cenných zkušeností v jeho profesi i osobním životě. Dostává se zde do krajních existencionálních situací, které vypráví nezkrášlenou syrovostí odpovídající realitě těžkého údělu lékaře na zaostalém ruském venkově počátku 20. století. Povídky tak získaly až naturalistickou podobu, navíc podpořenou výraznými náměty – líčenými případy amputace, obtížných porodů, záškrtu, syfilis, morfinismu.

Tragikomická vyprávění autor doprovází ironií, např. když líčí otravu pacienta léky („Co se mám s tabletkami babrat po jedné?“) nebo všemožné pověry, s nimiž se během praxe setkal („Když se dítěti nechce na svět, nalákáme ho kostkou cukru vloženou do pochvy.“). Některé příhody se zdají být až anekdotami, ale jak lékařovy asistentky poznamenávají: „Z podobných anekdot se skládá celý náš život.“ Bomhard díky svým nově nabytým zkušenostem dochází k poznání, že se musí neustále pokorně učit. Nepodléhat dojmu, že ho už nic nepřekvapí. Pokaždé Bomhard zahřeje, když pacient projeví úctu k lékařské vědě a později, tváří v tvář strašlivé syfilidě, dochází k přesvědčení, že se pacient musí nemoci bát, protože jak poznamenává „Syfilis byla nebezpečná proto, že se jí nikdo nebál.“

Soubor povídek Zápisky mladého lékaře se stal spolu s románem Bílá garda nejznámějším dílem autora za jeho života. Výrazně se odlišuje od Bulgakovova vrcholu tvorby, slavného románu Mistr a Markétka, jenž vyšel až šestadvacet let po autorově smrti a do kterého vložil prvky magičnosti, naprostou fabulaci, podobenství, prolínání několika dějových rovin a vytvořil kompozici románu, která představovala nové možnosti tvorby literárního textu. Autobiografické Zápisky mladého lékaře se vedle tohoto gigantického díla mohou zdát jen prostým vyprávěným s jasnou dějovou a časovou chronologií, ale přesto jsou umělecky mistrně zvládnuté a dávají tušit dramatické schopnosti autora, které později uplatní při své divadelní tvorbě. Povídky se dočkaly seriálového zpracování (2012-2013), v němž hlavní roli ztvárnil herec Daniel Radcliffe.

Komentáře (0)

kniha Zápisky mladého lékaře recenze