Zadání D.Ú.: Vyprávění o čarodějnicích aneb jak se dostat na Harvard

recenze

Celkem nešťastně zvolený český název Posedlost (v originále Conversion) vzhledem k tomu, že knih s názvem 'Posedlost' máme poměrně hodně. Na druhou stranu vystihuje přesně to, co je hlavním hnacím motorem příběhu. Ten autorka rozdělila do dvou dějových linií - ta, nám bližší se odehrává v roce 2012 v americkém městě Danvers, který je Vám možná známější jako vesnice Salem, kam nás zavede právě druhá linie příběhu, konkrétně do roku 1706, kde se místní obyvatelka Ann Putnamová svěřuje místnímu reverendovi s tím, jak to tehdy doopravdy bylo s čarodějnictvím v Salemu.
Než začnete s četbou, asi byste měli něco málo o čarodějnických procesech v Salemu vědět alespoň něco málo, abyste se zorientovali v té 'historické' části. V knize najdeme proto hned několik odkazů na knihu i film Čarodějky ze Salemu a autorka zřejmě tak trochu předpokládá, že jste film nebo knihu někdy viděli nebo si je na základě četby Posedlosti dohledáte.
Hlavní dějovou linii tvoří příběh studentek posledního ročníku Akademie sv. Jany. Ty v průběhu honby za dobrými známkami, díky nimž mají možnost se dostat na lepší vysokou školu, ohrožuje záhadná nemoc s různými příznaky od vypadání všech vlasů po zvracení špendlíků. Díky hlavní vypravěčce 'danverské linie', studentce Colleen Rowleyové, jsme svědky nejen děsivých příznaků epidemie, šířící se mezi studentkami, ale i nečekaného rozuzlení, které má právě co dočinění se zbabranými čarodějnickými procesy v Salemu. O těch se dozvídáme díky vypravěčce 'salemské linie' - Ann Putnamové, která sice působí jako nevinné jedenáctileté děvče, ale jak příběh postoupí do druhé linie, její vyprávění vyvolává téměř mrazení v zádech zvlášť s ohledem na to, že její vyprávění vychází z doložené historie.
Aniž bych chtěla prozrazovat konec, troufám si tvrdit, že s tímhle zajímavě zvoleným tématem se dalo vykřesat něco lepšího zvlášť, když autorka tvrdí, že je přímým potomkem účastnice salemských procesů...
Nijak se v příběhu neupotřebila ani skutečnost, že Akademie sv. Jany byla bývalým klášterem, plným zašlých fotografií bývalých obyvatelek - jeptišek.
Prolínání obou dějových linií bylo zajímavé, i když mi dělalo problém se z roku 2012 přenést do 1706 a zase zpět. Zvlášť, když jedna z kapitol končila s dramatickým převratem, bylo otázkou velkého sebezapírání, abych nepřeskočila mezihru té nebo oné dějové linie a nenalistovala hned pokračování.
Postava Spencea mi přišla celkem zbytečná, funguje snad jen jako idealizovaná opora hl. hrdinky. Vždycky je na telefonu, ochotný si s Colleen kdokoliv esemeskovat, kdykoliv se objevit, když potřebuje obejmout.
Postava suplující učitelky sl. Slaterové, která se záhadně objevila ve škole a vypadalo to, že o záhadné nemoci dívek ví víc, stejně jako postava školní zdravotnice, sestry Hockingové, ani odvolání děkanky školy vyšuměly v příběhu doprázdna...
Spousta pozornosti se z mého pohledu zbytečně věnovala postavám Colleeniných spolužaček a vztahům mezi nimi, které nakonec nebyly v příběhu nijak využity. V tomhle ohledu vyšuměl do ničeho i konec příběhu, do něhož vztahy mezi spolužačkami nijak nezasáhly. Závěrečná scéna u Colleeniny nejlepší kamarádky Emmy, kdy její matka, paní Blackburnová, má zřejmě za úkol rozplést celou tu zamotanou situaci, ale nestane se tak. Možná, kdyby jméno paní Blackburnové odkazovalo na nějakou z postav 'salemské' linie...
Každopádně prima oddechovka pro náctileté i starší čtenářky, které zajímá čarodějnictví a to kolem.

Komentáře (0)