Zabijáci - Jussi Adler-Olsen

recenze

Zabijáci (2012) 4 z 5

/ Thanyss

Už sám název knihy vás nenechá na pochybách, že se nebude jednat o romantický příběh ani veselé čtení. Zabijáci jsou další z řady severských detektivek, které se "pyšní" ponurou atmosférou. Co ale mohou nabídnout kromě toho?
Strohá obálka, strohý název. Zabijáci si na nic nehrají a jdou rovnou na věc. Dánská kriminální policie se potácí ve zmatku díky právě probíhající reorganizaci, chybí zaměstnanci, na stolech se hromadí nevyřešené případy, jimž se nemá kdo věnovat, na oddělení Q, k morousovitému detektivovi Carlovi Mørckovi přidělili podle něj nesnesitelnou novou asistentku a k tomu všemu, jako třešnička na dortu, mu na stole přistanou desky s více než 20 let starým případem. Kdo je tam dal, nikdo netuší.

V roce 1987 byla v chatě nalezena 2 mrtvá těla, patřící sourozencům, které někdo brutálně ubil k smrti. Po devíti letech je z vraždy usvědčen tehdejší student internátní školy. Případ je uzavřen, vrah si odpykává zasloužený trest a přesto se na tom Carlovi Mørckovi něco nezdá. Uvězněný muž si totiž během svého pobytu přišel na pěknou sumu peněz a vězení jednoho dne opustí jako bohatý člověk. Navíc se někdo pokouší překazit znovuotevření zastaralého případu. A to se Carlovi nelíbí, nikdo mu totiž nebude říkat, co nesmí dělat.

Navzdory tomuto začátku se nejedná o klasickou detektivku, kdy je vrah odhalen na několika posledních stranách. Ve skutečnosti jsem věděla vcelku brzy, kdo byl opravdový pachatel, i jaký měl motiv. Takže se příběh s detektivní zápletkou mění spíše ve sledování cesty hlavní hrdinky za pomstou. Kimmie se totiž rozhodla, že staré zločiny nenechá spát a vezme události do svých rukou. Co se týče této postavy, jsem z ní vcelku na rozpacích. Na jednu stranu jsem chápala, proč vše dělá a jednání bych jí i schvalovala. Na straně druhé, v momentě, kdy zahodíte lítost nad zničenou ženou, zjistíte, že litujete nemilosrdného člověka, který sám nikdy nepoznal žádné vřelejší city. Narozdíl od jejích tehdejších spolužáků z internátní školy je to zřejmě jediná osoba, zasluhující alespoň částečný soucit.

Co se týče závěru, tak ten je dost předvídatelný. Ale když si to promyslím, jinak to vlastně ani dopadnout nemohlo. A možná díky tomu jsem v knize postrádala jakékoli větší gradování děje a napětí. Za celou dobu mi vlastně nic nevyrazilo dech, z ničeho jsem neměla tendenci si "sednout na zadek". Přesto se jedná o dobře vystavěný příběh, mající svou logiku a dokázal mě spolehlivě zabavit během pochmurného a deštivého dne.

Takže pokud hledáte knihu s brutálními vraždami, protivným detektivem, pochmurnou atmosférou a více než hádání vraha vás baví sledování detektivní práce, i když pachatele znáte, pak jsou Zabijáci právě pro vás. Fanoušky detektivek typu Agathy Christie by nejspíše mnoho nenadchla.