Čí je to dítě?

recenze

Vlekoucí se zima. Rozvodněný potok na odlehlém okraji univerzitního kampusu. A v jeho ledových vodách je nalezeno tělo novorozeněte. Nikdo neví, čí to dítě je. Nikdo neví, jak se tam dostalo. A nikdo neví, zda se již mrtvé narodilo nebo jestli mu někdo brutálně nezkrátil pobyt na tomto světě.

Vítejte v Ridgedaleu, městečku nacházejícím se asi čtyřicet kilometrů od New Yorku. Kriminalita zde sestává převážně z krádeží a k vraždě tu došlo snad jen dvakrát. Nález mrtvého těla proto vzbudí značný rozruch.

Molly Sandersonová pracuje pro místní noviny Ridgedale Reader a k případu se dostane jako slepý k houslím. Běžně má na starosti rubriku o umění a kultuře, jenže tentokrát je jako jediná po ruce a dostává tak na starosti svůj první kriminální článek. Naneštěstí mladá žena, která před několika měsíci prodělala potrat, netuší, že tělo nalezené na místě činu, patří miminku. Sotva zahojené traumatizující rány se tak znovu otevírají. Zvládne Molly tento případ jako zkušená novinářka nebo nasedla do rychlíku směr šílenství?

Tam, kde ji našli, je bravurně vystavěný příběh, který se velmi rychle začne zamotávat a odbíhat do temných a úzkých uliček plných nepříjemných tajemství. To, co se na začátku zdálo jako poměrně jednoduchá věc, tedy zjistit identitu mrtvého novorozence a tím i totožnost rodičů, se slušně komplikuje. Vyšetřování nikam nevede a všichni zainteresovaní se defacto točí v bludných kruzích. Ovšem Molly postupně začne odkrývat nepříliš lichotivé skutečnosti o univerzitě, na jejímž pozemku bylo malé tělíčko nalezeno.

Kimberly McCreight vystavěla příběh, kde nic není takové, jak se na první pohled zdá. Sice to není klasický thriller, na který jste zřejmě zvyklí, nicméně to neubírá ani ždibec na jeho zajímavosti. Za chvíli je vám totiž jasné, že každá postava má svá vlastní tajemství a skryté motivy. A že to, co se stalo hluboko v minulosti, může mít své spáry hluboce zaseknuté i do současnosti.

Kniha je protkaná deníkovými zápisky a výpisky z terapeutických sezení, z nichž je silně cítit, že někde něco silně drhne a že to hezké je jen tenká slupka kryjící shnilé jádro. Přetvářka, lži, špatná rozhodnutí, vydírání, strach, naivita i rozbité sny. To vše se tu mísí ve velmi silný lidský příběh, u něhož po přečtení budete věřit, že by se mohl stát i ve vašem okolí. Blízkém okolí. Možná se potom budete na své sousedy dívat malinko jinak. Třeba si taky budete říkat, jestli ta dokonalá matka, kterou potkáváte každý den, když vyzvedáváte své dítě ze školky, je skutečně tak bezchybná nebo je to jen perfektní maska.

Jaké osudy se skrývají za zavřenými domovními dveřmi? Jaké rány si v sobě nesou děti, které se snaží každý den smát? A jaká traumata se ukrývají za zdánlivě perfektním manželstvím těch dospělých jedinců?

Otevřete oči a pozorně se dívejte.

„Noční můry člověk neskryje za bílými plaňkovými ploty.“
Anne Sextonová

Komentáře (0)