Vzpoura napálených aneb konec jedné éry

recenze

Kdopak by se šmejdů bál? (2015) / katy238

Na poprask kolem tzv. šmejdů si velice dobře pamatuji. Ne že bych to nějak zvláště sledovala, tou dobou jsem pracovala v prvním zaměstnání a spousta věcí mě nezajímala, byť měla. Navíc jako většina absolventů jsem měla holý zadek, tak cílová skupina těchto podnikavců jsem příliš nebyla. Jenže mé zaměstnání bylo v malém callcentru. A kolegyně měly na navolávání takový zajímavý projekt, týkalo se to převáděcích akcí. A jednoho dne jim přestaly jít kšefty…

Tenkrát jsem se dozvěděla o nějakých těch šmejdech a uvědomila si, že vlastně jsem se s nimi nesetkala poprvé… Nepočítám tím články v médiích a emotivní reportáže v TV Nova s plačícími seniory a rezavými hrnci. Maminka moje zlatá v dobách mého dospívání byla na nějaké té předváděcí akci společnosti Zepter a blikali tam na ni světlem přes barevná sklíčka a pak ji chtěli donutit, aby si ten nesmysl za těžké peníze koupila. Jako správný skeptik, který už po revoluci nepropadl tzv. letadlu, z ní nedostali nic. Není to tak dlouho, co nám tento přístroj nadšeně nechala poslat maminka mého nastávajícího s nadšeným doporučením, že to mi určitě na ten chronický zánět dutin pomůže. Ze slušnosti jsme to dvakrát zapnuli, poměnili barevná sklíčka a pak schovali decentně do krabice. Jo a… nepomohlo to.

Se zvláštními zprostředkovateli nijakých služeb nebo agresivními prodejními praktikami jsme se asi setkali už každý. Prodeje po telefonu, na první pohled nevinné dotazníky a nedej bože cokoliv k podpisu. Jenže pokud jsme byli příliš nepozorní, naivní nebo se tak stalo našemu blízkému, jak z toho ven?

A to a mnohem více se dozvíte v báječné a děsivé knížečce o jednom tažení proti větrným mlýnům v podobě odporných podnikatelů beze špetky svědomí, kterým bohužel nahrává děravá česká justice. Ono se stále hledí na zisk a je šokující zjistit, kam až tato chapadla sahají.

Ale od počátku…

Autorčino tažení započalo podpisem smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti s nyní již ne tak známým PROLUXEM. Pán v navoněném obleku předvedl svůj tyjárt a odnesl si podepsané dokumenty. Autorce až o pár hodin později došlo, co se stalo a následně, v přehledu počtu podaných žalob a diskuzích na internetu, co jí může čekat. PROLUX měl totiž velmi zajímavý podnikatelský plán. Je úplně jedno, jak si Vaši nemovitost prodáte, jestli ji na někoho přepíšete nebo nebohý podpisovatel smlouvy zemře a Vy dům zdědíte. PROLUX svá procenta dostane i bez jakékoliv prodejní aktivity ze své strany a dle tehdejších zákonů byly jejich smlouvy údajně neprůstřelné. Využili neuvěřitelných děr v zákonech a tzv. rozhodčích doložek (to je takové svinstvo, že nemám slov!) a napálení „klienti“ mohli tak akorát splakat nad výdělkem PROLUXU.

To však pí. Glaserová neměla v úmyslu a tak se vydala na neuvěřitelný boj, v jehož průběhu se potkala s politickými osobnostmi, doplnila si právní vzdělání, napomohla změnám v legislativě a přitom všem ještě stíhala pořádat demonstrace a znepříjemňovat PROLUXU život jak to jen šlo. Její tažení bohužel nebylo úplně vítězné, ale naprosto ne zbytečné.

Pomoci se totiž dostalo nejen podvedeným společností PROLUX, ale i dalšími pochybnými podvodnými projekty, na které byla tehdejší legislativa krátká. Ani ta po úpravě bohužel na všechno nestačí, ale protože se s občanským zákoníkem a jeho ustanoveními často potkávám, mohu si oddechnout, že některé příšernosti popisované v knize by se již opravdu dít neměly, byť vždy je důležitá osoba soudce a konkrétní případy uvedené v knize jsou skutečně velmi odstrašující.

Mezi frustrujícím líčením boje s podvodníky autorka ještě vypichuje v oddělených rámečcích jednotlivé závěry a doporučení běžným spotřebitelům ohledně podpisu smluv, vysvětluje principy fungování jednotlivých podvodů a objasňuje např. postup při obdržení platebního rozkazu (toto tesat do kamene!!!). Všechny tyto rady dodnes platí a rozhodně by je měl mít uchované v sobě každý s podpisovým právem, dovoluji si dokonce říct, že když jej o půlnoc vzbudí, tak je odříkat. Protože stále je možné setkat se s podvedenými, kterým by stačila jen tato malá a srozumitelná osvěta, a nikdy by nemuseli oni ani jejich blízcí řešit šílenou situaci, která se zdá být bezvýchodná.

Ono to totiž není jen o hloupých a nepozorných lidech. Má nastávající tchýně je velmi chytrá a vzdělaná osoba (byť se zvláštní mánií na výrobky Zepter), skutečná dáma v letech. Dodnes si pamatuji úžasnou situaci, kterou připravila svým synům, když podepsala naprosto nevýhodný investiční produkt v bance. Ono to asi není tak šmejdské jednání, jako naprostá naivita ze strany klienta. Když to kluci zjistili, do čeho jejich máma utopila peníze, a přestali nadávat, začali velice rychle zjišťovat, jak to zrušit a nalítali se kilometry, provolali hodiny a napsali mnoho dopisů. Když na maminku zasedli, co to mělo být, jen překvapeně pronesla, že slečna jí to doporučila a kdo jí něco doporučí, myslí to s ní přece dobře a nemá důvod mu nevěřit. A aby to mělo grády, maminka za krátkou dobu podepsala ještě jiný zajímavý produkt někde jinde, než toto důvěřivé období skončilo. A její synové si na chvíli oddechli. A já se mohla přestat tajně smát.

Není to tedy o hlouposti, ale někdy i o tom pocitu, že to ten druhý myslí dobře a i osoba, kterou máme za ráznou, a jasně myslící, nás může hodně šeredně překvapit.

Má osobní zkušenost je naštěstí jen zprostředkovaná, bývalý partner ještě jako zaměstnanec podepsal jakési investiční životní pojištění. Ve zkratce pitomost na utopení peněz bez jakéhokoliv výsledku. Ještěže jsem měla po operaci nohy a na to pitomé setkání v nějaké zahulené hospodě nemohla dorazit, bůh ví, co bych ještě podepsala ve své naivitě já. Nějakou dobu se posílalo měsíční výpalné vlastně pro nic, než dostal bývalý dost rozumu to zrušit a dle nějakých šílených pojistných podmínek daná společnost již nehrozila pomalu zastřelením u zdi po podání výpovědi. Po výpovědi pak ještě dorazila složenka na úhradu nějakého poplatku do výše 2 000 Kč. To jsem uhradila již já, ať je klid a klid byl. Zpětně jsem se v knize dozvěděla, že to byla chyba, a že právě z těchto nízkých částek tito šmejdi žijí. Požadovaná částka není likvidační a napálení to zaplatí, aby „byl klid.“

Po přečtení knihy mi v mysli vytanulo mnoho situací v mém životě a okolí, kdy se mí blízcí i přátelé dostali do rukou tzv. šmejdům. Jejich činnost mi tehdy přišla proti pravidlům slušného chování nebo zásad obchodních praktik, na které jsem byla zvyklá. Ale pospojovat si jednotlivé dílky se mi podařilo až po přečtení knihy, díky níž jsem si některé věci opravdu spojila s konkrétními skutečnostmi.

Zákony jsou dnes již lepší, jenže také jsou stále lepší ti, co je obcházejí a bohužel i s pomocí těch, kteří by nás měli bránit, dostávají stále a nové a nové šance jak okrádat naivní a bezbranné či zmatené. Nevěřím, že jejich éra skončila úplně, jen mají některé věci složitější, ale místo aby přišli na to, jak se živit poctivě, což nefrčí a tolik nevydělává, nalézají nové a nové cesty k podvádění. Proto opravdu doporučuji a do nebes vynáším tento malý a útlý svazek, který se vejde babičce i do kabelečky, a kde lze nalézt výčet prostých a jednouchých způsobů, jak se proti nim bránit.

Můžeme se nastokrát zaříkat, že Vám se to nestane. Jenže co když to udělá babička/maminka/dcera/sestra/vnučka/kdokoliv Vám blízký? Pak je dobré vědět, jak z toho ven nebo alespoň kdo Vám v tom může pomoci.

A šmejdů už opravdu není nutné se bát. A pamatujte: NIKDY NEPODEPISUJTE ROZHODČÍ DOLOŽKY!!!! Ani se zbraní u hlavy. Pak byste si ji tam totiž mohli taky umístit dobrovolně sami…

Komentáře (2)

Přidat komentář

---