Vyber si svoji frakci a já ti řeknu, kdo jsi

recenze

Divergence (2012) / Violetti (1219 views)
Vyber si svoji frakci a já ti řeknu, kdo jsi
Polorozpadlé Chicago je rozděleno do pěti frakcí (Mírumilovnost, Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost a Upřímnost), které mají svá pravidla a ve vzájemné symbióze udržují mír.
Beatrice je čerstvých 16 a právě teď je na jejích bedrech nutnost volby, ve které frakci chce pokračovat. Zůstat mezi Odevzdanými či zkusit něco nového?

Dystopie není můj oblíbený žánr a Divergence mě lákala vlastně jen díky všudypřítomným nadšeným recenzím. Asi bych se k ní sama od sebe nedostala, ale jakožto výhra v soutěži mě potěšila. Dorazila v sobotu, číst jsem začala v neděli a... Po pár hodinách mám dočteno. Fámy o čtivosti tedy rozhodně nejsou fámy, knížka docela dobře vtáhne, zaujme a navíc je pěkně popsaná, takže se vše snadno představuje.

Musím však uznat, že mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Upřímně řečeno ich formu preferuji v minulém čase, přestože přítomný čas se zde zjevně snažil o gradování napětí. To bylo však neúspěšné, kniha je podle mého názoru bohužel velmi předvídatelná - kupříkladu kdo je Čtyřka jsem věděla v podstatě od první scény, ve které se objevil.
Bohužel se musím opřít i do některých věcí, které mi nepřišly úplně logické. Například jsem moc nepochopila obřad volby a nevím, proč se jej zúčastnil i Beatricin bratr Caleb, přestože je o rok starší. Navíc mě trochu mátlo, že Tris v podstatě ani nevysvětlila, jak přišla na to, co je špatně s tím sérem.

Když už jsme u kritiky, vyjádřím se i k překladu. Nebo alespoň myslím, že to je problém překladu. Velmi mě rozčilovaly nespisovné výrazy. Ano, mluví tak každý, ale v psané formě u "bysme" skřípu zuby a u "bejt" skáču do stropu. Navíc se mi do celkové koncepce a atmosféry knihy vážně nehodily. Stejně tak i jiné výrazivo, používané především u scén Tris a Čtyřky, které sice nejspíš mělo navodit romantickou atmosféru, ale spíš navodilo atmosféru správného klišé.

Abych ale jen nekritizovala. Dějově se mi kniha docela líbila. Jelikož fantasy a sci-fi nevyhledávám, skutečně mě potěšilo, že se v knize neobjevuje nadpřirozeno.
Největším kladem a přínosem knihy je však pro mě charakterová rozmanitost postav, kdy se autorka snažila neudělat je všechny černobílé, stejně tak jako koncepce děje, kdy autorka nenechala jen prvoplánový happyend a nebála se některé z "klaďasů" chladnokrevně zemřít.

Tak či tak je pro mě Divergence především oddechovou záležitostí, stejně jako pro jiného vrchol dosavadní četby. Asi už jsem prostě někde jinde a některé nelogičnosti mě skutečně bily do očí.
Kniha je krásně vydaná, přestože mě mrzí, že nemá správně pevnou vazbu a už po pár přečtení se rozjíždí, to opravdu nemám ráda.
Osobně Divergenci považuji spíše za záležitost pro mladší, zejména pro věkovou kategorii samotné Tris, ale to je nejspíš proto, že sama čtu úplně jiné žánry a knihy. Možná z mé strany lehké zklamání, ale jakožto oddechovka poslouží dobře.

Komentáře (3)

kniha Divergence recenze

Violetti
21.07.2012

Moc děkuji za reakce!

Yvette: Děkuji, sama uznávám, že jsem s tím zmiňováním postav/situací bez kontextu trochu přestřelila, napadlo mě to už při zveřejňování :-D No, mám to pro příště :-)

Lea: Nemám nic moc proti nespisovnému jazyku, ono to "bysme" je moje osobní obsese, nemám to slovo takhle ráda. Ale zatímco třeba koncovky přídavných jmen "blbej, dobrej" etc. mi nevadí, u "bejt" mi to přijde skutečně trochu přehnané, navíc jak píšu, do celkové atmosféry mi to celkově prostě nezapadalo. Rozhodně ale nebojuji pro to, aby všechny knižní postavy měly vytříbený spisovný jazyk :-D Ale jinak děkuji :-)

Lea
20.07.2012

Pěkná recenze. S většinou souhlasím. Jen mě zaráží, jak se pořád vříská, když se v knize pro mladé použije nespisovný jazyk. Jasně, je to trochu nezvyk. Jenže mládež takhle mluví! Dobrá, jsou oblasti, kde jsou i teenageři obdivuhodně spisovní, ale většina převládá. Mně třeba naopak připadají poněkud retardované ty příběhy ze středních, kde se postavy předhánějí, kdo pronese spisovnější a květnatější větu. Je to hrozně nepřirozené. Usedlé. Originál jsem nečetla - zajímalo by mě, jak pojala dialogy sama autorka. Taky si myslím, že Divergence patří v žánru dystopií k tomu lepšímu, čeho se nemusejí bát ani dospělí. Stylisticky nenáročné, ale způsob, jakým Veronica servíruje informace, jí může spousta autorů tohoto žánru závidět.

Yvette
20.07.2012

Článek se mi celkově líbí. Oceňuji fakt, že autorka zmínila hned na začátku obecnou nadšenost, nebo spíš velkou propagaci na tuto knihu:-)
I když se toho moc nedovím o ději, o čem vlastně kniha bude, nijak mi to v tomto případě nevadí. Autorka proklepla knihu ze všech možných stran, takže spíš nabudila na přečtení.
Nechybí mi tu zajímavý úvod, oceňuji všimnutí si detailů, např. v překladu, i třeba vazby knihy (pro někoho důležitá věc) - i když bych asi napsala trochu jinak slova "krásně vydaná", ale to je jen drobnost:-)
Co mi ale chybí je vysvětlení osob a situací, když jsou už zmíněny, např. Tris - kdo to je...Jakou roli hraje v příběhu sérum...Nemyslím vyzrazení něčeho důležitého. Ale domnívám se, že by tu měl být vysvětlen alespoň základ - nebo o tom nepsat:-)Tím myslím ten daný odstavec, ve kterém se toto uvádí. Například, jako v případě Caleba, kde stačilo zmínit, že je to bratr hrdinky.