Všechno, úplně všechno

recenze

Na světě je tisíce titulů, které vypravují smutné příběhy, nešťastnou lásku a život hlavní hrdinky coby pacientky s nevyléčitelnou nemocí. Za sebe bych řekla, že už toho bylo více než dost a žádná další kniha mě zkrátka nedokáže překvapit ničím novým. Všechno, úplně všechno je titul, ve kterém nejde o nic jiného. Objevuje se tam spousta klišé a zápletek, které většina z nás už určitě zná z filmů či young adult knih. Tak proč je i přes tohle všechno tato kniha tak skvělá? Jak to, že si mě získala, pohltila a nadchla?

Už když knihu otevřete, tak na vás vykoukne spousta kresbiček, grafů a listů. Je to nádherné zpestření knihy, které vám vykouzlí úsměv na rtech. Po grafické stránce zkrátka Všechno, úplně všechno nemá jedinou chybu. Kapitoly jsou opravdu kratičké (některé z nich mají dokonce i jen pár řádků), takže se děj čte jedna báseň a stránky ubíhají jedna za druhou.

Jak už jsem zmínila, od knihy jsem moc neočekávala. Ale páni, ten dějový zvrat mě tak dostal, že jsem se přistihla, jak bez slov koukám na písmenka a snažím se v nich najít logické vysvětlení.

Hlavní hrdinkou je milá, přátelská Madeline, která přiroste k srdci snad každému milovníkovi knih. Její nejoblíbenější činností je totiž čtení, tudíž si vás získá už hned v první kapitole. Líbilo se mi na ní, že byla se svou nemocí smířená a brala ji jako součást svého života. Jelikož je kniha opravdu kratičká, nebudete mít tu šanci se do této dívky opravdu zamilovat, ale věřte mi, že její síla, urputnost a cílevědomost zasáhnou vaše srdce, ani nebudete vědět jak.

rainbow-bookshelf.blogspot.cz

Komentáře (0)