Vražda na hřišti – pátý výlet do Německa

recenze

Vražda na hřišti (2022) 4 z 5 / Kizuizi
Vražda na hřišti

Dětské hřiště bývá v zimně opuštěné, ale na tomhle je panenka. Opuštěná, v bílých šatech, blonďaté vlasy spletené do copů, namalovaná. Zdánlivě nic neškodného, jen tahle je velká, protože ještě nedávno žila. K hrůznému nálezu je povolán Florian Kessler a vyšetřování vraždy může začít...

Tahle série patří k těm, u kterých jdu na jistotu. Kvalita je v podstatě pořád na stejné úrovni (zatím mne malinkato zklamal jen jeden díl), obálky jsou perfektní a skvěle k sobě ladí, ale hlavně mi vyhovuje styl vyprávění.

Příběh nás seznamuje nejen s postupem vyšetřování, ale také s příběhem oběti i pachatele. Čtenář má tak možnost postupně si vše poskládat do celkového obrazu a sám si může tipnout, kdo pachatel vlastně je.

V tomto pátém setkání čeká vyšetřovatelskou dvojici Julii Schwarzovou a Floriana Kesslera opět nelehký úkol – najít vraha zemřelé dívky, která se léčila na klinice ze své závislosti, a asi největší problém nastává v tom, že nikdo neví, jak se z kliniky dostala. Žádný kamerový záznam ji nezachytil, a všichni si mysleli, že prostě ukončila terapii.

Vražda na hřišti je svižná a napínavá detektivka. Krátké kapitoly, žádné zbytečné odbočky, děj je lehce prostoupen i osobní linkou hlavní vyšetřovatelské dvojice. A i když jsou případy násilné, neřadí se kniha mezi krváky (i toto zůstává stejné, jako u předchozích dílů).

Takže jestli hledáte ideální knihu na chladné podzimní večery, právě jste ji našli!

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Cosmopolis)

Komentáře (0)

Přidat komentář