Vítejte na samotce, kde vás zabije šílenství nebo monstra

recenze

Alexander Gordon Smith k nám vtrhnul na začátku letošního roku se svým Lockdownem a mezi čtenáři udělal docela rozruch. Druhý díl jeho série Útěk z výhně tak byl mnoha lidmi velmi očekávaný a nyní je konečně tady. Vítejte na Samotce.

Trojici kluků se podařilo započít útěk z vězení pro mladé delikventy se jménem Výheň, ale cesta na svobodu bude ještě daleká. Existuje vůbec nějaký východ do normálního světa? To se prozatím nedozvíme, protože jsou uprchlíci posléze chyceni a zavřeni na samotce. Dostanou se z ní se zdravým rozumem nebo jako spousta jiných propadnou šílenství? Po chodbách se navíc vedle správce, dozorců a sípačů objevují další nepředstavitelné hrůzy.

První díl této série se odehrával mezi mladými lidmi, kteří byli společně uvězněni v hodně drsném vězení. Řešili i klasické problémy teenagerů, rozdělovali se do skupinek či dokonce gangů a zakládali nová přátelství. Díky tomu se dala kniha svým způsobem řadit do žánru young adult. Pokračování s názvem Samotka jde ovšem trochu jiným směrem.

Zápletka se totiž přesouvá do maličko jiného prostředí a hlavní pohled je upřen zejména na Alexe a Zeena. Jak už název napovídá, velkou část knihy stráví na samotce, kam byli zavřeni svými vězniteli. A tam se teprve začíná odehrávat pořádné psycho. Jak si asi dokážete představit, být zavřený sám v malém prostoru a vědět, že okolo se pohybují strašidelná stvoření, to nebude zrovna procházka růžovým sadem.

Autorovi se tentokrát povedlo vytvořit ve vyprávění ještě působivější hororovou atmosféru, umocněnou obrovským strachem hrdinů. Čtenáři se zatajeným dechem sledují jejich pohyb na hranici života a smrti. Jak už se dá ovšem očekávat, odkryjí novou příležitost, jak se dostat z tohoto pekla. Ale bude vůbec reálná?

Vedle starých známých padouchů se navíc objevují nová monstra, která budou usilovat o životy chlapců. Jejich ohavnost je čím dál větší, takže se máte na co těšit. Možná vás budou strašit po nocích, takže jestli uslyšíte sípavý nebo chrčivý zvuk, radši rychle utíkejte.

Celkově je kniha zejména v druhé polovině docela akční. Dočkáte se takřka plnohodnotné války, protože některá stvoření nepasou jen po mladých vězních, ale bojují i s dozorci. Popisy přesto nejsou přespříliš brutální. Jasně, nějaké to zabíjení tu je. Stále jsou ovšem podle mého hlavní cílovou skupinou teenageři, takže to prostě není bruntalita jak od Kotlety.

Dojde i na nějaké emotivní chvíle. Bude čas loučení a smutku, ale i naděje. Přestože bude situace na první pohled strašlivá, objeví se světýlko na konci tunelu. Temnota ho ovšem může kdykoliv velice rychle zhasnout.

Samotka si pohrává s hororovou náladou, ale tak trochu ji uzpůsobuje pro mladší čtenáře. Přesto už se takřka nedá mluvit o nějakém young adult. Zůstává ovšem velká dramatičnost, akční průběh, a především všudypřítomné temno a mrazení v zádech. Alexander Gordon Smith prostě umí vytvořit působivou atmosféru, která ve vás zanechá velice silné pocity.

Komentáře (0)