Velkolepé finále mezi havraními kruhy

recenze

Závěrečný díl série Havraní kruhy je jednoznačně nejlepší z celé trilogie. Nejprve se ukázněně ocitáme ve třetím světě, ve světě Umpiri, který je nemilosrdný, krutý, chladný a stejně jako ty předchozí plný přetvářky. Kastovní systém, který rozděluje Umpiri na urozené a padlé, existuje již jen jako tradice, protože bez Síly jsou si všichni Umpiri rovni. A Hirka přinese i do tohoto světa svoji lásku ke všem lidem, tedy v tomto případě bytostem Umpiri, a tím nabourává již tak hroutící se systém. A zatímco Graal a rody Umpiri plánují válku, Hirka má svůj vlastní cíl - navrácení Síly všem světům, Graalovi. Podobně jako Ríme, i ona se musí rozhodnout, zda chce začít něco, co bude muset dokončit.
Následuje napínavá, byť jak je u autorky zvykem poněkud rozvleklá, podívaná: Ríme, Hirka a Graal, každý ve svém světě hrají svou hru, ale jen Hirka ví přesně, co se stane. A je ochotna pro to také hodně obětovat. Rozplétá dávné křivdy a lži, manipuluje každým kolem sebe, jen aby cíle dosáhla.
Dojde na slzy, lásku, sex, ale zejména na krev a umírání. Po veliké, jak by se dnes řeklo epické válce, je vše jinak a přitom stejně: rozděluje se moc a bohatství. V takovém světě není pro Hirku ani Rímeho místo.
Pokud bych měla autorce něco vytknout, pak občasná prázdná slova, která se často tváří jako velké myšlenky. V takovém příběhu jsou zbytečná, protože jeho poselství je zřejmé i bez nich.

Komentáře (0)