Varhaník z mrtvé vesnice.

recenze

Jakmile se dozvím, že vyjde kniha, jejíž děj se odehrává v našem regionu, běžím pro diář a kroužkuju si datum vydání. Jsem totiž velký patriot a mám vždy obrovskou radost z každého počinu, kterým se autoři snaží zviditelnit náš kraj, ukázat jeho specifika, problémy, krásy, historii i současnost, díky čemuž je pak pro ostatní snazší pochopit naši náturu a v ideálním případě se v nich probudí touha poznat vše na vlastní kůži. Asi nejvýrazněji se o zviditelnění našeho regionu v posledních letech zasloužila svými knihami Karin Lednická. Díky ní před "Šikmým kostelem" stojí fronty lidí a znovuožila životická tragédie, o níž zbytek země (a překvapivě i dost místních) neměl ani tušení. A právě zpracováním životické tragédie na sebe upozornila další zdejší autorka - Danuta Chlupová.

Román Jizva o životické tragédii u nás vyšel cca před dvěma lety, ale přílišné čtenářské nadšení u mne nevyvolal (nesedla mj dějová linka ze současnosti). Přesto jsem s chutí sáhla po její nové knize Varhaník z mrtvé vesnice a tentokrát to byla trefa do černého.

Teodor Szynder, učitel, varhaník, věřící člověk. Fiktivní obec Dvory, Karvinsko, 50. léta. Jak jistě tušíte, tohle nepůjde dohromady. Teodor se odmítne vzdát své identity, proto nemůže ve své učitelské kariéře pokračovat a je mu přiděleno pracovní místo v místním uhelném dolu.

I když přišel o svou milovanou práci, žije s manželkou a synem poměrně poklidným životem až do dne, kdy něšťastně zaviní smrt svého souseda. V tu chvíli se obrátí život vzhůru nohama nejen Teodorovi a jeho rodině, ale i všem okolo. Jeho případ je totiž zpolitizován, protože někteří soudruzi zavětří šanci dostat se k vyšším funkcím.

Varhaník z mrtvé vesnice má sice pouhých 240 stran, přesto se do nich autorce povedlo vtěsnat poměrně hutný příběh. Upřímně jsem čekala (asi) něco jiného, ovšem to, co jsem dostala, mě nadchlo mnohem víc! V první části knihy sledujeme Teodorův pobyt ve vězení, jeho pocity, ale také pocity rodiny, která se s tím vším musela rovněž vyrovnat (navíc pod drobnohledem sousedů). A když už se dočkal kýženého propuštění, žádná euforie nenastala, ba právě naopak. Teodor tápal, netušil, jak se zpět zapojit do normálního života. A právě ono hledání v druhé půlce knihy dalo příběhu zajímavý a pro mě nečekaný směr. Nechci prozrazovat příliš, ale Varhaník není (jen) o politických procesech. Je o mezilidských vztazích, o hledání sebe sama, o vykořenění, protože Dvory jsou poddolovány a obyvatelé musí opustit své domovy, své životy, ale i o autismu či česko-polských vztazích ve zdejším pohraničí. A i když by se mohlo zdát, že je toho na tak útlou knihu moc, opak je pravdou. Vše se krásně propojí a vznikne příběh, který vás vtáhne a propustí až na svém konci.

Emotivní román z Karvinska 50. a 60. let. Od autorky bestselleru Jizva. Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak ... více

Komentáře (0)