Úplně jiný příběh, který zanechá v duši hluboký dojem.

recenze

Kniha Úplně jiný příběh švédského spisovatele Hakena Nessera je druhým příběhem ze série o inspektorovi jménem Gunnar Barbarotti. S touto svéráznou postavou se u nás čtenáři mohli setkat již v roce 2015, kdy vyšel jeho první případ pod názvem Muž bez psa. Stejně tak se příznivci detektiva Barbarotti mohou těšit na příští rok, kdy v dubnu vychází třetí díl série nazvaný tajemně Druhý život pana Roose.

Hned v úvodu bych ráda poděkovala panu překladateli Jaroslavu Bojanovskému, který odvedl svou práci na velmi vysoké úrovni, s čím se bohužel v současné době setkáváme čím dál tím méně. I díky jeho profesionalitě je čtenáři překládán dobře srozumitelný příběh. Stejně tak bych chtěla ocenit i ohleduplnost samotného autora, který byť švédské národnosti, používá ve svých knihách jména uchopitelná a poměrně snadno zapamatovatelná i neseverskému čtenáři.

Knihu Úplně jiný příběh řadíme do žánru tzv. severských krimi. Jedná se o příběh poměrně dlouhý, který se odehrává na téměř šesti stovkách stránek. Nicméně díky napínavému a poměrně netypickému členění a pojetí není problém takto rozsáhlou knihu zvládnout i za krátký čas. Zkrátka příběh vás vtáhne a nepustí, dokud není konec.

Samotný román zažíná formou jakéhosi deníku, který je psán v první osobě a díku tomu tedy čtenář neví, s kým má tu čest. Ovšem hned po prvních řádcích je jasné, že se jedná o člověka velmi silně duševně narušeného, s největší pravděpodobností sociopata, který však dokáže jsou odlišnost od ostatních mistrně skrývat.

Po tomto „deníkovém“ úvodu se dostáváme ke klasické severské detektivce, která má poněkud pomalejší rozjezd. Více se seznamujeme s hlavním hrdinou, detektivem Gunnarem Barbarottim a jeho soukromým životem. Někoho by možná tento pozvolnější rozjezd mohl odradit, nicméně doporučuji vytrvat. V okamžiku, kdy dojde k dějovému zlomu a začnou se vršit záhadná úmrtí a brutální vraždy, nebudete chtít knihu odložit.

V celém románu se průběžně prolíná minulost se současností, díky tomu získává příběh na dynamičnosti a plastičnosti.

Osobně mě velmi zaujala věta hned na začátku osmé strany, kdy se dozvídáme, že „Myšlenky nejsou nebezpečné, pokud zůstanou pouze myšlenkami, tak zní věčná pravda.“ Podle mne, tato věta vystihuje základní ideu celého příběhu. Do jaké míry zůstala hlavní postava jen u myšlenek, nebo přešla do roviny činů, se čtenář dozví, když si knihu přečte :-)

Komentáře (0)