#unesena

recenze

Posedlost (2021) / Kikina182
#unesena
Ročně zmizí mnoho lidí, ale většinou se policie, média i veřejnost zajímají jen o ty krásné a prominentní. Taková je i Jessica, dcera bývalého policisty s neposkvrněnou minulostí. Byla unesena, protože si ji spletli s milenkou legendárního drogového dealera. Je jen otázkou času, než si únosci uvědomí svoji chybu a Jessica za ní zaplatí životem. Max Wolfe hodlá udělat všechno proto, aby ji našel, ale čas se krátí a na povrchu se objevují šokující skutečnosti, které mění vše.

Jak už zbývá u této série zvykem, je knihy napsaná v ich-formě z pohledu Maxe Wolfeho. Kniha je pořád čtivá a styl psaní má velkou zásluhu na tom, že kniha dokáže čtenáře pohltit už v první kapitole, než se začne pořádně rozvíjet děj.

Všechny případy ze série o Maxu Wolfem se mi moc líbily, ale tenhle je zatím rozhodně nejlepší. Detektivní zápletka je skvěle promyšlená a pořádně okořeněná velkými i menšími zvraty. Některé z nich je možné předvídat, ale jiné jsou naopak překvapivé. Všechno je to nabité akcí, ale zároveň to působí reálně díky tomu, že se nic neděje bezdůvodně a zápletky na sebe nejsou namačkané.

Posledních pár knihy jsem byla lehce zklamaná kvůli tomu, že se v příběhu objevovaly opakující se vzorce, co se týkalo Maxova milostného života a boje o přežití. První opakující se vzorec úplně vymizel a nahradila ho mnohem zajímavější a hlubší sonda jak do Maxova osobního tak rodinného života. Druhému vzorci se Tony Parsons nevyvaroval ani tentokrát, ale v případě této knihy mi to mnohem více sedělo do příběhu. Bylo to podáno úplně jinak a působilo to mnohem přirozeněji než dříve, takže to ve výsledku knize přidávalo na kvalitě, než aby jí to ubíralo.

Jako v předchozích knihách je i v této spousta starých známých postav, které se pořád drží své základní charakteristiky, ale je zde vidět posun k lepšímu i horšímu, kterého dosáhly vzhledem ke všemu, co prožily, jak v pracovní tak osobní rovině. Zároveň se zde objevuje mnoho nových postav, které souvisejí s novým případem. I ty jsou dobře popsány, ale zároveň je u nich zachován i nádech tajemna, aby čtenář hned neuhodl, kdo je padouch a kdo jen nevinný přihlížející.

Ve všech dílech této série jsou zajímavé případy, které lze popsat pouze jako originální. V této knize ale autor dotáhl k dokonalosti i osobní život hlavního hrdiny, což v předchozích dílech trochu pokulhávalo. Za mě je tedy Posedlost nejlepším dílem ze série. Pokud máte rádi krimithrillery a ještě jste na tuhle sérii nenarazili, tak vám jí můžu doporučit všemi deseti. S každým dílem je lepší a lepší.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)

kniha Posedlost recenze