Posedlost

Příjemně napínavý a čtivý kriminální příběh, který začíná záměnou obětí únosu. Knížka je prošpikovaná násilnostmi, do toho je navíc zamotaný i rodinný příběh policisty Maxe. Jeho rodiny bylo na mě trochu moc. Chápu, že i policisté musí mít soukromý život, ale jak to má se svou exmanželkou, je mi tak nějak jedno. Tedy i méně hvězdiček. A vlastně taky kvůli kolegyni alkoholičce. Nevím co je to teď za módu všude cpát buď alkoholiky nebo jinak výstřední osoby. Když si vezmu detektivku nebo thriller, určitě ne kvůli filosofování nebo zkoumání duševních pochodů těchto. Konec v letadle přehnal na maximum. Takové klišé! Kvůli tomu dávám průměrné hodnocení. Jinak si stěžovat nemůžu.

Tohle bude asi doopravdy poslední díl, který si přečtu. Přijde mi, že policisté jsou díl od dílu hloupější a zkorumpovanější a to nemluvím o naprosto jednoduchých zápletkách, na které snad musí přijít každý. Také mi neskutečně leze na nervy, že Max je takový klaďas a musí se pořád nad někoho morálně povyšovat.
Další díly už fakt nechci.

Ale jo, šlo to. Jen autor je přehnaně fixovaný na auta a to jací jsou poldové drsňáci...
Hlavní postava se zdá být naprostý klaďas. Vše trochu až moc černobílé...

Nic moc: sice čtivé, ale překombinované, málo věrohodné, přehnané dialogy a jednání (samozřejmě Max vše pochopí aspoň o minutu dřív než ostatní, přesto je hodně bit), málo košaté (na tu délku a možnosti). 50%
Nedávno jsem jako první od autora přečetla Dívku v ohni, která se mi i přes velmi realisticky nepříjemné téma islámského terorismu, náboženského fanatismu a rasismu líbila podstatně víc. Tady mne neuchvátilo ani téma, postavy a ani rozuzlování.

Slušně psaná detektivka, ale některé postavy mi lezly na nervy a to např. hlavní komisařka..

Jo dobrý! Zase dobrý! Max jede! Ten jede! Pořád stejně! Pořád stejně čtivě, napínavě a smutně...

Není to detektivka, která Vás posadí na zadek, ale je to slušné pokračování nadprůměrné série. Tato kniha má opět všechno - dobrou a srozumitelnou zápletku, překvapivé vyústění, vývoj v soukromém životě hlavního policisty. Čte se jedním dechem.

Hezky se to cte (třeba u moře) ale - jak jsem psal u předchozích dílu - je to strašně překombinovaný :)

Jessica Lyleová, mladá maminka a tanečnice, kterou všichni milovali, byla unesena. Unesli ji z auta, před očima jejího malého synka. Případ dostává do rukou Max Wolfe a jeho tým, pro které začíná vyvstávat nejdůležitější otázka - jaký byl důvod únosu? Možná pro zábavu, pro peníze, ale nejspíš to omyl. Velký omyl. Jessica si totiž půjčila auto od své kamarádky, která je milenkou jednoho z nejmocnějších londýnských gangsterů. Vyšetřovatelé tedy musejí pátrat rychle, než se útočníci rozhodnou svou chybu napravit...

Po této sérii od Tonyho Parsonse už jsem nějakou dobu pokukovala, a tak když jsem měla možnost ji vyzkoušet, neváhala jsem. A to i přesto, že Posedlost je již šestým dílem ze série Max Wolfe, avšak pro mne je to první setkání s autorem vůbec. A nyní, po dočtení, je naprosto jasné, že toto setkání určitě není poslední.

Posedlost je naprosto výtečná detektivka, od které jsem se nemohla odtrhnout. A co se vlastně na necelých 370 stranách skrývá? Už z anotace je jasné, že příběh nebude zrovna veselý, a že se podíváme pod pokličku londýnskému podsvětí. Gangsteři, bodyguardi, nevěstince, temný web... nejen to patří k londýnskému podsvětí. A všemu tomu šéfuje Harry Flowers, který se tváří jako nevinný podnikatel. Policie má pár nevyřešených případů, které mu připisuje, jenže mu je nikdy nemohla dokázat. A nyní se Harry snaží polici pomoct najít Jessicu.

Styl Tonyho Parsonse mi naprosto sedl, postavy jsou charakterově výrazné a skvěle popsané, prostředí má parádní a temnou atmosféru. A postava Maxe Wolfeho se mi opravdu líbí. Drsný chlapík s jemnými otcovskými city, skvělý kolega a zásadový vyšetřovatel. A pak je tu samozřejmě příběh samotný; čtivý, napínavý, s nečekanými zvraty. Autor se nesnaží zabíhat mimo téma, a vyšetřovací linku skvěle doplňuje ne moc výraznou, ale důležitou, osobní linkou Maxe. Prostě dokonalé!

Jak jsem již zmínila, toto je šestý díl série, ale jak to vypadá, není nutná znalost předchozích dílů. Příběh je zde uzavřený, jen trochu chybí povědomost o některých částech Maxovy minulosti.

Posedlost mohu rozhodně doporučit všem milovníkům napínavých detektivek, a já se chystám co nejdříve přečíst i předchozí díly.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Moba.

Naprosto dokonalá detektivka, která má hlavu a patu, nepříliš postav, což mi vyhovuje, protože jsem se v nich neztrácela. Za mě pět hvězdiček je málo, protože v poslední době je to nejlepší počin, který jsem četla. Jsem opravdu nadšena a to se mi nestává zase až tak často.
Hlavní hrdina-sympatický vyšetřovatel Max, je zásadový a svou práci dělá s vypětím všech sil. Pro rodinu (dceru) a přátele by dýchal. Moc jsem mu fandila, je to přímý muž se smyslem pro spravedlnost a pořádek.
Případ začíná unesením mladé ženy, tento únos se zdá ale být omylem...Je unesena jiná žena než by měla? Jakou roli zde hraje spolubydlící a její milenec? To se budeme dozvídat postupně...Vše je úplně jinak, než se zdá.
Detektiv se dostává sám do nebezpečí, protože se na scéně objevují lidé, kteří mají co dočinění s drogami, prodeji žen a jinými nekalostmi. Nechci úplně prozrazovat děj, abych někoho neochudila o zážitek z této knihy. V této detektivce je vše co má být-napětí a hlavně zvraty, které udržují čtenáře v plné soustředěnosti. V průběhu dostáváme informace, ale myslím si, že nikdo nemůže předvídat, jak se to vyvine.
Knížku jsem měla přečtenou za tři dny, hlavně konec nabírá rychle na obrátkách a nejde přestat číst. Není to sice první díl série, ale i tak jsem věděla vše, co jsem potřebovala. Je to samostatný příběh. Asi by bylo lepší číst od první knížky série, aby čtenář věděl o životě Maxe. Ale nic nebrání ničemu, v knize je minulost popsána. S tímto spisovatelem jsem se setkala tedy poprvé a určitě si přečtu s chutí i jeho další knížky, abych se dozvěděla ještě více souvislostí z přechozího soukromého života vyšetřovatele a jeho dcerky, která je na svůj věk chytrá a bystrá. Jen její maminku jsem nemusela, o dceru nejeví moc zájmu, Scout mi bylo líto. Max se jí to snaží spolu s věrným psem a laskavou sousedkou vynahradit. Jsem zvědavá i na další díly série, zdá se mi, že zde nebylo zakončené, jak to dopadlo s vyšetřovatelkou Whitestoneovou. Jinak za mě plný počet a doporučuji.

Ročně zmizí mnoho lidí, ale většinou se policie, média i veřejnost zajímají jen o ty krásné a prominentní. Taková je i Jessica, dcera bývalého policisty s neposkvrněnou minulostí. Byla unesena, protože si ji spletli s milenkou legendárního drogového dealera. Je jen otázkou času, než si únosci uvědomí svoji chybu a Jessica za ní zaplatí životem. Max Wolfe hodlá udělat všechno proto, aby ji našel, ale čas se krátí a na povrchu se objevují šokující skutečnosti, které mění vše.

Jak už zbývá u této série zvykem, je knihy napsaná v ich-formě z pohledu Maxe Wolfeho. Kniha je pořád čtivá a styl psaní má velkou zásluhu na tom, že kniha dokáže čtenáře pohltit už v první kapitole, než se začne pořádně rozvíjet děj.

Všechny případy ze série o Maxu Wolfem se mi moc líbily, ale tenhle je zatím rozhodně nejlepší. Detektivní zápletka je skvěle promyšlená a pořádně okořeněná velkými i menšími zvraty. Některé z nich je možné předvídat, ale jiné jsou naopak překvapivé. Všechno je to nabité akcí, ale zároveň to působí reálně díky tomu, že se nic neděje bezdůvodně a zápletky na sebe nejsou namačkané.

Posledních pár knihy jsem byla lehce zklamaná kvůli tomu, že se v příběhu objevovaly opakující se vzorce, co se týkalo Maxova milostného života a boje o přežití. První opakující se vzorec úplně vymizel a nahradila ho mnohem zajímavější a hlubší sonda jak do Maxova osobního tak rodinného života. Druhému vzorci se Tony Parsons nevyvaroval ani tentokrát, ale v případě této knihy mi to mnohem více sedělo do příběhu. Bylo to podáno úplně jinak a působilo to mnohem přirozeněji než dříve, takže to ve výsledku knize přidávalo na kvalitě, než aby jí to ubíralo.

Jako v předchozích knihách je i v této spousta starých známých postav, které se pořád drží své základní charakteristiky, ale je zde vidět posun k lepšímu i horšímu, kterého dosáhly vzhledem ke všemu, co prožily, jak v pracovní tak osobní rovině. Zároveň se zde objevuje mnoho nových postav, které souvisejí s novým případem. I ty jsou dobře popsány, ale zároveň je u nich zachován i nádech tajemna, aby čtenář hned neuhodl, kdo je padouch a kdo jen nevinný přihlížející.

Ve všech dílech této série jsou zajímavé případy, které lze popsat pouze jako originální. V této knize ale autor dotáhl k dokonalosti i osobní život hlavního hrdiny, což v předchozích dílech trochu pokulhávalo. Za mě je tedy Posedlost nejlepším dílem ze série. Pokud máte rádi krimithrillery a ještě jste na tuhle sérii nenarazili, tak vám jí můžu doporučit všemi deseti. S každým dílem je lepší a lepší.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Posedlost je již šestým dílem ze série a prvním případem, který jsem si měla možnost přečíst. Ačkoliv se jedná již o šestý díl, mám po dočtení knihy pocit, že je opravdu lze číst také samostatně a o nic důležitého se jako čtenář nepřipravíte. Kniha neobsahuje spoilery z minulých dílů. Jednotlivé díly jsou provázané osobním životem hlavních postav, právě proto lze díly číst i nezávisle na sobě, ačkoliv chronologické čtení bude i stále nejvhodnější, dříve či později se nějaký spoiler objevit může.

Za mě je tedy tato kniha velkým doporučením. Nejenže mi sedl styl psaní autora, ale také námět na případ, který byl v knize vyšetřován, byl zajímavý. Autor se skutečně věnuje příběhu a samotnému případu a zbytečně nezabíhá mimo téma. Jako čtenář tak máme možnost se plně soustředit jen na vyšetřování samotného případu, které v tomto případě nabídlo mnoho různých motivů.

Neotřelé prostředí také nabídlo mnoho postav, které bylo možné do zápletky zapojit, a mnohokrát zamíchali s již rozdanými kartami. Po prvních několik stranách jsem měla pocit, že motiv únosu je naprosto jasný a pachatel také. To se ovšem po dalších kapitolách změnilo v chvílích, kdy přibývali další postavy a další informace. Svou teorii jsem několikrát změnila a i přesto jsem pachatele a jako spolupachatele neodhalila. To je pro mě vždy velkým plus. Pokud autor dokáže utajit skutečného viníka a udržet čtenáře v napětí až do poslední strany. Samozřejmě pak musí následovat detailní vysvětlení všech vodítek, což v tomto případě nechybělo.

Co mi v knize chybělo, bylo osvětlení situace, která se stala jeho šéfové Pat. Ovšem, jedná-li se o sérii, lze předpokládat, že reakce na tento čin se dostaví později a nezůstane bez postihu.

Další, co musím před svým konečným verdiktem zmínit je Maxova dcerka. Tu jsem si zamilovala od první stránky. Její vedlejší příběh vezme se srdce nejednoho čtenáře. Statečně se vyrovnává s rozvodem svých rodičů, s nezájmem matky a se staršími spolužáky. Je to malá hrdinka! Je to jedna z postav, která se autorovi povedla a já se těším, až si o ní v dalších dílech přečtu. Stejně tak jsem si oblíbila i Maxe, který se sice bezhlavě vrhá do nebezpečných situací, ale i tak nezapomíná na zadní vrátka. To mi u něj přišlo velmi sympatické a v knihách to nevídám často.

Podtrženo sečteno 4,5/5 hvězd. Doporučuji!

Těch ztrát v životě proběhne tolik, že nevíme, která z nich je pro nás ta nejbolestivější. Rodič nechce přežít své dítě, učitel své žáky, přítel přítelkyni a naopak, a přesto se to čas od času děje a bolí. Co když se ale k nám náš milovaný z nějakého důvodu nevrátí…

…a zmizí. Dcera vysloužilého policisty Jessica je někým unesena a čas kvapí. Čím déle je pohřešovaná, tím naděje na naleznutí její osoby živé klesá. Vyšetřovací tým se snaží dělat vše, co je v jejich silách, ale pro okolí – především pro její rodinu – je to málo. Kdo ji chtěl unést? Je možné, že nebyla tím pravým cílem? Proč stopy vedou k nepřátelům Harryho Flowerse, který se „v minulosti“ živil nelegální činností?

Šestý příběh s detektivem Maxem Wolfem nedělá svým předchůdcům vůbec žádnou ostudu. Od začátku vás pohltí. Nedostanete ani jednu příležitost k tomu, abyste se nudili, jste totiž vnitřně hnáni k tomu zjistit, jak to skončí. A je jedno, jestli za to mohou vyvolané emoce, zajímavé epizodní linky nebo využité postavy. Nejvíce pozornosti jako vždy získal již zmiňovaný Wolf a trochu protikladný Flowers, o kterém mám stále pochybnosti. Umí to tak dobře hrát? Nebo se opravdu napravil?

Pokud jste nečetli předchozí díly, vůbec to nevadí – mohu jen doporučit! Nějaký menší odkaz na detektivovu minulost tu samozřejmě je, ale nemělo by vás to nijak zaskočit a děj knihy Posedlost neznalost nenaruší. Co byste dělali vy, kdyby jste takovým způsobem o někoho milovaného přišli?

*
Žena zatím skočila po mně, aby dokončila to, co mladý muž začal.
Když mi začala přejíždět nehty po obličeji, aby mi vyškrábala oči, cítil jsem vůni ručně balených cigaret a parfému Chanel No. 5. Shodil jsem ji ze sebe a žena se zachrčením narazila do zdi.
Harry Flowers se snažil podívat na podlahu. U toho divoce mrkal, křičel a nadával.
„Nevidím! Já nic nevidím! Já nevidím!“
Ale pak poslepu sáhl dolů, a když se postavil, měl v ruce řeznický nůž.
A já poprvé uviděl násilí, které v sobě měl.
*

Jo, i mě se to líbilo. Jen by se neměl hnát tak bezhlavě do nebezpečných situaci... No jo, Max ;-)

Tak to byla naprostá paráda, super čtení, žádné nelogické a kostrbaté můstky, děj plynul a byl zajímavý, emotivní a logický. A děkuji za ten konec... a vůbec za skvělý čtenářský zážitek.