Tramvaj plná strašidel

recenze

Už od první stránky se, jak se říká, dějou věci – konkrétně ty, které slibuje název knihy. I přes zmíněný fantastický úkaz to ale neznamená, že tajemno se vyplýtvá hned na začátku. Naopak Petře Braunové se daří udržovat napětí i zprostředkovat úzkost, jakou pociťuje David, dokud se neocitne u bratranců a sestřenic doma. I když ani tam mu nedají přízraky pokoj. Naštěstí příbuzní, kteří ho z jeho pohledu vždycky spíš štvali, se mu rozhodnou pomoci a přijít záhadě na kloub.

Dobrodružství party dětí obsahuje i detektivní prvky a kromě starostí s Davidovými duchy musí ještě vymýšlet plány, jak se nejdřív dostat z dohledu prarodičů. Autorka kromě zmíněného napětí umí i strašidelnou atmosféru, přičemž se nebojí vzít děti rovnou na dva hřbitovy. Dalším důvodem, proč je kniha spíš pro trochu starší děti (na obálce je 9+), jsou dlouhé dialogy. Ty každopádně působí přirozeně, stejně jako dobře napsané postavy (nejen děti, ale také sympatický děda Břeťa), které mají svoje charakteristické vlastnosti. A hlavní hrdina David je sice zhýčkaný, ale není protivnou postavou - cítíme, že za to vlastně nemůže a že je schopný se změnit.

Konec je možná trochu moc výchovný, ale už za ten nápad tramvaje plné strašidel (včetně odhalení povahy duchů a jejich souvislosti s daným dopravním prostředkem) to promíjím. Jinak ale co se týká přízračných tramvají v pražských ulicích, nic nemá na příběh o starém Zepopovi v Dobrodružství šesti trampů…

Moc pěkné ilustrace (na rozdíl od prvního vydání, zdá se) Vojtěcha Šedy.

Komentáře (0)