Teta Hana

recenze

Hana (2017) / Knížkárna

V dobách největšího boomu knížky jsem jí nevěnovala tolik pozornosti. Každopádně po přečtení se plně přidávám do skupiny nadšenců. Knížka má krásně grafický zpracovaný přebal, který naláká i ty, kteří si tak trochu vybírají "knihu podle obalu". Každopádně uvnitř se skrývá nádherně zpracovaný příběh.

Malá Mira neuposlechne svou maminku a přes zákaz se namočí v místní řece. Aby si byla uvědomila svou chybu, maminka jí jako jediné v rodině nenabídne žloutkový věneček. V tu chvíli je to pro malou holku největší nespravedlnost a nepřiměřený trest. Každopádně tohle je ta chvíle, která Míře nenávratně změní celý život.

Upřímná a lidská výpověď o životě z pohledu dítěte, které je krutou hrou osudu přijde takřka o celou svou rodinu a je donuceno žít s podivínskou tetou Hanou. Vnímavý čtenář si je vědom, že tetino podivínství bylo způsobeno tím, že si v životě prožila až příliš mnoho tragických událostí. Tuto domněnku nám potvrdí druhá část knihy, která je napsaná z pohledu samotné Hany.

Velmi složitý a smutný obsah kontrastuje s nutkáním neustále číst dál a dál. Hltala jsem každé slovo, nemohla se od knihy odtrhnout. Doporučuji každému. Jedná
se o silný příběh, který ve vás rezonuje ještě dlouho po přečtení.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---