Tak trochu jiný cestopis III.

recenze

Již třetí kniha s cestovatelskou tématikou od Martina Úbla, kterou jsem doplnila svou knihovničku. Knížku jsem si rozhodla pořídit jednak proto, že předchozí dvě knihy mě prostě a jednoduše opravdu bavily a druhak také proto, že jsem byla zvědavá, zda má ještě autor pořád “co nabídnout”. A k mé radosti musím říct, že má.

Oproti prvotině Neuvěřitelných příhod z hor je zde patrný neuvěřitelný posun ve vypravování. Jednotlivé příběhy jsou mnohem lépe uspořádané, čtenář se v nich dobře zorientuje a co je hlavní, tak pořád baví! Knihu jsem opět přečetla na jeden zátah a to i díky skvělé atmosféře, kterou se autorovi podařilo vytvořit skrze již známou partičku dobrodruhů a jejich úsměvných zážitků (ačkoli zažít je reálně, muselo být mnohdy poměrně nelehké a leckdy jsem jich i tak trochu litovala).

Novinkou oproti předchozím dvěma knihám je vzpomínání každé z postav na cestovatelské zážitky, které nějak ovlivnily jejich vztah k cestování a horám. Tyto pasáže vstupují do vyprávění jednotlivých příběhů, aniž by nějak narušovaly nebo tříštily děj. Naopak jsou příjemným obohacením a musím za ně autora pochválit. Nově jsou také v knize popsány jednotlivé treky, které jsou vyobrazeny vždy na úvod série vyprávění z daného místa a pomáhají tak k lepší orientaci čtenáře.

Co zůstalo stejné jako v předchozích knihách, jsou zápisníkové pasáže, kde se vždy nějaký ze členů výpravy vyjadřuje k tomu, co ho během cesty potkalo. Stejní jsou i členové výprav, se kterými čtenář v knize cestuje. A v neposlední řadě nejde nezmínit nádherné fotografie, které dávají čtenáři pochopit, proč se autor i se svými přáteli do hor neustále vrací, i když při tom nezřídka zažívají horké chvilky.

Podtrženo sečteno - knihu opět můžu doporučit. Autorovo vyprávění dokáže pobavit, ať už jeho předchozí dvě knihy znáte nebo ne. A ještě se u toho dozvíte něco o místech, na které by se asi většina z nás neměla odvahu doopravdy vydat.

Komentáře (0)