Studna věčnosti – druhý díl české upírské YA fantasy

recenze

Studna věčnosti (2022) 4 z 5 / Kizuizi
Studna věčnosti

Školní rok skončil a bylo mnoho změn. Z Karela Devora je upír, z Matěje a dalších jsou kříženci. Ale pořád je tu šance na Matějovu záchranu, a tak se Karel vydává do boje proti nestvůrám, aby se pokusil zachránit své spolužáky...

Nedlouho po přečtení prvního dílu (Kletba krve) této upírské fantasy, jsem si řekla, že nastal čas, dozvědět se, co bude dál, a tak jsem se opět vrátila do okolí Znojma...

Musím se přiznat, že jsem byla velmi mile překvapena. Čekala jsem totiž příběh ve stejném duchu, jako byl ten předchozí, ale autorka očividně využila časový odstup mezi díly k vylepšení. A tak se z celkem poklidné upírské fantasy stalo čtení plné akčních scén, a hlavně, z čeho mám největší radost, se zlepšily i konverzace! To byla totiž věc, která mne v předchozí části trápila. Studenti se mezi sebou konečně baví normálně a nejdou daleko ani pro peprnější slůvka.

V příběhu čtenáře čeká nejedno zajímavé překvapení. Mně se moc líbí ta myšlenka záchrany kamarádů a hledání léku, a pak jsem také nadšená, že jsem dozvěděla i něco z minulosti Báry, protože její postava byla v podstatě obestřena tajemstvím.

Díky větší akčnosti jistě zaujme i více čtenářů, jen musím podotknout, že mně osobně tam maličko vadí ta romantická linka. A teď to „neříkám“ proto, že já osobně romantiku nevyhledávám. Prostě to tam nějak nesedí, přijde mi to tam napasované silou.

Studnu věčnosti tentokrát doporučím všem, kteří mají rádi akční fantasy, kde najdou jako bonus upíry a podobné potvůrky. Knihu (zatím existuje pouze elektronická verze) je možné číst i bez znalosti předchozího dílu, vše důležité je zde zmíněno.

Za recenzní eknihu moc děkuji autorce, Martině Hohenberger

Komentáře (0)

Přidat komentář